Novým rektorem Masarykovy univerzity bude Martin Bareš, neurolog a současný děkan lékařské fakulty

Rektorem Masarykovy univerzity v Brně bude padesátiletý neurolog a děkan lékařské fakulty Martin Bareš. Ve volbě porazil geologa Jaromíra Leichmanna z přírodovědecké fakulty. Funkční období nového rektora začne 1. září a potrvá do konce srpna 2023. Musí jej ještě jmenovat prezident.

Martin Bareš chce posilovat kvalitu školy ve vědě i vzdělávání a posunout ji v některých oblastech mezi pět set nejlepších univerzit světa. Zároveň zdůrazňuje společenskou odpovědnost univerzity a důležitost komunikace s veřejností mimo akademickou půdu.

Nového rektora musí ještě jmenovat prezident Miloš Zeman. Martin Bareš očekává, že bude respektovat rozhodnutí akademického senátu a zvoleného kandidáta skutečně jmenuje rektorem. „Já bych té příležitosti využil k diskusi s panem prezidentem k vysvětlení role Masarykovy univerzity ve společnosti,“ řekl Martin Bareš.

Miloš Zeman měl v minulosti rozpory se současným rektorem Mikulášem Bekem, který už po dvou funkčních obdobích kandidovat nemohl. Loni se stal senátorem. Bek zvolení Bareše přivítal a slíbil, že jej ještě před oficiálním jmenováním přibere k poradám vedení, aby přijímaná rozhodnutí s dlouhodobým časovým dopadem byla konsenzuální.

Bareš získal většinu, volba byla rychlá

Členové akademického senátu dali Martinu Barešovi třicet šest z čtyřiceti sedmi platných odevzdaných hlasů. Podle předsedy Stanislava Balíka se volba odehrála neobyčejně rychle a Bareš získal silný mandát zejména díky tomu, že více odpovídá pohledu senátorů na budování univerzity jako jedné značky, jedné identity. „Akademický senát je přesvědčen o tom, že univerzita má dělat věci společně, že ona je jednou entitou a že je špatná cesta vracet pravomoci zpátky fakultám, jednotlivým oborům, že to už prostě je směr, který je spíš překonán,“ řekl Stanislav Balík.

Kandidáti na rektora Masarykovy univerzity hovořili o mezinárodních vazbách univerzity, vnitřní atmosféře i společenské roli školy, odpovídali také na otázky členů senátu i akademické obce shromážděné v aule právnické fakulty.

Kandidáti na rektora Masarykovy univerzity
Zdroj: ČT24

Leichmann: Všechny trápí přebujelá administrativa

Jaromír Leichmann se vyslovil pro pestrou a různorodou univerzitu, naopak se vymezil proti snaze vše regulovat a standardizovat. Akademičtí pracovníci podle něj potřebují prostor, aby se mohli věnovat tomu podstatnému: výuce a vědě. „Všechny trápí rozbujelá administrativa a papírování. Akademici potřebují profesionální a kompetentní administrativní podporu, která by se pro ně stala štítem, oprošťujícím je od neproduktivních činností,“ řekl Leichmann. Slíbil také v případě zvolení podpořit mezinárodní mobilitu studentů. „Budou sebevědomější, zkušenější, nebudou podléhat populistickým a radikálním myšlenkovým směrům,“ dodal.

Bareš: Univerzitu nelze řídit jako firmu

Martin Bareš mimo jiné řekl, že nelze řídit univerzitu jako firmu. Vyslovil se pro vyšší míru sounáležitosti uvnitř univerzity, spokojený není se stavem internacionalizace školy. Také zdůraznil, že univerzita pro něj není jen vzdělávací a výzkumnou institucí, ale i živým společenstvím, prostorem otevřenosti, svobody myšlení a kritického uvažování. „Má být místem společného přemýšlení a kultivace ducha,“ řekl Bareš. Univerzitu vidí také jako nezastupitelnou kritickou instanci ve společnosti.

Rodák z Brna Martin Bareš vystudoval Všeobecné lékařství na LF MU, v roce 2002 získal titul Ph.D v oboru neurologie, v roce 2005 byl jmenován docentem v oboru neurologie a od roku 2009 je profesorem. Postgraduálně také studoval například na Minnesotské univerzitě, kde působil i několik let jako profesor.

Jako neurolog se zaměřuje na léčbu a výzkum neurodegenerativních nemocí, jako jsou Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba a další, nebo klinickou neurofyziologii. Jako pedagog se kromě neurologie věnuje i výuce magisterských studentů všeobecného lékařství nebo zubního lékařství.

Martin Bareš je členem řady českých i zahraničních odborných společností a vědeckých rad, recenzentem odborných periodik a autorem či spoluautorem desítek odborných publikací.

Děkanem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (LF MU) byl jmenován v únoru 2018. Do té doby byl od roku 2015 prorektorem pro akademické záležitosti MU a od roku 2012 statutárním zástupcem rektora.

V letech 2012–2018 byl také zástupcem přednosty pro vědu a výzkum I. neurologické kliniky LF MU a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, od roku 2018 je místopředsedou Asociace děkanů lékařských fakult a v letech 2011–2018 působil jako prorektor MU pro rozvoj.

Martin Bareš
Zdroj: Igor Zehl/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na severu Čech platila výstraha před ledovkou

Na severu Čech se mohla v sobotu večer při mrznoucím mrholení nebo dešti tvořit slabá ledovka. Vyplývá to z výstrahy, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ten varoval před úrazy a komplikacemi v dopravě. Během noci na neděli má riziko mrznoucích srážek pominout.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Lidé po Vánocích vyrazili za sportem. Nejen na hory, ale i do měst

Mnozí lidé volné dny využívají k aktivnímu odpočinku – a to nejen na horách, ale i ve městech. Třeba v Praze zájemci už po sedmnácté využívají akci Týden sportu zdarma. Vybírat mohou ze čtyř desítek možností, mezi nimiž nechybí plavání, tenis nebo tanec. Organizátoři doporučují si místo rezervovat. V Ostravě je pak bezplatně přístupné Vánoční kluziště a v Brně mají zase k dispozici Masarykův okruh běžci i pěší.
před 6 hhodinami

Hasiči měli o Vánocích přes tisíc zásahů. V meziročním srovnání jde o nadprůměr

Hasiči v tuzemsku měli o Vánocích 1163 výjezdů, z toho 178 bylo k požárům. Podle počtu událostí tak byly letošní svátky mírně nadprůměrné, informovala mluvčí generálního ředitelství hasičů Klára Ochmanová. Nejvíce práce měli hasiči na Štědrý den, kdy bylo zásahů 515. Některé požáry během svátků přitom způsobily mnohamilionové škody.
před 18 hhodinami

Na náměstí v Postoloprtech se potkávají Oldřich s Boženou

Postoloprty na Lounsku dokončují největší investici v historii města, kterou je rekonstrukce náměstí za 115 milionů korun. Její součástí je i obří vydlážděná mozaika. V celku si ji půjde nejlépe prohlédnout z výšky. Zobrazuje pověst o setkání Oldřicha a Boženy. Podle kroniky se tak stalo právě u Postoloprt, když byl kníže na lovu.
před 20 hhodinami

Modernizace železničního uzlu Česká Třebová má za sebou první rok

Nové koleje i nádražní objekty vyrostly během prvního roku modernizace železničního uzlu Česká Třebová. Investice za téměř dvacet miliard je plánována na šest let. Má přinést bezpečnější a rychlejší průjezd vlaků i pohodlnější cestování. Lidé pocítí dopad stavebních prací hlavně v druhé polovině oprav.
před 20 hhodinami

Z Bedřichova po konci vleků odcházejí i hoteloví hosté

Dlouholetý provozovatel, který měl v Bedřichově v Jizerských horách celkem pět vleků, už ve středisku podnikat nechce. Místní proto hledají cestu, jak v budoucnu provoz obnovit. Uzavření sjezdovek už dopadá na některé podnikatele.
před 21 hhodinami

Na přelomu roku se čeká sníh a teploty pod průměrem

Na přelomu roku do Česka přijde zima. Teploty i přes den budou jen mírně nad nulou, hlavně na horách bude sněžit a lze očekávat sněhové jazyky i závěje, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ani v prvním týdnu roku 2026 se ráz počasí příliš nezmění.
26. 12. 2025

Lipno zamrzá, bruslit na něm je ale zatím hazard

Lipenské jezero postupně zamrzá. Místy má sice led tloušťku kolem čtyř až pěti centimetrů, zatím ale netvoří dostatečně souvislou plochu. Přesto na něj už někteří nedočkavci navzdory nebezpečí vstupují. Možnosti bruslení závisí na intenzitě mrazů. Ke zprovoznění bruslařské magistrály propojující Frymburk, Přední Výtoň a Lipno nad Vltavou musí mrznout deset až patnáct dnů.
26. 12. 2025
Načítání...