Obce loni hospodařily s přebytkem 25,5 miliardy korun a kraje s přebytkem 5,8 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. Předloni obce vykázaly přebytek 8,3 miliardy korun a kraje 82 milionů. Celkově tak hospodaření samospráv loni skončilo s přebytkem 31,7 miliardy, zatímco o rok dříve to bylo 8,8 miliardy korun.
„Finance obcí a krajů jsou ve skvělé kondici. Jejich hospodaření skončilo již osmým rokem po sobě v přebytku. Za rok 2019 to bylo téměř 32 miliard, což je historicky druhý nejlepší výsledek. Celkové příjmy samospráv dlouhodobě rostou. Na tom mají největší zásluhu daňové příjmy,“ uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Méně příznivou zprávou podle ní jsou ale údaje o investicích samospráv. „Loni sice kraje a obce proinvestovaly dohromady téměř 124 miliard korun, stále to ale bylo o 30 procent méně, než kolik si naplánovaly,“ dodala.
Rostly příjmy i výdaje obcí
Celkové příjmy místních rozpočtů loni vzrostly o 61,5 miliardy na 594,1 miliardy korun. Na růstu se podílely vyšší daňové příjmy. Ty stouply o 25 miliard na 320,2 miliardy korun.
Celkové výdaje samospráv loni stouply o 38,6 miliardy na 562,4 miliardy korun. Z toho běžné výdaje vzrostly o 38,4 miliardy na 438,5 miliardy korun. Kapitálové výdaje zůstaly zhruba na úrovni předchozího roku, když meziročně stouply o 0,2 miliardy na 123,9 miliardy korun.
Příjmy obcí a krajů jsou tvořeny například penězi ze sdílených daní, mezi které patří daň z přidané hodnoty, daně z nemovitosti nebo daně z příjmu. Dále dostávají peníze ze státního rozpočtu například na činnosti související s rozšířenou působností obcí, kraje pak dostávají zdroje na financování sociálních služeb.
