Javoříčské jeskyně jsou delší, než se myslelo. Speleologové objevili další dva kilometry dómů a chodeb

Důkladné přeměření známých chodeb Javoříčských jeskyní ukázalo, že jsou o dva kilometry delší, než se dosud uvádělo. Celková délka tak činí bezmála šest kilometrů, oznámil vedoucí Javoříčských jeskyní Martin Koudelka. Jeskyně byly pro veřejnost zpřístupněny v květnu 1939 a v posledních letech je každoročně navštíví více než 40 tisíc lidí.

Javoříčské jeskyně nedaleko Litovle na Olomoucku tvoří složitý komplex mohutných dómů, chodeb, propastí a puklin, které vznikly v několika výškových úrovních. Změřit jejich celkovou délku proto nikdy nebylo jednoduché. Práci speleologům výrazně usnadnily a výsledky zpřesnily moderní měřicí přístroje. 

Dlouhá léta se délka Javoříčských jeskyní odhadovala přibližně na čtyři tisíce metrů. „V posledních třech letech jsme prováděli přeměřování známých prostor v jeskyních a konečná zjištěná délka dosahuje téměř šesti tisíc metrů. Je to tedy více, než se původně uvádělo. Převýšení mezi nejnižším a nejvyšším bodem jeskyní je 100 metrů,“ uvedl Koudelka. Dosud se mělo za to, že převýšení Javoříčských jeskyní činí 60 metrů.

Přístupný je jen zlomek jeskyní

Veřejnosti je ale přístupná pouze menší část Javoříčských jeskyní. Lidé si je mohou prohlédnout ve dvou trasách. Kratší z nich měří 450 metrů a delší má 800 metrů. Prodloužení prohlídkových tras podle Koudelky není na pořadu dne. „Bylo by to technicky velmi náročné, stálo by to spoustu peněz a samozřejmě by to bylo velmi složité i z hlediska schvalování z pohledu ochrany přírody,“ podotkl Koudelka.

Loni Javoříčské jeskyně navštívilo 43 530 lidí, bylo to v meziročním srovnání zhruba o dva tisíce méně. Mírný pokles návštěvnosti podle Koudelky souvisel s technickou odstávkou na jaře. „Jinak je návštěvnost jeskyní stabilní. Polovina lidí k nám přijde v červenci a srpnu. Takže velmi záleží, jaké je v létě počasí,“ uvedl. Návštěvnost chladných jeskyní výrazně roste při tropických teplotách.

V roce 2015 byly u vstupu do Javoříčských jeskyní rekonstruovány více než 50 let staré provozní budovy. Jejich oprava stála zhruba 13 milionů korun. Letos správa Javoříčských jeskyní investovala do nového ovládání osvětlení prohlídkových tras. „Plánujeme ještě pořídit záložní zdroj,“ dodal Koudelka.

obrázek
Zdroj: ČT24

Komplex jeskyní se zkoumal až ve 20. století

Javoříčské jeskyně vznikly pod kopcem Špraněk u obcí Javoříčko a Březina v kopcovité krajině, jejíž dominantou je nedaleký hrad Bouzov. Jeskyně se mohou pochlubit bohatou krápníkovou výzdobou a několika rozlehlými prostorami – takzvanými dómy, ve kterých jsou i více než čtyři metry vysoké stalagmity.

Část jeskynního systému u Javoříčka nazývaná Svěcená díra a propast Zátvořice byly známy odnepaměti. První písemná zmínka o přilehlých podzemních prostorách pochází z roku 1873.

V roce 1938 byla objevena podstatná část Javoříčských jeskyní pracovní skupinou, kterou vedl revírník Vilém Švec. Další části postupně objevovali různí amatérští i profesionální speleologové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Olomoucký kraj

O pronájem pozemků u Hustopečí zasažených benzenem má zájem Diamo

Pozemky soukromých vlastníků v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, které před více než rokem zasáhl toxický benzen při nehodě vlaku, by si mohl pronajmout státní podnik Diamo. Firma to nabídla majitelům pozemků, kterých je 45. Projednat to s nimi chce v polovině dubna na veřejném slyšení, zjistila agentura ČTK. Pozemky, které procházejí sanací, mají rozlohu zhruba jedenáct hektarů, od nehody vlaku leží ladem. Odškodnění se jejich majitelé zatím nedočkali, požadovat ho budou moci až po viníkovi nehody. Vyšetřování dosud nebylo ukončeno, řekla policie.
před 15 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Olomoucký soud vynesl v kauze IT zakázek znovu zprošťující rozsudek

Olomoucký krajský soud v kauze údajně zmanipulovaných třinácti veřejných zakázek na informační systémy znovu vynesl zprošťující rozsudek. V případu bylo původně obžalováno 24 lidí a firmy Tesco SW a Eunice Consulting, na verdikt ve čtvrtek čekalo nakonec jen sedmnáct lidí, u dalších sedmi soud již dříve rozhodl o zastavení trestního stíhání pro promlčení. Rozsudek není pravomocný, žalobce se na místě odvolal.
26. 3. 2026Aktualizováno26. 3. 2026

Šlechta na cestách oživí sezonu hradů a zámků, otevřou se nové expozice

Na Zelený čtvrtek 2. dubna zahájí státní hrady a zámky návštěvnickou sezonu. Nové nebo zrekonstruované prostory návštěvníkům otevřou například zámky Sychrov, Litomyšl nebo hrad Křivoklát. Novinkou budou také prohlídky hradní kaple v Bečově nad Teplou, místa nálezu relikviáře svatého Maura. Letošním tématem cyklu Po stopách šlechtických rodů je Šlechta na cestách. Na většině památek zdraží vstupné základních okruhů pro dospělé v průměru o dvacet korun.
26. 3. 2026

Resort zdravotnictví podal trestní oznámení na FN Olomouc kvůli defibrilátorům

Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že podalo trestní oznámení kvůli operacím pacientů s přístroji na kontrolu srdečního rytmu, takzvaných kardioverterů-defibrilátorů, ve Fakultní nemocnici Olomouc (FNO). Důkazy podle resortu ukazují na neobvykle vysoké počty výkonů a vznikla podezření na obcházení kritérií pro voperování těchto přístrojů. Policie případ prověřuje kvůli podezření z podvodu a těžkého ublížení na zdraví, vyšetřování se týká stovek pacientů.
17. 3. 2026Aktualizováno17. 3. 2026

Shoda jen ve dvou případech. Ve studii o defibrilátorech se manipulovalo, píší SZ

Loňská interní prověrka v olomoucké fakultní nemocnici (FNOL) odhalila rozsáhlé úpravy dokumentace lidí zařazených do mezinárodní studie o defibrilátorech. Plná shoda mezi studijní dokumentací, kritérii studie a daty nemocničního elektronického systému byla zjištěna pouze u dvou z přibližně sedmi desítek olomouckých kardiaků. Ukázal to již loni interní audit, uvedl v pondělí portál Seznam Zprávy. Případ dál vyšetřuje policie.
16. 3. 2026Aktualizováno16. 3. 2026

VideoKoberce či dětské boby. Z Jesenicka se zpožděním mizí odpad z povodní

Z polí nad Mikulovicemi na Jesenicku konečně mizí desetitisíce tun povodňového odpadu. Po záplavě v září 2024 ho tam nechal navézt Olomoucký kraj z okolních obcí, které zaplavila řeka Bělá. Místní měli z dlouhého skládkování obavy, hlavně kvůli vodě v podzemí. Podle odhadů na místě leželo asi 34 tisíc tun odpadu. Skutečnost může být ale jiná – ve Velké Kraši, kde byla podobná skládka, se původně odhadovaná hmotnost nakonec vyšplhala na trojnásobek. Odpad z Mikulovic, mimo jiné koberce, zbytky nábytku i dětské boby, teď míří na skládku v Rapotíně. Likvidace za zhruba padesát milionů korun ale začala později, než se plánovalo. Zdrželo ji odvolání jedné z firem, které neuspěly v krajském tendru. Práce začaly místo na jaře až koncem loňského roku. Podle náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Ireny Blažkové (ANO) by měly skončit v květnu. Po likvidaci skládky přijde na řadu rekultivace pozemku, která potrvá další dva roky.
12. 3. 2026

Olomouc koupí od Výstaviště Flora skleníky

Olomoucká radnice koupí od společnosti Výstaviště Flora sbírkové skleníky ve Smetanových sadech. Prodej schválilo městské zastupitelstvo. Budovy jsou ve špatném technickém stavu a výstaviště, které patří městu, nemá peníze na jejich nákladnou opravu. Rekonstrukce skleníků si v příštích letech vyžádá zhruba 230 milionů korun, opravu zajistí město. Kupní cenu za všechny skleníky stanovili znalci na 34 milionů korun, magistrát ji zaplatí postupně do roku 2035.
9. 3. 2026Aktualizováno9. 3. 2026
Načítání...