Olomoučtí experti z vědeckého centra se postavili Přírodovědecké fakultě. Vyhlásili stávkovou pohotovost

Vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) v Olomouci vyhlásili stávkovou pohotovost. Vygradovaly tak spory mezi tímto pracovištěm a mateřskou Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého. Problémy se týkají vzniku nového vysokoškolského ústavu, jehož součástí má být – a chce být – právě RCPTM. Fakulta však vznik ústavu od začátku kritizuje.

Velká část vědců údajně cítí ohrožení samotné existence vědeckého pracoviště, udržení projektů, ze kterých jsou financováni, a obává se ztráty svých pracovních pozic a zásadního zhoršení ekonomických a sociálních podmínek. RCPTM dlouhodobě patří k nejvýkonnějším vědeckým jednotkám v Česku.

„Vyhlášení stávkové pohotovosti vnímáme jako nevyhnutelný krok k řešení dlouhodobě neudržitelné situace. Cítíme nejistotu, ztratili jsme mnoho význačných osobností, máme obavy z ohrožení naší vlastní budoucnosti a požadujeme garance toho, že se situace stabilizuje,“ uvedl zástupce zaměstnanců Jakub Navařík.

Mezi důvody zástupci centra také uvádějí, že RCPTM čelí anonymním udáním poskytovatelům dotací, centrum bylo kvůli tomu podrobeno už několika auditům a situace se podle nich projevila tím, že už odešlo několik špičkových vědců.

RCPTM má na své straně vedení univerzity. To v tiskové zprávě uvádí, že kritickou situaci vyvolaly negativní kroky ze strany vedení přírodovědecké fakulty v souvislosti s přípravami nového vysokoškolského ústavu. „Se vznikem ústavu dlouhodobě nesouhlasí děkan fakulty Martin Kubala, přestože tuto vizi podpořilo vedení univerzity i Akademický senát UP,“ uvádí univerzita.  

Vznik nového vysokoškolského ústavu Přírodovědecké fakultě UP vadí mimo jiné proto, že do budování vědeckých center v Olomouci investovala nemalé finanční prostředky a jejich odtržením od fakulty by přišla i o část vysoce kvalifikovaných pedagogů.

Nový ředitel? Poslední kapka

Podle vědců se situace vyhrotila poté, co děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého (UP) Martin Kubala v červenci vyhlásil konkurz na ředitele RCPTM. Ředitelem je oficiálně chemik Radek Zbořil, kterému bývalý děkan a ředitel druhého přírodovědného centra Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) Ivo Frébort prodloužil pracovní smlouvu do září 2020. Kubala ale tvrdí, že tím se pětiletý mandát ředitele RCPTM neprodloužil a jinou možnost neměl.

MfD píše, že Zbořil se už několik měsíců potýká s kauzou zmanipulovaných dat ve vědeckém článku, jehož byl spoluautorem. Před prázdninami pověřil výkonem své funkce kolegu Michala Otyepku se zdůvodněním, že se chce věnovat přípravě velkých mezinárodních grantů. Kubala uvedl, že krok zaměstnanců má pouze odvést pozornost od kauzy falšování dat v odborné publikaci.

Kromě záruky, že Otyepka povede RCPTM do října 2020, požadují zaměstnanci centra například i to, aby rektorát převedl klíčové vědecké projekty pod svou správu. V případě nesplnění požadavků vstoupí podle prohlášení do stávky. Vedení univerzity uvedlo, že pokud to bude nezbytné, požadavkům vyhoví. 

Pracovníci RCPTM nemají ke stávkové pohotovosti důvod a zdaleka ne všichni se s textem ztotožňují.
Martin Kubala
děkan Přírodovědecké fakulty UP Olomouc

Hrozí finanční ztráty i poškození dobrého jména univerzity

Urychlené vyřešení situace požaduje i člen Správní rady UP Robert Kuropatwa. „Musím bohužel potvrdit, že situace je velmi vážná a Správní rada UP se jí už v minulosti několikrát zabývala. Hrozí závažné lidské i finanční ztráty a poškození pověsti celé univerzity. Doporučoval bych, aby se zástupci vedení fakulty, univerzity i vědeckého centra co nejdříve sešli a vše vyřešili,“ vyzval. 

Prorektor Petr Bilík řekl, že pro univerzitu i celý region je nutné uchovat dynamiku excelentních pracovišť a reagovat na strategii vlády a ministerstva školství směřující k vytváření velkých výzkumných infrastruktur. „Vědci a výzkum světového formátu jsou nyní bohužel ve skutečném ohrožení, a to, podle mého názoru, v důsledku uměle vyvolávaných konfliktů,“ doplnil.

Stávkovou pohotovost podpořily desítky zaměstnanců, kteří by měli působit v chystaném vysokoškolském ústavu. Mezi nimi také laureáti ERC grantů, nositelé ocenění Česká hlava a další významné osobnosti. Vědce podpořilo i vedení dalších dvou vědeckých center na UP – CRH a Ústavu molekulární a translační medicíny. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Jedna z dívek, jež se topily ve Vltavě, zemřela

Jedna ze dvou dívek, které se v sobotu večer topily ve Vltavě v Českých Budějovicích, zemřela. Druhá zůstává na jednotce intenzivní péče. Uvedl to mluvčí jihočeské policie Miroslav Šupík. K tonoucím dívkám vyráželi záchranáři a policisté v sobotu po sedmé hodině večer. Policie tragédii vyšetřuje pro podezření na usmrcení z nedbalosti. Záchranáři na místě ošetřili i lehce zraněné policisty, kteří při příjezdu k události havarovali se služebním autem.
09:57Aktualizovánopřed 34 mminutami

Lidé ve Starosedlském Hrádku v referendu odmítli stavbu větrných elektráren

Lidé ve Starosedlském Hrádku na Příbramsku v sobotním referendu odmítli umístění větrných elektráren na území obce. Proti výstavbě se vyslovilo 71 z 83 hlasujících, jedenáct s ní souhlasilo a jeden hlas nebyl platný. Referenda se zúčastnilo 68,6 procenta z celkového počtu 121 voličů. Je tak platné a jeho výsledky závazné, vyplývá z informací na webu obce. Podle starosty Rudolfa Šimka (nez.) to znamená, že záměr se v obci neuskuteční.
09:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Dvě dívky se topily v Českých Budějovicích

Dvě dívky se v sobotu topily ve Vltavě v Českých Budějovicích. Zachraňovali je kolemjdoucí a policisté. Jedna z dívek je ve velmi vážném stavu. Novináře o tom informoval mluvčí jihočeské policie Miroslav Šupík.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Hudba byla stoleté Miladě Tomkové vždy útěchou

Snacha sokolského odbojáře Norberta Tomka, stoletá Milada Tomková, vzpomíná na druhou světovou válku, bombardování Brna a popisuje i tragické rodinné osudy. Přibližuje také, jak jí v těžkých časech pomáhala hudba. Hrála na klavír a zpívala ve sboru moravských učitelek, který vedl skladatel Břetislav Bakala. Po roce 1989, kdy se jí otevřel svět, mohla navštívit v Paříži bratrance, malíře Frantu.
včera v 16:45

Na Vysočině a severu Čech se čeká od neděle silný vítr

Vysočinu, část Pardubického kraje a sever Čech zasáhne od nedělního poledne silný jihovýchodní vítr, který může v nárazech dosahovat rychlosti až osmdesát kilometrů za hodinu, uvedl ve výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle něj vítr zeslábne až v noci na úterý.
včeraAktualizovánovčera v 13:27

Případů pití alkoholu na veřejnosti v Praze ubylo

Pražští strážníci minulý rok evidovali přes 18,5 tisíce přestupků v souvislosti s pitím alkoholu na veřejnosti. Meziročně jich řešili o čtyři tisíce méně. Udělili i méně pokut, za které vybrali meziročně o 400 tisíc korun méně. České televizi informace poskytla mluvčí Městské policie Praha Irena Seifertová. Vyhláška zakazující konzumaci alkoholu na veřejnosti platí v hlavním městě od července 2022, nejvíce se porušuje v Praze 1.
včera v 08:00

Pěstounů přibývá, pomohly náborové kampaně

Kampaně na podporu pěstounství přinášejí výsledky. Za poslední rok přibylo podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí zhruba sto přechodných pěstounských rodin. Například v Plzeňském kraji jich bylo loni třikrát víc než v předchozích letech. Krajská kampaň Pěstuj budoucnost ale necílí jen na zvýšení počtu pěstounů. Chce vyvracet některé ve společnosti zažité mýty a upozornit na to, že pěstounem může být každý.
včera v 07:00

Slibované čínské lázně u Pasohlávek stojí stále jen na papíře

Zatímco budova krajského Sanatoria Pálava v Pasohlávkách na Brněnsku je po zhruba dvou letech prací téměř hotová, na blízkém pozemku určeném pro stavbu lázeňského komplexu se nic neděje. Česko-čínskou firmu RiseSun, která tam má lázně vybudovat, nejspíš čeká pokuta. V roce 2019, kdy od kraje pozemky kupovala, se totiž zavázala dokončit lázeňský areál do sedmi let.
16. 1. 2026
Načítání...