Novým rektorem Masarykovy univerzity bude Martin Bareš, neurolog a současný děkan lékařské fakulty

Rektorem Masarykovy univerzity v Brně bude padesátiletý neurolog a děkan lékařské fakulty Martin Bareš. Ve volbě porazil geologa Jaromíra Leichmanna z přírodovědecké fakulty. Funkční období nového rektora začne 1. září a potrvá do konce srpna 2023. Musí jej ještě jmenovat prezident.

Martin Bareš chce posilovat kvalitu školy ve vědě i vzdělávání a posunout ji v některých oblastech mezi pět set nejlepších univerzit světa. Zároveň zdůrazňuje společenskou odpovědnost univerzity a důležitost komunikace s veřejností mimo akademickou půdu.

Nového rektora musí ještě jmenovat prezident Miloš Zeman. Martin Bareš očekává, že bude respektovat rozhodnutí akademického senátu a zvoleného kandidáta skutečně jmenuje rektorem. „Já bych té příležitosti využil k diskusi s panem prezidentem k vysvětlení role Masarykovy univerzity ve společnosti,“ řekl Martin Bareš.

Miloš Zeman měl v minulosti rozpory se současným rektorem Mikulášem Bekem, který už po dvou funkčních obdobích kandidovat nemohl. Loni se stal senátorem. Bek zvolení Bareše přivítal a slíbil, že jej ještě před oficiálním jmenováním přibere k poradám vedení, aby přijímaná rozhodnutí s dlouhodobým časovým dopadem byla konsenzuální.

Bareš získal většinu, volba byla rychlá

Členové akademického senátu dali Martinu Barešovi třicet šest z čtyřiceti sedmi platných odevzdaných hlasů. Podle předsedy Stanislava Balíka se volba odehrála neobyčejně rychle a Bareš získal silný mandát zejména díky tomu, že více odpovídá pohledu senátorů na budování univerzity jako jedné značky, jedné identity. „Akademický senát je přesvědčen o tom, že univerzita má dělat věci společně, že ona je jednou entitou a že je špatná cesta vracet pravomoci zpátky fakultám, jednotlivým oborům, že to už prostě je směr, který je spíš překonán,“ řekl Stanislav Balík.

Kandidáti na rektora Masarykovy univerzity hovořili o mezinárodních vazbách univerzity, vnitřní atmosféře i společenské roli školy, odpovídali také na otázky členů senátu i akademické obce shromážděné v aule právnické fakulty.

Kandidáti na rektora Masarykovy univerzity
Zdroj: ČT24

Leichmann: Všechny trápí přebujelá administrativa

Jaromír Leichmann se vyslovil pro pestrou a různorodou univerzitu, naopak se vymezil proti snaze vše regulovat a standardizovat. Akademičtí pracovníci podle něj potřebují prostor, aby se mohli věnovat tomu podstatnému: výuce a vědě. „Všechny trápí rozbujelá administrativa a papírování. Akademici potřebují profesionální a kompetentní administrativní podporu, která by se pro ně stala štítem, oprošťujícím je od neproduktivních činností,“ řekl Leichmann. Slíbil také v případě zvolení podpořit mezinárodní mobilitu studentů. „Budou sebevědomější, zkušenější, nebudou podléhat populistickým a radikálním myšlenkovým směrům,“ dodal.

Bareš: Univerzitu nelze řídit jako firmu

Martin Bareš mimo jiné řekl, že nelze řídit univerzitu jako firmu. Vyslovil se pro vyšší míru sounáležitosti uvnitř univerzity, spokojený není se stavem internacionalizace školy. Také zdůraznil, že univerzita pro něj není jen vzdělávací a výzkumnou institucí, ale i živým společenstvím, prostorem otevřenosti, svobody myšlení a kritického uvažování. „Má být místem společného přemýšlení a kultivace ducha,“ řekl Bareš. Univerzitu vidí také jako nezastupitelnou kritickou instanci ve společnosti.

Rodák z Brna Martin Bareš vystudoval Všeobecné lékařství na LF MU, v roce 2002 získal titul Ph.D v oboru neurologie, v roce 2005 byl jmenován docentem v oboru neurologie a od roku 2009 je profesorem. Postgraduálně také studoval například na Minnesotské univerzitě, kde působil i několik let jako profesor.

Jako neurolog se zaměřuje na léčbu a výzkum neurodegenerativních nemocí, jako jsou Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba a další, nebo klinickou neurofyziologii. Jako pedagog se kromě neurologie věnuje i výuce magisterských studentů všeobecného lékařství nebo zubního lékařství.

Martin Bareš je členem řady českých i zahraničních odborných společností a vědeckých rad, recenzentem odborných periodik a autorem či spoluautorem desítek odborných publikací.

Děkanem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (LF MU) byl jmenován v únoru 2018. Do té doby byl od roku 2015 prorektorem pro akademické záležitosti MU a od roku 2012 statutárním zástupcem rektora.

V letech 2012–2018 byl také zástupcem přednosty pro vědu a výzkum I. neurologické kliniky LF MU a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, od roku 2018 je místopředsedou Asociace děkanů lékařských fakult a v letech 2011–2018 působil jako prorektor MU pro rozvoj.

Martin Bareš
Zdroj: Igor Zehl/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Slibované čtyři miliardy na vodní hospodářství chce Šebestyán v roce 2027

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) řekl, že pro rok 2027 chce na vodní hospodářství čtyři miliardy ze státního rozpočtu. Připomněl, že na této částce byla dohoda v roce 2018, kdy vznikala Koalice proti suchu. Dodal, že od roku 2028 bude možné využít i finanční prostředky, které v současnosti jeho resort vydává na obnovu lesů po kůrovcové kalamitě. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Priessnitzovy lázně řeší výskyt 111 případů zažívacích potíží

Celkem sto jedenáct případů akutních zažívacích obtíží zaznamenala olomoucká krajská hygienická stanice v uplynulých dnech mezi klienty a návštěvníky Priessnitzových léčebných lázní v Jeseníkách. Lidé trpěli zejména zvracením, průjmem a bolestmi břicha. Zdroj nákazy zatím zjištěn nebyl, epidemiologické šetření pokračuje, řekla v pondělí mluvčí olomoucké krajské hygienické stanice Markéta Koutná. Lázně přijaly hygienická opatření, nadále jsou v běžném provozu, řekl ředitel lázní Roman Provazník.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
před 7 hhodinami

Českem prošly silné bouřky. Hasiči napříč zemí evidovali stovky výjezdů

Českem v pondělí prošly silné bouře. Meteorologové před nimi už dopoledne zpřísnili pro jihovýchod země výstrahu. Bouřky doprovázel přívalový déšť, kroupy i silné nárazy větru. Ve Skutči na Pardubicku byl zaznamenán náraz větru přes sto kilometrů za hodinu, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hasičům v některých oblastech v důsledku bouřek výrazně přibylo výjezdů. Celkem od dvanácté do osmnácté hodiny evidovali více než 550 případů technických pomocí. Ve východních Čechách a na Vysočině bouře způsobily výpadky elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V týdnu přijdou přeháňky i bouřky, extrémní teploty nedorazí

Česko v tomto týdnu čekají přeháňky i bouřky, ojediněle mohou být doprovázené přívalovým deštěm či krupobitím. Proti předchozímu období se také ochladí, na rozdíl od předchozího období tentokrát meteorologové nečekají teploty výrazně překračující 30 stupňů Celsia. Nejchladnější bude úterý. Od středy by ale maxima neměla být od třicítky daleko, na Moravě se mohou dostat i na tuto hranici, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Plameny se ve Zlíně atypicky šířily i dolů, říká znalec

Rozsáhlý požár budovy číslo 34 v bývalém baťovském areálu ve Zlíně se podle znalce požární ochrany Václava Kratochvíla v některých ohledech choval netypicky. Oheň se totiž z vyšších pater šířil také směrem dolů. Proč se tak stalo a kde přesně požár vznikl, musí podle něj ukázat až podrobné vyšetřování.
před 12 hhodinami

Celníci na Teplicku objevili skoro deset kilo heroinu, kokainu a pervitinu

Na Teplicku zajistili celníci téměř deset kilogramů drog – heroinu, kokainu a metamfetaminu neboli pervitinu. Společně s ústeckými kriminalisty zadrželi dva muže, informovala v pondělí Martina Kaňková z Celní správy ČR. Oba muži skončili ve vazbě. Pokud se jim u soudu prokáže vina, hrozí jim pět až 12 let vězení, doplnila na webu policie. Celníci a policisté také při zásahu zajistili výnos z trestné činnosti v řádu statisíců.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.