Svou rozlohou je Plzeňský kraj třetím největším regionem v zemi, polovina jeho obyvatelstva ale žije v bezprostřední blízkosti Plzně a rozdíly mezi centrem a periferií patří i k výrazným tématům nadcházejících voleb. Průmyslovou bázi kraje navíc může postihnout hospodářská krize vyvolaná pandemií koronaviru. O tom, jak může krajské vedení regionu pomoci, diskutovali v předvolební debatě krajští volební lídři.
„Jsem přesvědčen, že péče o věci veřejné patří k zodpovědnosti člověka, který nechce jen postranně nadávat, ale který chce přispět k tomu, že se věci hýbou kupředu. Zodpovědnost znamená i zodpovědně volit – a ptát se, jestli to, co lidé slibují, odpovídá tomu, co žijí, a jestli jsou konzistentní,“ říká k nadcházejícím krajským volbám plzeňský biskup Tomáš Holub.
Někdejší vojenský kaplan a hlava plzeňské diecéze dodává, že jemu se v kraji žije dobře – upozorňuje ale na to, že žije v krajské metropoli a že „rozdíly mezi životem v centru a ve vyloučených periferiích jsou docela náročné“.
Za pravdu mu dávají i statistiky; pokud jde o počet obyvatel, řadí se Plzeňský kraj v rámci republiky k průměru (obývá ho cirka 590 tisíc lidí), na rozlohu je ale současně třetím největším územním celkem a nevyváženost mezi centrem a příhraničními oblastmi pak potvrzuje to, že více než tři sta tisíc lidí žije jen v Plzni a jejím bezprostředním okolí.
Na 170 obcí z celkových pěti set obcí v kraji má pak jen do dvou set obyvatel, a jak podotýká ředitel Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje Filip Uhlík, „nízká hustota osídlení vyvolává zásadní potřeby v oblasti zásobování a infrastruktury. Zásadní je záležitost dopravy, mobility, dojíždění za prací a za vzděláváním.“
Podle krajské zpravodajky České televize Miroslavy Vildové patří nerovnoměrně rozložená kvalita života, stav venkova a hromadná doprava mezi hlavní témata, o kterých se před nadcházejícími volbami v regionu debatuje. Spolu s nimi politické formace nabízejí v programech i svůj pohled na bezpečnost regionu a pobyt agenturních pracovníků, kteří tvoří významnou část pracovních sil ve zdejším průmyslovém odvětví.
Výzvy průmyslu
I díky nim je ale Plzeňský kraj průmyslově úspěšný v rámci celé republiky, za což vděčí také sousedství s Bavorskem. „Pro náš region je přeshraniční spolupráce důležitým a v zásadě velmi pozitivním faktorem,“ doplňuje Uhlík. „Německé společnosti se významně podílejí na průmyslové výrobě v našem regionu a jsou významnými zaměstnavateli. Blízkost bavorského trhu navíc činí Plzeňský kraj velice atraktivním.“
Průmysl ale pro kraj představuje současně výzvu do budoucna. Kraj se snaží podporovat výzkumná centra, jako jsou ta pro materiálové inženýrství a robotiku, aby zdejší technické zázemí nezaspalo hojně diskutovanou transformaci průmyslové výroby.
Místní rozvojová agentura navíc sama připouští, že těžiště zdejší zaměstnanosti je spojené s těmi největšími zaměstnavateli, a hledá proto cesty, jak trh práce diverzifikovat. Pandemie koronaviru uvrhla evropskou ekonomiku na práh hospodářské krize, kterou se národní vlády snaží tlumit finančními intervencemi. Negativní dopady recese na automobilový a strojírenský průmysl by totiž v oblasti mohly způsobit výrazný růst nezaměstnanosti.
Téma pro volební lídry
„Intenzivně působí nástroje jako program Antivirus a státní intervence, které zaměstnanost udržují. Pandemie se zásadním způsobem v oblasti ekonomiky zatím neprojevila, spíše to očekáváme,“ říká Filip Uhlík. Co může krajské vedení pro jednu z páteřních částí regionální ekonomiky v krizových časech udělat, bylo i téma předvolební debaty ČT24.
Diskutující se do debaty nominovali na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi zpracovaly společnosti Kantar CZ a Data Collect se zaměřením na volební potenciál. Ten ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohla v současnosti hypoteticky získat ve volbách, pokud by se k ní přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb.
- Průzkum, který realizovala agentura KANTAR CZ ve spolupráci s agenturou Data Collect, nabízí odhad aktuálního volebního potenciálu, nejde tedy o predikci výsledků voleb.
- Hodnota aktuálního volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách do krajského zastupitelstva, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů pak není 100 procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu například dvou stran, je potenciálním voličem obou z nich.
- Sběr dat probíhal mezi 10. srpnem a 3. zářím 2020 metodou dotazování po telefonu. Průzkum je reprezentativní s ohledem na voliče v daném kraji starší 18 let, v každém kraji odpovídalo 1200 respondentů, do potenciálu pak vstupovalo v každém kraji okolo devíti set osob, přesná čísla naleznete v dokumentu ke stažení.
Hlasování proběhne na začátku října a o přízeň voličů v něm – v případě Plzeňského kraje – usiluje celkem šestnáct politických uskupení. Lídři, kteří se středeční debaty nezúčastní, dostali od České televize možnost stručně představit své volební priority.
