V Olomouci od čtvrtka vešel v platnost statut nového Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií s anglickou zkratkou CATRIN, který propojuje tři špičková vědecká centra Univerzity Palackého (UP). Jeho existence je však zatím pouze formální, podle univerzity jde o složitý legislativní proces, který doprovází náročná jednání. Ani po dvouleté přípravě a jednání totiž nenastala uvnitř akademické obce úplná shoda o podobě integrace výzkumných kapacit.
Statut schválil Akademický senát UP už 17. června. „Statut CATRIN vešel dnes v účinnost, a to podle rozhodnutí Akademického senátu v červnu. Nicméně v souladu s věcným záměrem zřízení CATRIN se bude jednat i nadále o velmi složitý legislativní proces, který si vyžádá ještě týdny jednání a ladění příslušných dokumentů a norem,“ uvedla mluvčí univerzity Gabriela Sýkorová Dvorníková.
Vysokoškolský ústav CATRIN přebírá pod svá křídla dvě výzkumná centra přírodovědecké fakulty, Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) společně s Centrem regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum a část Ústavu molekulární a translační medicíny, který je součástí lékařské fakulty.
Od čtvrtka pod hlavičku CATRIN přešlo 13 lidí z RCPTM. „Jedná se o zaměstnance, kteří se podílejí na řešení prestižního projektu za zhruba 130 milionů korun a nyní pracují pod hlavičkou CATRIN na základě nové smlouvy,“ řekla mluvčí vědeckých center Martina Šaradínová. Zaměstnáni jsou zde podle ní i další výzkumníci včetně jednoho z nejcitovanějších českých vědců Pavla Hobzy.
Další zaměstnanci, kteří neúspěšně žádali o převod formou změny pracovní smlouvy, čekají na výsledky univerzitních jednání o technických dohodách důležitých pro provoz CATRIN, doplnila mluvčí center.
S CATRIN má problém přírodovědecká fakulta
Na odmítavém postoji k ústavu setrvává vedení přírodovědecké fakulty. Poukazuje na to, že vznik ústavu bude na úkor fakulty, především s ohledem na vyvedení majetku, projektů a zaměstnanců spojených s vědeckými centry. Rozhodnutí Akademického senátu UP považuje za hrubý násilný zásah do organizační struktury fakulty.
Vedení UP to odmítá, podle něj vznik ústavu schválily nejvyšší akademické orgány a jejich rozhodnutí by se mělo respektovat. Jednání tak pokračují. „Všechny orgány UP by měly směřovat k vytvoření dohody, která by umožnila vyřešení většiny technických detailů fungování ústavu k 1. lednu 2021,“ doplnila mluvčí univerzity.
Spory letos v létě vyvrcholily správní žalobou ze strany přírodovědecké fakulty podanou na Akademický senát UP kvůli jeho rozhodnutí o vzniku ústavu. Po soudu zástupci fakulty žádali, aby usnesení senátu zrušil a označil ho za nezákonné. Soud však žalobu odmítl s tím, že mu chybí pravomoc rozhodovat spory mezi fakultou a univerzitou. Na přírodovědecké fakultě jsou stále také vyhlášeny dvě stávkové pohotovosti.
Vedení UP si od integrace výzkumných center slibuje zásadní zvýšení mezioborové prostupnosti a úspěšnosti v ostré mezinárodní konkurenci. „Může jít o důležitý krok směrem k budování silné a výkonné výzkumné infrastruktury v evropském i světovém kontextu,“ komentoval již dříve vznik vysokoškolského ústavu rektor UP Jaroslav Miller.
