Ostrava - Město Ostrava zastavilo privatizaci obecních bytů. Prodeje jsou pozastaveny minimálně do podzimu, kdy by měla být hotova městská koncepce bytové politiky. Informoval o tom náměstek primátora Jiří Srba (ČSSD). Rozhodnutí radnice zhatí plány především městské části Poruba, která aktuálně nabízí nájemcům k prodeji asi 1 500 z celkem 1 800 obecních bytů. Právě někteří nájemci bytů v tomto obvodu opakovaně protestovali proti způsobu jejich prodeje. Vadila jim především cena a prodej po jednotlivých bytových jednotkách.
Náměstek Srba sice dnes uvedl, že rozhodnutí radnice o zastavení prodeje městských bytů přímo nesouvisí s protesty obyvatel Poruby, nicméně připustil, že s tímto způsobem prodeje bytů nesouhlasí. „Nemyslím si, že tento postup byl zvolen šťastným způsobem,“ uvedl Srba.
Podle starosty Poruby Lumíra Palyzy (ČSSD) obvod v tuto chvíli nemá informace o tom, že Ostrava pozastavuje prodej bytového fondu v městských obvodech. „Prodej obecních bytů do družstevního vlastnictví, což je případ většiny bytů nabízených k odkupu, je z větší části schválen a proces dle stanovených lhůt pokračuje. V případě prodeje bytů do osobního vlastnictví budeme čekat na oficiální stanovisko města,“ řekl Palyza. Podle Srby město nebude zasahovat do prodejů bytů, u nichž už byl záměr prodeje schválen.
Město bude potřebovat sociální nízkonákladové byty
Náměstek dodal, že město si loni a předloni nechalo zpracovat sociologické průzkumy, které mapovaly nejen počet a rozmístění bytového fondu, ale i dopady finanční krize například na bezdomovectví či kriminalitu a nezaměstnanost. Tyto prognózy podle Srby ukazují, že město bude potřebovat dostatečný počet sociálních nízkonákladových bytů.
Ještě v roce 1995 bylo v majetku města více než 46 000 bytů, po privatizaci jich zůstalo asi 15 000, z nichž více než tisícovka je v domech s pečovatelskou službou. Srba dnes připustil, že v ideálním případě by město už nemělo prodávat žádné byty. Kdyby se obecní byty prodávaly, výtěžek z prodeje by měl být věnován na regeneraci a výstavbu nových bytů.
Podle představ města by z 15 000 bytů mělo zhruba 6 000 zůstat pro určitý typ sociálního bydlení. V těchto bytech by mohli bydlet například lidé bez domova, kteří se snaží vrátit zpět do společnosti, matky samoživitelky či senioři a další sociální skupiny, u nichž je předpoklad, že nedosáhnou na vlastní bydlení. Zbývající část bytů by byla určena pro běžné nájemce a z výnosů těchto nájmů by město opět investovalo do bytového fondu.
Město se podle Srby rovněž obává toho, že s ohledem na rozdílný přístup obvodů k prodeji bytů by se v budoucnu mohlo stát, že by obecní bydlení zůstalo jen v některých částech města. V nich by se pak koncentrovali právě sociálně slabí, což město nechce.
