Trojice squatterů z pražské usedlosti Šatovka si vyslechla policejní obvinění z neoprávněného zásahu do práva k domu. Proti zbývajícím lidem policie zasahovat nechce v obavě ze zranění squatterů i policistů – a zřejmě i s vědomím verdiktu v případě pražského squatu Cibulka, kde Ústavní soudu squatování za trestné nepovažoval.
Šatovku, usedlost v Šáreckém údolí, obsadily dvě až tři desítky squatterů v pátek večer. Po jednání s policií a radnicí část z nich budovu opustila, ale další odejít odmítli a zůstali na střeše budovy. A zatímco část z nich na střeše objektu nadále zůstává, trojice squatterů, která z objektu v pondělí slezla, skončila v rukou policie.
„Všechny tři osoby, které včera opustily střechu budovy v Šáreckém údolí, byly neprodleně poté zadrženy a nyní jsou stíhány pro trestný čin neoprávněného zásahu do práv k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru,“ uvedl v úterý mluvčí pražských policistů Tomáš Hulan.
Pokud vyšetřovatelé vyhodnotí, že se trestného činu dopustili jako členové organizované skupiny nebo způsobili škodu velkého rozsahu, bude jim hrozit až pět let vězení, jinak maximálně dva roky.
„Žít bez nutnosti vlastnit“
Squatteři v prohlášení na internetu uvedli, že chtějí v usedlosti vytvořit prostor pro setkávání lidí, kteří chtějí tvořit, vzdělávat se a žít bez nutnosti vlastnit, profitovat, generovat zisk. Tvrdí, že prostory poslední léta plní „zatuchlina nesplněných slibů“.
Proti těmto tvrzením se ohradilo vedení spolku Šárecké údolí, podle nějž se aktivisté k případu staví silově a autoritářsky. V otevřeném dopise je vyzvalo, aby budovu vyklidili a radnici předložili projekt, jak by měla fungovat.
Představitelé městské části tvrdí, že jejich plány s budovou brzdí nutná změna územního plánu, na kterou čekají už sedmým rokem. Kvůli tomu podle nich nebyla rekonstrukce dosud zahájena. Radnice chce v Šatovce vytvořit místo pro setkávání a přednášky zejména pro seniory. Kolem budovy by v zahradě měly vyrůst menší domky, které by sloužily trvalému bydlení starších lidí.
Na střeše usedlosti ale mezitím nadále zůstává zhruba polovina z dvacítky squatterů, která objekt v pátek obsadila. Policie se zatím jen snaží zabránit vstupu dalších osob do objektu a vyčkává, kdo po vzoru zadržené trojice Šatovku opustí. Zasahovat ale zatím nechce, kvůli obavám z možného zranění squatterů či policistů.
Hrany obrousil případ Cibulky
V minulosti přitom policisté proti squatterům postupovali rázněji a z objektů je vyváděli, jako tomu bylo i v případě opuštěné usedlosti Cibulka v pražských Košířích. Odsud alternativní obyvatele před třemi lety policie vystěhovala, právě Cibulka ale také zadala podnět k obezřetnějšímu postupu mužů zákona i soudů k celému squatterskému fenoménu.
Jeden ze squatterů totiž dostal za protiprávní užívání zchátralé nemovitosti dvouměsíční podmínku, a protože se s verdiktem nesmířil, případ doputoval až k Ústavnímu soudu. Ten loni státnímu zastupitelství nařídil, aby policejní postup při vyklízení usedlosti prověřilo, a nižším instancím vzkázal, že jde o příliš tvrdý postih.
„Měly se v mnohem větší míře soustředit na reálnou závažnost důsledků nevyklizení squatu Cibulka. Z rozhodnutí obecných soudů totiž neplyne, zda stěžovatel a zbylí squatteři bránili realizaci určitých konkrétních plánů vlastníka usedlosti,“ stojí v soudní zprávě z května 2017.
Aby se jednalo o trestný čin, museli by tedy squatteři majiteli způsobit reálnou újmu. Obvodní soud pro Prahu 5 navíc na podzim, už mimo pozornost médií, squattera viny úplně zprostil.
Usedlost Cibulka mezitím dál chátrá, podobně jako další pražské squaty – včetně slavné vily Milada. Prokazatelné využití naopak našel barokní statek Ladronka, kde v roce 1993 vzniklo sociálně-kulturní centrum; před třinácti lety se z něj stal rekreační areál.
