Ohrožení tetřívci se vrací do oblasti Králického Sněžníku. Lesníci je tam vypouštějí už čtyři roky

Dalších šest tetřívků obecných vypustili lesníci spolu s odborníky lesnického výzkumného ústavu do oblasti masivu Králického Sněžníku na Šumpersku. Z tamních lesů totiž ohrožený hrabavý pták v předchozích desetiletích postupně vymizel. Projekt zaměřený na návrat chráněného tetřívka do této horské oblasti zahájila firma Úsovsko spolu s výzkumným ústavem v roce 2017.

Lesníci společně s odborníky lesnického výzkumného ústavu vypouštějí plachého tetřívka do volné přírody vždy na podzim a právě na jaře. Podhůří Králického Sněžníku je jedinou lokalitou na Moravě, kde se chráněný druh vyskytuje.

„Snažíme se navrátit tetřívka obecného do oblasti, kde se do 80. let minulého století vyskytoval, a jak potvrzuje studie Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, má tam stále vhodné přírodní podmínky,“ uvedl ředitel Úsovska Jiří Milek.

Zatím se ptáci aklimatizují ve voliérách

František Havránek z výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti přivezl šest exemplářů tetřívka obecného na úpatí Králického Sněžníku v přepravních boxech, ze kterých byli opatrně přemístěni do aklimatizační voliéry. „V této voliéře jsou umístění ptáci před tokem a chtěli bychom ověřit, jestli se podaří, že tady vybrané slepičky zahnízdí a vysedí mladé,“ řekl Havránek.

„Jsou to odchovaní tetřívci a musíme počkat, až sníh sleze, aby si mohli ve volné přírodě najít potravu,“ podotkl Milek.

Tetřívci budou vybaveni drobnou vysílačkou. „Budeme tak moci monitorovat jejich pohyb. Díky vysílačce zjistíme, zda jsou stále naživu, nebo je zahubil nějaký predátor,“ řekl Milek.

Ohrozit je mohou predátoři i lidé

Mladí tetřívci to nebudou mít v okolí Králického Sněžníku jednoduché, jelikož tamní lesy jsou plné predátorů. Rozhodující pro přežití je první měsíc po vypuštění. „Pokud pták začne být ostražitý a ve volné přírodě přežije měsíc, tak už pak většinou vydrží,“ uvedl Milek.

V Jeseníkách se postupně zabydlelo několik tetřívků. Lesníci odhadují, že jich je zhruba desítka. Míst, kde by mohli nerušeně žít, ale není mnoho. „Nejvíc je ruší lidé, kteří chodí do přírody se psy. Ti pejsci chodí na volno a to je pro toho ptáka asi nejvíc stresující,“ vysvětlil ředitel divize živočišné výroby Úsovsko Vladimír Diviš.

Lesníci z Úsovska se inspirovali v Německu. Projekt návratu tetřívka do jesenické přírody je rozvržen na deset let. Jeho cílem je, aby se tetřívek ve svém původním prostředí začal zase sám reprodukovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 21 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
11. 4. 2026

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
11. 4. 2026

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...