Rozpočet hlavního města na příští rok počítá s příjmy a výdaji 87,8 miliardy korun, což je o něco více než letos. Investice dosáhnou téměř 15 miliard korun. Dopady opatření proti šíření nemoci covid-19 přesáhnou deset miliard korun. Úspory město dělalo ve všech rozpočtových kapitolách, kdy běžné výdaje plošně seškrtalo o deset procent. Výjimkou je veřejná doprava a svoz odpadu. Návrh rozpočtu ve čtvrtek po mnohahodinové diskusi schválili pražští zastupitelé.
Návrh kritizovala opozice, které se mimo jiné nelíbila částka určená na dotace pro sport nebo peníze vyčleněné na takzvané participativní rozpočtování.
„Rozpočet jsme sestavovali ve výjimečné situaci. Neznáme rozpočet státu na příští rok, ještě nebyl schválen, nevíme, jak dopadne daňový balíček, nevíme, co nás čeká v souvislosti s epidemií koronaviru a jejími dopady na ekonomiku. Těch neznámých je celá řada, přesto jsme se rozhodli, že rozpočet schválíme. Neskončíme tak v provizoriu,“ řekl náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha sobě).
Daňové příjmy hlavního města by měly dosáhnout 56,2 miliardy korun, což je méně než letos, kdy mají být 60,7 miliardy. Od státu dostane město o asi dvě miliardy korun více než letos, a to 18,1 miliardy korun. Jde o peníze, které město získává na školy či státní správu a které rozpočtem Prahy pouze „protečou.“
Magistrát také využije 3,3 miliardy korun z minulých let. O miliardy korun naopak Praha přijde v případě schválení vládního záměru zrušit superhrubou mzdu.
Mezi největší investice patří stavba metra D a oprava stanic
Sníženy budou běžné výdaje na fungování města, a to asi o 1,3 miliardy korun na 42,4 miliardy korun.
Investice dosáhnou 14,8 miliardy korun. Mezi nejzásadnější bude patřit mimo jiné stavba metra D, do které město vloží ze svého rozpočtu a rozpočtu dopravního podniku (DPP) asi 1,7 miliardy korun. Dalších 363 milionů půjde na opravu stanic metra.
Prostřednictvím Pražské vodohospodářské společnosti (PVS) půjde do vodovodních řadů 2,4 miliardy korun. Další investice jsou plánovány do malešické spalovny, oprav mostů nebo dostavby Průmyslového paláce a obnovy veřejných prostranství. Do školství pak půjde více než jedna miliarda.
Značný vliv na hospodaření má současná koronakrize. Dopady covidu letos budou podle odhadu města přes deset miliard korun. Jedná se jak o daňové propady, tak i ztrátu dalších příjmů, jako je například pokles vybraného jízdného v MHD.
Nejistota při sestavování rozpočtu nevychází pouze z koronakrize, ale rovněž podle Vyhnánka z nepředvídatelných kroků vlády a Poslanecké sněmovny. Další neznámou je výše možného zpětného uplatnění daňové ztráty, takzvaného loss carrybacku. Vliv na rozpočet budou mít, v případě schválení sněmovnou, chystané změny v daňovém systému. Pokud budou zavedeny, město přijde odhadem o 2,1 miliardy.
V příštím roce bude město splácet své dluhy. Splatí část úvěru od Evropské investiční banky ve výši pěti miliard. Stejnou částku si vedení města bude muset půjčit. Peníze chce využít na podporu investic. Zda si je nakonec Praha skutečně půjčí, bude záležet na vývoji hospodaření.
Rozpočet kritizuje opozice
Návrh rozpočtu kritizoval například opoziční zastupitel Ivan Pilný (ANO). V dokumentu mu chyběla například podpora podnikání, požadoval více peněz do školství a postrádal vizi do budoucna.
„Kdybychom dělali verbální analýzu slov v té prezentaci (rozpočtu), tak budou dvě – opravy a rekonstrukce. Nemůžeme se spokojit už ve třetím rozpočtu s tím, že budeme dělat jenom údržbové věci,“ řekl Pilný. Vyhnánek řekl, že město podnikatelům pomáhá a v letošním roce pomohla. Primárně jejich situaci podle něj má řešit stát.
Opoziční zastupitelé Petr Fifka (ODS) a Karel Hanzlík (ODS) kritizovali částku určenou na dotace ve sportu, která klesne o stovku milionů na 321 milionů. To se nelíbilo ani koaličnímu zastupiteli Petru Kubíčkovi (TOP 09). Předseda pražské ODS Tomáš Portlík kritizoval 50 milionů na takzvané participativní rozpočtování, kdy o využití této částky rozhodují obyvatelé. Považuje to za zbytečné.
Pro letošní rok má Praha z loňského prosince schválený rozpočet s příjmy 60,7 miliardy a výdaji 81,6 miliardy korun. Rozdíl město dorovná například z peněz, které získá od státu. Na investice je vyčleněno 16,8 miliardy korun.
