Praha – Představitelé Plzeňského kraje a bavorské Horní Falce připravili Deklaraci o výstavbě železniční trati z Mnichova do Prahy, která má zrychlit cestování mezi oběma metropolemi ze stávajících šesti na tři hodiny a současně obsloužit Plzeň nebo německý Regensburg. Klíčovou součástí stavby má být rekonstrukce úseku spojujícího právě Plzeň s Regensburgem. Náročná investice má podporu nejen krajů, ale i české a bavorské vlády a také Evropské komise. Německá spolková vláda v Berlíně s ní však v nejbližší době nepočítá i kvůli finanční náročnosti. To chtějí zástupci regionů změnit.
Cesta vlakem z Prahy do Mnichova je dnes sice velmi pohodlná díky moderním vlakům, ale také velmi zdlouhavá kvůli zastaralé infrastruktuře. Většina trasy není ani elektrizovaná, koleje navíc nevedou přímo, a tak cestu zdržují tři výměny lokomotiv stejně jako jízda maximálně stokilometrovou rychlostí na hranice a poté zdlouhavá zajížďka v Bavorsku daleko na sever do Schwandorfu. Zdržují také křižování s jinými vlaky na jednokolejných úsecích. Plzeňský kraj a Horní Falc proto připravily společnou strategii, kterou chtějí prosadit elektrizaci a zdvoukolejnění a zrychlení celé trasy ještě v tomto desetiletí. Kromě rekonstrukce stávajících tratí má být součástí nová přeložka z Rodingu do Regensburgu.
Podle dopravních odborníků je rekonstrukce železničního tahu z Prahy do Mnichova obzvlášť důležitá. „Naše strana měla už v 90. letech úsek Plzeň – Domažlice – státní hranice v takzvaných národních železničních koridorech – to proto, že na naší jižní hranici se Spolkovou republikou Německo žádný kapacitní železniční přechod nemáme. Pro obě strany by to měla být priorita,“ uvedl Martin Jacura z Ústavu dopravních systémů ČVUT.
„V deklaraci žádají obě strany ministry dopravy ČR a Německa o prioritu a úsilí na přestavbě této trati. Tedy, aby byla zařazena do sítě mezinárodních dálkových spojů a vybudována do roku 2020,“ uvedl plzeňský radní pro dopravu Jaroslav Bauer. I díky rychlosti až 200 kilometrů za hodinu by se měla doba jízdy zkrátit na polovinu oproti současnosti.
ÚSEKY TRASY PRAHA–MNICHOV
Dnes:
- Praha–Plzeň: dvoukolejná elektrizovaná do 100 km/h (po dostavbě koridoru 120–160 km/h)
- Plzeň–Furth im Wald (Brod nad Lesy): jednokolejná neelektrizovaná do 100 km/h
- Furth im Wald–Schwandorf: jednokolejná neelektrizovaná do 120 km/h, ve Schwandorfu úvrať
- Schwandorf–Regensburg (Řezno): dvoukolejná neelektrizovaná do 140 km/h, v Regensburgu úvrať
- Regensburg–Mnichov: dvoukolejná elektrizovaná do 160 km/h
Předpoklad:
- Praha–Mnichov: dvoukolejná elektrizovaná do 160–200 km/h
Zástupci regionů mohou na potíže narazit především v Berlíně, české ministerstvo dopravy totiž už několikrát prohlásilo trať Praha–Mnichov za mimořádně důležitou a projekt se líbí i Bruselu. „Všechny snahy zatím narážejí na spolkové ministerstvo dopravy,“ poznamenal radní Bauer.
Podpora Berlína je však pro rekonstrukci trati klíčová, bez ní se od projektu nakonec odvrátí i Evropská unie. Podle Martina Jacury z ČVUT musí každý projekt dálkové trati splňovat dva hlavní požadavky: „První hledisko je administrativní – musí spojovat aglomerace, které mají alespoň milion obyvatel, což splněno je. Druhé hledisko je politická dohoda a politická vůle všech zúčastněných stran.“
Problém spočívá i v tom, že na německé straně bude potřeba stavět více. Nejnáročnější úseky jsou u hranic a poté v bavorském vnitrozemí. „Technická omezení jsou dána například terénem, kterým tratě vedou – tady je to pohoří Českého lesa na hranicích mezi námi a Německem,“ poukázal Martin Jacura. Pohraniční hory by mohly vlaky překonat díky novému tunelu od Domažlic k bavorskému městu Furth im Wald, zajíždění příliš na sever by potom měla odstranit dlouhá přeložka. To znamená, že půjde o velmi vysokou investici. „Když budu tvrdit, že jeden kilometr železniční trati stojí okolo půl miliardy korun, nebudu daleko od pravdy,“ uvedl Martin Jacura. Na české straně by tak mohly náklady činit asi 25 až 30 miliard korun, v Německu potom ještě více.
Jacura přitom odhadl, že by se podíl cestujících, kteří pro cestu z Prahy do Mnichova nebo naopak vlak využijí, zvýšil ze současných deseti na třicet procent.
