Osm let po požáru Petrova bouda znovu stojí. První návštěvníky přivítá koncem roku

Nahrávám video

Řemeslníci dokončují stavbu Petrovy boudy nad Špindlerovým mlýnem, vycházejí přitom hlavně z dobových fotografií. Původní objekt vyhořel před osmi lety a z památkově chráněných budov, jejichž jádro vzniklo už v osmnáctém století, nezbylo téměř nic. Nová „Petrovka“ je o něco menší než původní a první návštěvníci se do ní podívají letos na Silvestra.

Požár zničil jednu z posledních velkých bud na hřebenech Krkonoš prvního srpna 2011. Z původního objektu zbylo jen podzemní podlaží, části obvodových stěn a trafostanice. Již o týden dříve se v objektu objevily plameny, tehdy se ještě podařilo jejich šíření zastavit.

Na místě původní „Petrovky“, kterou před požárem tvořily tři budovy, už stojí nová bouda. Stavbu objektu řemeslníci v těchto dnech dokončují. Návštěvníci se do něj budou moct podívat na konci letošního roku. V novém hotelu za 120 milionů korun bude sedmdesát lůžek.

„To, co nyní stojí, jsou dvě budovy ze tří – a to volná kopie první hotelové budovy z osmdesátých let devatenáctého století. Potom stojí ještě budova, která je menší a stojí na místě původní hospodářské budovy, která zároveň sloužila jako ubytovací kapacita pro personál,“ uvedl Jiří Balský z Národního památkového ústavu.

„Co se týče velikosti, tak ta hotelová budova se velice blíží té původní, avšak v některých detailech bylo třeba respektovat i požadavky jiných orgánů na provozní bezpečnost, hygienu a podobně,“ dodal Balský.  

Památkáři se s investorem snažili najít takové řešení, aby obnovená kulturní památka byla ve své nové podobě hodnověrná. „Ale zároveň stavíme de facto novostavbu na suterénní části, která jako jediná zůstala na svém místě dodnes,“ vysvětlil Balský.

Památková péče si podle Balského přeje, aby se v budoucnu obnovila i třetí budova Petrovy boudy. „Pokud víme, tak studie na dostavbu třetí budovy je již s památkovou péčí úspěšně projednaná a uvidíme, jestli se někdy bude stavět a kdy to bude,“ uzavřel Balský.

Nahrávám video

Petrova bouda patřila k nejvyhledávanějším místům Krkonoš

Petrova bouda leží na hřebenové turistické trase blízko česko-polské hranice v katastru Špindlerova Mlýna v nadmořské výšce 1288 metrů. Patří k nejstarším krkonošským horským boudám – první zmínka je z roku 1790, už dříve tam stála takzvaná letní bouda.

Celoročně obývanou budovu tam postavil Johann Pittermann (zkomolením jeho jména vzniklo pojmenování „Petrova“) v roce 1811.

Jeden z dalších majitelů Vinzenz Zinecker ji v 80. letech 19. století přestavěl na hotel, který se stal jedním z nejvyhledávanějších na vrcholcích Krkonoš. V letech 1900 a 1901 byla postavena nová budova s dalšími 44 hostinskými pokoji. V roce 1901 byla v boudě zřízena pošta (zrušena 1947), v roce 1910 veřejná telefonní stanice. Okolí Petrovy boudy je jedním z prvních míst, kde se v Krkonoších lyžovalo.

V letech 1925 až 1929 byl objekt znovu rozšířen a modernizován. Bouda měla 50 zaměstnanců a 64 pokojů se stovkou lůžek. Po roce 1948 se bouda změnila v odborářskou zotavovnu (původní majitelé byli po válce nuceně odsunuti do Německa) a kvůli chybějícím investicím do oprav či modernizace chátrala. 

Bouda je od roku 1997 kulturní památkou a za movité kulturní památky byly prohlášeny i některé součásti jejího vybavení. Podle památkářů byla Petrova bouda v kontextu turistického ruchu rozvíjeného v průběhu 19. a 20. století jedním z nejoblíbenějších a rovněž nejprogresivnějších objektů.

Za pionýrský stavební počin pak považují stavbu jižní hotelové budovy v roce 1887. V době svého největšího rozmachu hotel nabízel širokou paletu služeb – a to včetně kadeřnictví.   

Od roku 2008 byla bouda zavřená a chátrala. Ničila ji vlhkost i vandalové, do opuštěného domu skrz střechu zatékalo, rozbitými okny se dovnitř hrnul sníh i nezvaní hosté. Podle některých odborníků hrozilo, že se kvůli špatnému technickému stavu chata zřítí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
před 12 hhodinami

VideoTůně v lesích u Rokycan vyschly, vedra zničila i stromovou výsadbu

Stromy v lesích v okolí Rokycan jsou suché a nádrže prázdné. Vyschly nové tůně, které vznikly kvůli zadržování vody v krajině nebo jako požární nádrže, i jejich přítoky. Bez vody jsou teď též takzvané nebeské rybníky, tedy plochy, které napájí jen dešťová voda. Ta se nyní drží pouze v okolí bažin nebo v tůních, které si udržely zásoby z předchozích let. Letošní vedra zničila i nové sazenice a urychlila rojení kůrovce.
před 23 hhodinami

Část zámeckého parku na Třeboňsku zřejmě nelegálně zmizela pod betonem

Až čtyřmilionová pokuta hrozí za možné nelegální vybetonování rozsáhlé části zámeckého parku v Chlumu u Třeboně. Je kulturně chráněný, a navíc v přírodní rezervaci. Soukromý majitel ho upravil na zábavní park s názvem Svět obrů.
včera v 06:00‌‌

Ilegální tuningový sraz pokračoval v Brně bez vážnějších incidentů

Na ilegální akci tuningových aut se v sobotu v Brně sjela zhruba tisícovka vozů, večer a v noci se účastníci různě přesouvali do Olomouce. Policisté uvedli, že se podařilo zajistit průběh akce bez vážnějších incidentů a mimořádných událostí. Udělili za různé přestupky desítky pokut za více než 200 tisíc korun, některá auta zabavili, upřesnil mluvčí jihomoravské policie David Chaloupka.
4. 10. 2026‌‌

VideoÚzké silnice i čekání. Kamionovou dopravu provázely na začátku 90. let komplikace

Před 35 lety se Československo potýkalo s prudce narůstající kamionovou přepravou. U hraničních přechodů ji komplikovaly úzké silnice, nedostatek míst na parkování, ale i zdlouhavé celní postupy. Situace se začala v roce 1991 zhoršovat už v létě. Na podzim už problémy začaly přesahovat únosnou míru. Například 7. října hlásila Zelená vlna z Rozvadova plných sto hodin čekání na odbavení kamionů.
4. 10. 2026‌‌

VideoNárodní parky se potýkají s turisty i mrtvým dřevem

Čtyři české národní parky každoročně navštíví miliony lidí. Přetížením trpí podle správců některá konkrétní místa, třeba Sněžka nebo Pravčická brána. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) zakládá pracovní skupinu, která má poradit s tím, aby turistika v parcích byla nadále udržitelná. Komise se má zabývat i otázkou takzvaného mrtvého dřeva. Spory o to, jestli se má do národních parků zasahovat, se vedou téměř třicet let. K nejznámějším patří dohady z konce devadesátých let ohledně kácení stromů kvůli kůrovci.
4. 10. 2026‌‌

VideoPražské letiště plánuje zvýšit poplatky, řekl ČT Lašák

Letištní poplatky na pražském letišti vzrostou. Předseda představenstva Radomír Lašák České televizi řekl, že to bude o šest procent. Aerolinky vyjdou tyto služby za každý let na desítky tisíc, v ceně letenky jsou to obvykle stokoruny. Třeba zpáteční cesta do Říma na polovinu dubna příštího roku nyní vyjde zhruba na 3600 korun. V tom jsou i letištní taxy ve výši zhruba 680 korun. Nově budou o čtyřicet korun vyšší. Změna začne podle Lašáka platit v březnu příštího roku.
3. 10. 2026Aktualizováno3. 10. 2026‌‌

Podváděl komisař, ne oni, přesto jejich řidičský průkaz neplatí

Dvacet sedm lidí z Prachaticka zjistilo, že mají řidičský průkaz neoprávněně a měli by ho vrátit. Policie totiž rozpletla první část kauzy podvodů u závěrečných zkoušek. Podle soudu sice sami žáci nepodváděli, právě oni teď ale řeší neobvyklý problém. Oprávnění pro řízení auta nebo jízdu na motorce získali před dvěma lety.
3. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.