Při opravě chrámu sv. Mořice v Olomouci pomáhají i chemici, odhalí materiály použité při stavbě

Pozdně gotický chrám svatého Mořice v Olomouci prochází rozsáhlou rekonstrukcí za skoro 130 milionů korun. S opravami pomáhají také olomoučtí chemici zapojení do programu ARTEKA, který vznikl díky spolupráci mezi olomouckou univerzitou a Národním památkovým ústavem. Chemická analýza přesně určí, jaké materiály a postupy se při stavbě používaly. To by mělo restaurátorům pomoci při opravě.

Chemici v kostele svatého Mořice odebrali vzorky například z okenních oblouků a dalších míst na fasádě památky. Ta byla totiž v minulosti překryta nátěrem a právě analýza vzorků pomůže určit, jak se vzhled chrámu v minulosti měnil.

Odebrané vzorky musí být co nejmenší, aby nedošlo k poškození památky. „Stačí mi kolem půl gramu, možná méně než půl gramu. Z toho vzorku ještě odeberu tak zhruba jednu desetinu a na té se budou provádět analýzy,“ vysvětluje Lukáš Kučera z Katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. 

Z odebraných vzorků chemici získají informace o materiálovém složení, případně různých pojivech nebo organických látkách, které byly přidány do malty nebo pigmentové vrstvy. Výsledky analýzy tak pomohou hlavně restaurátorům, kteří na opravě kostela svatého Mořice pracují. Cílem projektu je získat co největší množství informací o historických objektech. Výsledky analýz mají být hotové ještě během tohoto léta. 

Jde o velkou řadu informací, se kterými pracují historici umění i památkáři, kteří tuto informaci překládají do inovativních postupů ochrany či restaurování.
Jana Michalčáková
vedoucí výzkumného týmu, Katedra dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého

Oprava od základů až po věž

Na opravě chrámu svatého Mořice budou dělníci pracovat až do konce roku 2021. „Projekt zahrnuje stavební a restaurátorskou obnovu konstrukcí celého obvodového pláště kostela, které jsou v havarijním stavu, a stavební a restaurátorskou obnovu vnitřních prostor jižní středověké věže a vložení chybějících podlahových konstrukcí věže,“ řekl mluvčí olomouckého arcibiskupství Jan Gračka. 

Součástí oprav kostela je také větší zabezpečení vyhlídkové věže, která je teď uzavřena. Přibude nové zábradlí a na celé stavbě bude nově instalován i monitorovací a zabezpečovací systém. Právě gotická věž je vyhledávaným cílem turistů. 

Největší české varhany v novém

Po dokončení rekonstrukce vznikne na věži i expozice s názvem Kostel svatého mořice v Olomouci v průběhu věků. „Návštěvník bude vycházet nahoru interiérem věže s novou expozicí, v případě zájmu vystoupá na vyhlídku na věži a následně sejde dolů zrestaurovaným dvojitým točitým schodištěm,“ dodal mluvčí.

Velmi důležitou částí oprav bude i obnova vzácných varhan, jejichž jádro tvoří barokní nástroj vratislavského varhanáře Michaela Englera. Varhany, které jsou největší v Česku, se opravovaly naposledy před půl stoletím a momentálně jsou ve špatném stavu. Náklady na opravu se už dříve odhadovaly na desítky milionů korun.  

Práci restaurátorů budou po celou dobu oprav zaznamenávat kamery. Z těchto záznamů pak podle zástupců olomouckého arcibiskupství vzniknou tři krátké filmové dokumenty s časosběrným zobrazením postupů prací, což bude efektní nejvíce u varhan. Filmy pak návštěvníci uvidí v nově vzniklé expozici v gotické věži. 

Loni interiéry mořického kostela obsadili i historici, kteří si díky několika dronům mohli prohlédnout stav maleb, vitráží i dalších špatně dostupných zákoutí kostela. Památkáři díky tomu mohli zjistit, jak jsou některé nepřístupné prvky interiéru kostela poškozené.

Nahrávám video
Olomoucký kostel pod dozorem dronů. Mapují jeho vnitřní strukturu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Silničáři začali v Mikulově opravovat most na hlavním tahu do Rakouska

Řidiči musejí v Mikulově na Břeclavsku počítat s dopravním omezením na hlavním tahu do Rakouska. Silničáři opravují most přes železniční trať. Provoz zůstává zachován v obou směrech, doprava je ale svedena do zúžených jízdních pruhů a místem je možné projíždět pouze padesátikilometrovou rychlostí. Hotovo má být do konce května. Náklady jsou vyčísleny na 9,5 milionu korun bez DPH.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Na trati Plzeň–Klatovy začala výluka. Aplikace hlásí chyby při nákupu jízdenek

Na železniční trati mezi Plzní a Klatovy začala téměř čtyřměsíční výluka související se stavbou obchvatu Přeštic. Řadu spojů v celé délce nahradily autobusy. Cestující se však musí připravit na drobné komplikace. Dopravce například přemístil některé zastávky, což způsobilo chyby v mobilní aplikaci pro nákup jízdenek.
před 5 hhodinami

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, po 13:00 policie dálnici znovu plně zprůjezdnila. Po havárii se utvořila několikakilometrová kolona. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoSrážek chodců s tramvajemi v Praze ubývá

Nejméně srážek tramvají s chodci za deset let hlásí pražský dopravní podnik. Ve srovnání s lety před pandemií covidu jde o třetinový pokles. Z více než sedmdesáti loňských nehod skončila většina lehkým zraněním, dvě ale smrtí. Dopravní podnik se jim snaží předcházet školením řidičů i osvětou. Právě proto zveřejnil videa střetů. Nejrizikovější úsek v Praze začíná na I. P. Pavlova. Podle koordinátora BESIP pro Středočeský kraj Ondřeje Žabenského může za většinu nehod spěch a nepozornost. „Dneska vidíme sluchátka v uších, zraky upřené do mobilu,“ pronesl.
před 17 hhodinami

Přenášela zbraně i motáky. Dana Milatová se do odboje zapojila už jako školačka

Rodina Gajdošíkových se za druhé světové války aktivně účastnila odboje na Zlínsku. Do ilegální činnosti se zapojily i děti – Dana Milatová jako školačka přenášela partyzánům zbraně, které měl otec v úkrytech na hřbitově, a z věznice gestapa pašovala motáky. Věděla, že jí jde o život, přesto se do nebezpečných akcí s odvahou pouštěla. Ani dnes by prý neváhala a bojovala by za svobodu.
1. 3. 2026

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Obce raději kupují zchátralé nemovitosti, obávají se vzniku problémových ubytoven

Města a obce vykupují nemovitosti, aby zabránily jejich přeměně na soukromé sociální ubytovny. Za pořízení a následné rekonstrukce tak vydávají desítky milionů korun. Často jde o hotely, ale odkupují také budovy pošty nebo bývalé obchodní domy.
28. 2. 2026

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
28. 2. 2026
Načítání...