Chebské zastupitelstvo odmítlo žádost o odkoupení sochy nazvané Na stráži míru, která zobrazuje pohraničníka se samopalem a psa. Zájem o ni měl bývalý člen pohraniční stráže, který ji chtěl využít jako svůj vlastní pomník. Podle chebských zastupitelů ale bude lépe, když zůstane v lapidáriu ve františkánské zahradě spolu s dalšími sochami oslavujícími osobnosti a instituce minulého režimu.
Socha pohraničníka zůstane ve františkánské zahradě, Cheb odmítl žádost o její prodej
2 minuty
Události v regionech: Zastupitelstvo neumožnilo odkoupení sochy pohraničníka
Sochu Na stráži míru chtěl od města Chebu odkoupit bývalý pohraničník Pavel Svoboda. Měla se stát jeho vlastním pomníkem na soukromém pozemku. „Chci si tam umístit sochu a tam se mi budou chodit dětičky klanět, až umřu,“ řekl již dříve Reportérům ČT.
Chebské zastupitelstvo nyní jeho nabídku odmítlo. Zůstane tedy zavřená v depozitáři dalších podobných soch – znázorňujících Lenina nebo Julia Fučíka – ve františkánské zahradě. Aby byla více na očích, nepovažují zastupitelé za žádoucí. „Myslím si, že jejich činnost není něčím, co bychom měli adorovat a připomínat v pozitivním slova smyslu,“ podotkl chebský starosta Antonín Jalovec (Volba pro město).
Dodal, že nelze vyčítat tehdejším mladým vojákům, povolaným na hranice, že tam šli. „Pohraničníci byli do jisté míry také oběťmi toho režimu. Nicméně největšími oběťmi bylo 15 milionů lidí zavřených za zadrátovanou hranicí a především lidé, kteří na té hranici položili život jen proto, že se chtěli vydat do svobodného světa a žít po svém,“ uvedl starosta.
Socha pohraničníka stála od roku 1955 v Městských sadech, odstraněna byla po revoluci a několikrát se stěhovala, ve františkánské zahradě je od roku 2000. Její význam je podle pamětníka a chartisty Otakara Miky jasný: „Symbolizovala uzavření před svobodným světem, které těžce poškodilo zejména pohraniční oblasti.“
obrázek
Žádost bývalého člena pohraniční stráže nebyla první nabídkou odkoupení sochy, která na chebskou radnici přišla. Klub českého pohraničí, který sdružuje zejména bývalé pohraničníky, měl sochu v minulosti i zapůjčenou. Postavil ji na horu Dyleň do blízkosti státní hranice a pořádali u ní srazy.
To však vyvolalo veřejnou kritiku, podle které členové klubu u sochy oslavovali komunistický režim. Oni sami to odmítali. „Není to nostalgie, je to přátelství těch, kteří se setkávali a dva roky tam sloužili,“ uvedl člen Klubu českého pohraničí Václav Sloup (KSČM). Nakonec se však kamenný pohraničník vrátil do Chebu. Klub pohraničníků ovšem před dvěma lety přišel s plánem postavit jeho repliku u hraničního přechodu na Cínovci. I za ním stojí Pavel Svoboda.
Pohraniční stráž fungovala mezi lety 1951 a 1991, aby bránila přechodům hranic – před případnými průniky zahraničních agentů, ale také před lidmi, kteří chtěli z Československa odejít. Zastřelili 144 lidí. Policie kvůli činnosti pohraniční stráže v minulosti stíhala někdejší vrcholné činitele režimu, státní zástupce ale stíhání ukončil kvůli úmrtí či špatnému duševnímu stavu obviněných. Letos v lednu policisté obvinili bývalého člena předsednictva ústředního výboru KSČ Jana Fojtíka, který podle nich jako přední stranický ideolog spoluzavinil smrt a zranění několika lidí na československých hranicích.
- Od roku 1948 do roku 1989 bylo 144 lidí zastřeleno hlídkami pohraniční stráže.
- 95 lidí zemřelo při překonávání elektrického zařízení k ochraně hranic.
- 11 lidí utonulo v pohraničních řekách.
- 19 lidí spáchalo sebevraždu v bezvýchodné situaci.
- 5 lidí zahynulo při pokusu o překonání vzdušné hranice.
- 6 lidí zemřelo při pokusu o zdolání hranice pozemními prostředky při nárazu do pohraničních zátarasů.
- 2 lidé zemřeli v důsledku výbuchu nastražené miny.
- 2 lidé zemřeli po kolapsu organismu bezprostředně po zatčení.
- Jeden člověk zemřel na následek traumatického šoku po útoku dvou služebních psů.
