Ostrava – Čtrnáct miliard korun investovala Ostrava za posledních sedm let do životního prostředí. Více než polovina této částky – tedy přes miliardu ročně – potom šla do zlepšení kvality ovzduší. Navzdory masivním městským příspěvkům ale zůstává kvalita ovzduší v ostravsko-karvinské aglomeraci nejhorší v Česku, podle ostravského magistrátu by měl výrazně přispět stát.
Ostrava by chtěla, aby stát začal významně přispívat do životního prostředí v regionu. Podle primátorova náměstka Dalibora Madeje (ODS) by pomohly například „masivní dotace“ do lokálních topenišť. Na výměnu starých domácích kotlů za ekologičtější verze sice již stát spolu s Moravskoslezským krajem přispěl 220 milionů korun, podle Madeje i primátora Petra Kajnara (ČSSD) by ale dotace mohly být mnohonásobně vyšší. Dostalo by se tak na více lidí a navíc by jednotliví žadatelé dostali více peněz. Zatím je dotace na polovinu nákupní ceny kotle – od 15 do 60 tisíc korun podle typu kotle.
Město samo naopak podle magistrátu již nemůže přispívat více, než jak činí. „Když jsme posbírali veškeré údaje, které jsme dali do životního prostředí, tak ta částka překvapila i nás samotné,“ podotkl náměstek Madej. Do výdajů na zlepšení kvality vzduchu počítá například údržbu městské zeleně, monitorování kvality ovzduší, ale i příspěvky na veřejnou dopravu. Mezi nimi bylo i 23 milionů, které město zaplatilo dopravnímu podniku za bezplatnou MHD v době smogu, která však situaci nepomohla. „Ne všechny projekty se samozřejmě povedou. Čekali jsem od toho to, že lidé v době inverze nechají auta doma a začnou jezdit zdarma MHD, bohužel se tak nestalo,“ přiznal Dalibor Madej. Přesto podle něj na nikom jiném než státu odpovědnost na zlepšení ovzduší v Ostravě už nespočívá. „Městu by samozřejmě pomohla i změna legislativy, protože dnes nemáme účinný nástroj, jak kontrolovat lokální topeniště,“ poznamenal Madej.
Kromě ovzduší město v posledních sedmi letech významně investovalo i do dalších projektů, které souvisejí s životním prostředím – ekologické výchovy, protipovodňových opatření či tzv. brownfieldů.
Ostrava už v roce 2010 podala kvůli špatnému ovzduší žalobu na stát. Soud se jí zabýval dvakrát. Pražští soudci nejprve žalobu odmítli bez detailního projednání, protože ji město podle nich nepodalo v zákonné lhůtě. Město však podalo stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, který žalobu vrátil a Městský soud v Praze se žalobou musel zabývat znovu. Žalobu však znovu zamítl. Ostrava potom poslala k Nejvyššímu správnímu soudu další stížnost, na reakci čeká.
