Roklanská chata v nepřístupné části Národního parku Šumava se nebude bourat, zatím se zakonzervují dochované autentické části. Park zadá projekt, který posoudí, jak se konzervace udělá. O konečném osudu chaty se pak může rozhodnout až za deset či dvacet let, sdělil v pátek v Modravě ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Zchátralou chatu z 30. let minulého století chtěl loni park zbourat. Ministr demolici zastavil a rozhodl o vypracování tří studií. Posuzovaly stav chaty, prověřovala se i její historie.
Roklanská chata na Šumavě se nebude bourat, řekl Hladík
2 minuty
Události: Roklanská chata se bourat nebude
Mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí odpoledne upřesnila, že možnost otevření cesty k Roklanské chatě bude záviset na klidových zónách v souvislosti se stavem populace tetřeva. „Nyní nejsme schopni dát přesný odhad. Monitoring tetřeva se realizuje jednou za pět let,“ uvedla Krejčí.
Proti uvažované demolici, na kterou měl park i příslušný výměr, se zvedl odpor části veřejnosti, záměr se nelíbil turistům ani některým politikům. Chata je v území, které je kvůli ochraně přírody nepřístupné a lidé k ní tak nemohou dojít. Není památkově chráněná.
„Shodli jsme se, že nebudeme bourat, já ji nechci bourat. Zároveň je asi neudržitelné nechat ji v současné podobě,“ připustil Hladík. Zkoumání, které před rokem zadal, podle něj prokázalo, že chatu nechala postavit správa lesů a používala ji jako dům pro lesníky. Nikdy ji nevlastnil ani nespravoval Klub českých turistů.
Nejdetailnější ze tří zpracovaných posudků upozornil, že chata má mnoho nepůvodních prvků, zejména v dřevěných částech. „Nicméně, byť by to znamenalo velký zásah a velkou výměnu, stavebně se zachránit dá,“ míní ministr. Připomněl, že jakékoliv práce jsou vzhledem ke klidovému území limitovány obdobím od začátku srpna do konce října, takže i případná konzervace, pokud by se podařilo rekordně rychle vypracovat projekt a získat stavební povolení, by mohla začít nejdříve příští rok. Hladík předpokládá, že se to podaří spíše až v srpnu 2026.
„Čas je neúprosný, jsou tam drsné přírodní podmínky a každý měsíc, kdy do toho prší nebo sněží, je pro dřevěné i zděné prvky špatný,“ popsal ředitel parku Pavel Hubený, který musí nyní zadat vypracování projektu na konzervaci. Podle odhadů se dá zachránit asi pětina dřevěných prvků, zděné části jsou v zachovatelném stavu z 80 procent, doplnil. „Projektant to ale může vidět jinak,“ dodal Hubený. Chata není podle ministra v tak špatném stavu, že by v nejbližší době hrozilo její zřícení.
Projekt ukáže, jak bude nejvhodnější zakonzervování udělat. „Je více variant. Jedna je, že bychom vše provedli přímo na místě, druhá, že by se zakonzervování dřevěných částí provedlo mimo místo, pak by se někam uložily a čekali bychom, než se rozhodne, jak a kde se použijí,“ upřesnil Hubený.
Budoucnost chaty
Hladík chce nechat rozhodnutí o konečném osudu chaty na vzdálenější dobu, možná za deset či dvacet let. Podle něj je možné, že se časem přírodní poměry v území změní, chráněný biotop se posílí a bude případně možné území výhledově v omezeném režimu zpřístupnit. Pak by se mohli lidé dostat i k chatě. Rozhodně to ale není otázka několika let, spíše několika pětiletí, dodal ministr.
Hubený dodal, že bude třeba zjistit, zda je pro veřejnost podstatné zachovat chatu na daném místě. Pokud by se ukázalo, že klíčová je pro lidi samotná stavba, mohly by se její dochované konzervované prvky podle něj použít do nějaké repliky, infocentra či jiného přístupného místa i mimo původní lokalitu.
