Ústí nad Labem – Nejsevernější část republiky se potýká s chátrajícími silnicemi. Ničí je především extrémní počasí, které Šluknovský výběžek zasahuje v posledních letech. Ústecký kraj nemá dost peněz na všechny potřebné opravy, podle starostů však rozbité silnice ještě zhoršují situaci v oblasti, kterou trápí vysoká nezaměstnanost.
Ve srovnání s níže položenými oblastmi Ústeckého kraje jsou na Šluknovsku delší zimy. V porovnání s Krušnými horami je však v oblasti intenzivní provoz, silnice se proto musí solit, což je rovněž poškozuje. V létě k tomu silnice často poškozují přívalové deště. Výsledkem tak jsou rozbité vozovky, které podle místních dělají ostudu celému Česku – mnoho řidičů na ně vjíždí přímo z kvalitních německých silnic.
Podle místních lidí ale nejsou silnice plné záplat a výmolů pouze ostuda pro německé turisty, ale také pohroma pro ně samé. Výsledkem totiž je oblast s vysokou nezaměstnaností a promrhanými příležitostmi. „Kvalitní infrastruktura by přilákala do regionu nejen investory, ale i mnohem víc turistů,“ poukázala starostka Šluknova Eva Džumanová. K tomu obyvatelům Šluknovska nekvalitní silnice poškozují vozidla. „Výtek tady máme každotýdenně strašně moc,“ poukázal varnsdorfský místostarosta Karel Dubský. Radnice s občany proto volají k Ústí, aby kraj rozbité silnice konečně pořádně opravil.
Ústecký kraj, kterému silnice patří, ale tvrdí, že s jejich stavem mnoho nezmůže. Už nyní dává na opravy vysoké částky. „Za poslední roky šlo pouze na silnice na Děčínsku a Šluknovsku více než 1,2 miliardy korun,“ poukázala mluvčí krajského úřadu Magdaléna Hanáčková. Absolutní částka však nemusí být zcela vypovídající. I o rekonstrukce některých silnic na Šluknovsku se totiž zajímá policie v rámci vyšetřování způsobu rozdělování evropských dotací v Regionálním operačním programu Severozápad. Ředitel dotačního úřadu Pavel Markvart v srpnu uvedl, že se policie zajímá o projekt rekonstrukce tahu z České Kamenice na Šluknovsko, která stála 320 milionů korun. Policisté kvůli vyšetřování v létě prohledali sídlo úřadu.
Příkladem kraji se přitom snaží jít města. Opravy ulic musí platit sama a rovněž nemají dost peněz. Dávají však dopravě přednost – v nejkrajnějších případech si na opravy silnic půjčují u bank a omezují jiné investice.
