„Pryč s Hitlerem“, psala jedna dívka po zdech, druhá pomáhala partyzánům. Obě spojují vzpomínky na brněnskou věznici gestapa

2 minuty
Vzpomínky na okupaci
Zdroj: ČT24

Nacistické jednotky obsadily Brno 15. března 1939 odpoledne. Němci se zmocnili důležitých úřadů, soudů i rozhlasu. O dva dny později přijel do města i Adolf Hitler. Jedním z míst, kde jsou vzpomínky na nacistickou okupaci stále živé, je bývalá věznice na Cejlu. Položit květiny sem u příležitosti 80. výročí okupace přišly Venuše Štefková a Zdena Zajoncová. Obě dvě zde gestapo věznilo, ale až nyní se poprvé setkaly.

Zdeně Zajoncové je 97 let. Když se ocitla ve vězeňské cele, bylo jí dvacet. S přáteli roznášela letáky a na fasády psala hesla jako „Pryč s Hitlerem“. Rizik si byla vědoma, o zapojení do protinacistických akcí ale nepochybovala: „Protože jsme chtěli nějakým způsobem bojovat proti okupaci.“

7 minut
„Odtahovali se ode mě, jako bych byla malomocná. To Brňákům nezapomenu,“ říká žena vězněná gestapem
Zdroj: ČT24

Dvaadevadesátiletou Venuši Štefkovou gestapo zadrželo jako sedmnáctiletou. Za to, že dávala najíst partyzánům a prala jim prádlo. Jako jediná z patnáctičlenné skupiny unikla popravě, protože byla mladistvá. I ona si ale ve vězení zažila své. „Kdybych měla možnost vrátit čas, udělala bych to znovu,“ ujišťuje dnes.

„Po celou dobu války bylo na Cejlu ženské oddělení věznice gestapa a prošla tudy celá řada žen z celé republiky i z celé třetí říše. Nesly společně s muži obrovskou tíži svých aktivit. Protože nacisté netrestali jen ty, kteří se zapojili do odboje. Trestali celé rodiny,“ říká historik Pavel Paleček.

Německé Brno okupanty vítalo

Brno obsadily nacistické jednotky 15. března 1939 odpoledne. Už předchozí noci se města zmocnili ozbrojení Ordneři z Brna a okolí, příjezd německých jednotek tak připomínal spíš slavnostní defilé. Velmi rychle začalo docházet k perzekucím nepohodlných. V noci z 16. na 17. března nacisté zapálili tehdejší centrum židovského života v Brně, Velkou synagogu, která stála ve Spálené ulici nedaleko hlavního nádraží.

Náměstí neslo jeden den Hitlerovo jméno

Adolf Hitler dorazil do Brna 17. března ráno a se slavnostním doprovodem projel městem. Mimo jiné po náměstí Svobody, které se na jediný den přejmenovalo na náměstí Adolfa Hitlera. V ulicích jej vítaly davy německých obyvatel města. Jízdu Brnem zakončil Hitler na Dominikánském náměstí, kde z balkonu nové radnice promluvil k lidem.

Podepsal se také do pamětní knihy města. „Mezi takové velikány, jako je T. G. Masaryk nebo malíř Alfons Mucha, nicméně musím dodat, že tato kniha byla v roce 1944 ukončena a byla založena nová,“ říká mluvčí Magistrátu města Brna Filip Poňuchálek.

Jednodenní návštěva Hitlera v Brně skončila odpoledne odjezdem do Vídně, pro obyvatele Moravy se ale životy změnily na šest let, pro některé navždy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Březnový výbuch v Poličských strojírnách způsobil škodu za 120 milionů

Škoda, kterou způsobil 25. března výbuch a požár v areálu Poličských strojíren, se odhaduje na 120 milionů korun. Poničena byla budova i technologie, řekl David Hác, předseda správní rady firmy STV Group, která má část areálu strojíren pronajatý.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nadjezd na Kolínsku půjde k zemi. Řidičům se prodlouží cesty

Silniční nadjezd nad zkušebním železničním okruhem na Kolínsku je v havarijním stavu a čeká ho demolice. Místním se tak výrazně prodlouží cesty, někteří navíc mají na druhé straně trati zemědělské pozemky. Starostové tří nejvíce dotčených obcí už léta usilují o opravu nadjezdu. Od roku 2020 se hledal vlastník, loni jím soud určil České dráhy. Přes zkušební okruh vedou další tři nadjezdy, u těch problém není, stará se o ně kraj.
včera v 07:30

Nový dokument mapuje osudy vězeňkyň na Cejlu

Unikátní snímek mapující osudy vězeňkyň v brněnské věznici na Cejlu uvede za necelý měsíc Česká televize. Tvůrci po deset let natáčeli s ženami, které obávanou věznicí prošly v době protektorátu i komunistické totality. Čtvrteční premiéru v Brně zhlédla i jedna z posledních žijících pamětnic.
11. 4. 2025

Na Pražském hradě se v sobotu otevřou běžně nepřístupné prostory

Veřejnosti se v sobotu mezi devátou a osmnáctou hodinou otevřou jindy nepřístupná místa Pražského hradu. Lidé se budou moci podívat třeba do Španělského sálu, který vznikl v době Rudolfa II. a v současnosti slouží pro zvláštní příležitosti. Jeden z největších hradních komplexů světa se připravuje na tisíce návštěvníků, kteří mohou prostory navštívit zdarma. Podobnou příležitost mají dvakrát do roka.
11. 4. 2025

Hasiči lokalizovali požár lesa na Jihlavsku

Hasiči v pátek zasahovali u požáru lesa v lokalitě Hutě, místní části obce Cejle na Jihlavsku. Vyhlásili třetí ze čtyř stupňů požárního poplachu a plameny hasili i z vrtulníku. Požár zasáhl asi tříhektarovou plochu a způsobil škodu 150 tisíc korun, uvedla mluvčí hasičů Petra Musilová.
11. 4. 2025Aktualizováno11. 4. 2025

Elektrárna Opatovice získala povolení stavby pro spalovnu v katastru Čeperky

Elektrárna Opatovice získala povolení stavby pro zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO). Spalovnu chce postavit v katastru obce Čeperka, sdělila mluvčí elektrárny Hana Počtová. Povolení vydal Dopravní a energetický úřad ministerstva průmyslu a obchodu, záměr již dříve získal kladné posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Čeperka proti němu dlouhodobě vystupuje a zvažuje odvolání. Náklady se odhadují na sedm miliard korun.
11. 4. 2025Aktualizováno11. 4. 2025

Strojvůdce kvůli loňské srážce vlaků v Praze dostal podmínku a zákaz řízení

Strojvůdce jednoho z vlaků, které se loni v září srazily v pražské Libni, potrestal soud odnětím svobody na osm měsíců s podmíněným odkladem na tři a půl roku a pokutou téměř osmdesát tisíc korun. Soud mu zároveň zakázal na čtyři a půl roku řízení motorových vozidel, včetně vlaků a dalších hromadných dopravních prostředků, zjistila ČT. Bezprostředně po nehodě prokázala dechová zkouška u strojvůdce přítomnost alkoholu. Rozhodnutí soudu je pravomocné. Nehodu stále vyšetřuje policie i Drážní inspekce.
11. 4. 2025

Segregace ve školách trvá. Odpovědnost mají obce, potřebují ale podporu státu

V Česku stále trvá vyčleňování romských dětí ve školství. Nadále existuje víc než 130 segregovaných škol, z toho v 78 z nich romské děti tvoří víc než polovinu žactva, vyplývá podle studie PAQ Research z odhadů ministerstva školství. Segregované školy se nacházejí ve většině krajů a situace se v poslední dekádě výrazně nemění.
11. 4. 2025
Načítání...