Ústí nad Orlicí bude pokračovat v projektu revitalizace parku u Roškotova divadla. Součástí je i plánovaná demolice takzvané Janderovy vily, proti čemuž vznikla petice organizovaná dvěma opozičními zastupiteli. Posudek Národního památkového ústavu, který si odpůrci bourání vyžádali, i stavebně-historický průzkum však ukázaly, že budova není historicky ani architektonicky hodnotná, informoval v úterý starosta Petr Hájek (sdružení Oušťáci).
Ústí nad Orlicí nechá zbourat Janderovu vilu. Odpůrci s peticí neuspěli
„I pro vedení města bylo nejpodstatnější, jak se k tomu vyjádří Národní památkový ústav. Dopředu jsme avizovali, že nebudeme petici posuzovat podle počtu podpisů, ale podle odborného stanoviska,“ konstatoval Hájek. Petici podepsalo 1229 lidí, z nichž 303 má trvalé bydliště v Ústí nad Orlicí. Podle starosty to dokazuje, že petice mezi místními obyvateli příliš nerezonuje.
Město si nechalo zpracovat také podrobný propočet, kolik by stála případná rekonstrukce vily. Výsledná suma přesáhla 30 milionů korun včetně DPH, radnice přitom pro objekt nemá vhodné využití. Demolice bude stát 1,1 milionu korun. Vedle uvolněného prostoru bude postaven nový objekt s veřejnými toaletami a zázemím pro správce parku, využijí se k tomu existující inženýrské sítě.
Podle památkářů jde o řadovou nemovitost
Budova byla postavena v roce 1911 pro majitele místní textilní továrny, rekonstruována byla v roce 1934. Po roce 2000 ji měl pronajatou Pardubický kraj pro Dům dětí a mládeže. Ústí koupilo Janderovu vilu včetně zahrady v roce 2014 od restituentů, kteří ji několik let nabízeli k prodeji, ale i přes snižování ceny o ni nebyl zájem. Radnice tak chtěla zabránit tomu, aby se zkomplikoval přístup do parku u divadla z Lukesovy ulice, a už tehdy uvažovala o jejím zbourání.
Podle posudku památkářů je objekt v podstatě běžným domem poplatným architektuře své doby. „Nevykazuje žádnou architektonicko-historickou nebo urbanistiko-historickou hodnotu a je na něj nahlíženo jako na řadovou nemovitost z prvorepublikového období. Hodnoty, které má, nezakládá podnět na to, aby byla prohlášena za kulturní památku nebo jinak chráněna,“ uvedl Hájek.
Nový koncept parku předpokládá jeho sepětí s Roškotovým divadlem, národní kulturní památkou. Má se stát místem relaxace a procházek, k čemuž přispěje vzrostlá zeleň. Změnit se má už prostor před vstupem do divadla, kde vznikne vyhlídková a odpočinková terasa pod nově vysazenými stromy. Venkovní kulturní akce u divadla jsou oblíbené napříč generacemi, nově by jim mohl sloužit amfiteátr se zastřešeným pódiem. Pod odpočinkovou terasou bude stupňovité sezení, na němž bude možné sedět, jeho druhou funkcí je pak hlediště.
Park doplní krytá pergola, vodní prvek nebo dětské hřiště přírodního charakteru, na atraktivitě by nové zóně měla přidat i kavárna, která má být v podzemním podlaží Roškotova divadla a s parkem ji propojí venkovní terasa. Do parku se bude vstupovat ze tří směrů, z ulice Husovy, Ježkovy a Lukesovy.
Revitalizace parku u divadla by měla začít letos, dokončení je plánováno na konec roku 2023. Celkové náklady se odhadují na 30 milionů korun.