Novým děkanem ostravské Lékařské fakulty by se měl stát epidemiolog Maďar

Akademický senát Lékařské fakulty Ostravské univerzity rozhodl o tom, že by se měl novým děkanem této školy stát epidemiolog Rastislav Maďar. Svůj návrh předloží rektoru Janu Latovi, který děkana na návrh senátu jmenuje do funkce. Maďar uspěl hned v prvním kole volby, když získal deset z osmnácti možných hlasů.

Rastislav Maďar nahradí ve funkci děkana Arnošta Martínka, který rezignoval. Fakulta se dlouhodobě potýká s problémy. Národní akreditační úřad nejdříve zjišťoval okolnosti podezřelého přijímání studentů, letos v červenci jí odmítl udělit novou akreditaci pro obor Všeobecné lékařství. Škola tak do něj zatím nemůže přijímat studenty.

Maďar v pondělí řekl, že vítězství v prvním kole považuje za úspěch. Potěšilo ho, že zřejmě získal podporu napříč fakultou. „Věřím, že i ti, kteří hlasovali pro druhého kandidáta, vyslyší naše volání po spolupráci a synergii,“ řekl Maďar. Domnívá se, že v co nejkratší době je třeba řešit problémy fakulty a udělat tlustou čáru za všemi předchozími problémy, včetně mezilidských.

Kromě Maďara se o funkci děkana ucházel i proděkan pro vědu a výzkum Václav Procházka, který získal osm hlasů, a Karel Drgáč, který působil například jako ředitel Slezského divadla v Opavě a v pondělí mu podporu nevyjádřil žádný ze senátorů.

Nový děkan by měl být symbolem změny

Maďar je známý z doby svého předchozího působení v pracovní skupině pro uvolňování karanténních opatření spojených s covidem-19. Už dříve řekl, že nový děkan musí vyřešit hlavně problém oboru Všeobecné lékařství. „Nový děkan by měl být symbolem určité změny,“ uvedl Maďar. Podle něj by děkan měl rovněž významným způsobem podporovat vědu a výzkum, aby fakulta získala respekt odborné veřejnosti. Maďar tehdy avizoval, že je schopen sjednotit akademickou obec a usiloval by i o nápravu vztahu s rektorátem.

„Jsem velmi rád, že byl zvolen děkan, který není spojen s problémy Lékařské fakulty v minulosti. Docent Maďar je zkušeným manažerem, což v minulosti opakovaně prokázal na nejrůznějších úrovních, a bude jistě dobrým děkanem. Co je ale pro mne a pro fakultu nesmírně důležité, je fakt, že oba kandidáti, docent Procházka i docent Maďar, deklarovali ochotu spolu i v budoucnu spolupracovat. Jednota uvnitř fakulty i mezi fakultou a univerzitou je pro budoucí vývoj Lékařské fakulty zásadní a v osobě docenta Maďara ji lze garantovat,“ řekl k výsledku volby rektor Lata.

Prymula podpořil Maďarova protikandidáta

Maďarova protikandidáta Procházku v neděli na Twitteru podpořil ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO). „Udělal na mě dojem člověka, který ví, co dělá. Je skvělým kandidátem na děkana fakulty,“ uvedl Prymula. Na jeho slova zareagoval Maďar, který poukázal na to, že se takové vyjádření v akademickém prostředí nehodí. Ministrovi vytknul, že se jako politik vyjadřuje den před tajnou volbou apolitického akademického senátu.

Akademický senát Ostravské univerzity loni v prosinci rozhodl o odvolání děkana Martínka k 2. lednu. Odvolaný děkan se ale obrátil na soud, který vydal předběžné opatření, díky němuž se Martínek prozatímně vrátil do funkce. Škola tak musela zrušit chystané děkanské volby a čekat na konečný verdikt soudu, u něhož nakonec Martínek uspěl. Krátce nato ale oznámil, že rezignuje.

Datum a místo narození: 3. května 1973 v Žilině.

Vzdělání: Jesseniova lékařská fakulta Univerzity Komenského v Martině (1997), jeho specializací je epidemiologie, prevence a kontrola infekčních chorob, cestovní a tropická medicína; titul Ph.D. získal v roce 2001 na Lékařské fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě; od roku 2007 je docentem; před čtyřmi lety dokončil program MBA v oboru Management ve zdravotnictví.

Praxe: odborný asistent v Ústavu epidemiologie Jesseniovy lékařské fakulty v Martině (1997 až 2005); odborný asistent na katedře hygieny a epidemiologie Ostravské univerzity (2005 až 2009); od roku 2009 je vedoucím a odborným garantem Centra očkování a cestovní medicíny Avenier v Ostravě. Od roku 2017 je vedoucím Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví na Lékařské fakultě Ostravské univerzity.

Ostatní: V roce 2004 se podílel na vzniku neziskové mezinárodní humanitární organizace International Humanity. Organizuje mise do nejchudších a nejméně rozvinutých oblastí světa, stojí za projektem Česko-Slovenské nemocnice v Malawi. Jako lékař absolvoval řadu misí, mimo jiné na místech zasažených tsunami.

Od dubna do srpna 2020 vedl skupinu ministra zdravotnictví pro uvolňování karanténních opatření.

Rastislav Maďar
Zdroj: Zbyněk Stanislav/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 5 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 5 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 6 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
10:49Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Plzeňská zoo slaví sto let. Chystá rozšíření i vysněný pavilon pro slony

Plzeňská zoologická zahrada slaví sto let od svého založení. Druhá nejdéle fungující zoo v Česku drží prvenství v počtu chovaných zvířat i druhů. Jubilejní sezonu doprovodí řada akcí i vydání historické knihy. Zoo plánuje rozšíření areálu a přiblížila se k realizaci dlouho připravovaného pavilonu pro slony indické.
před 10 hhodinami

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Skiareál v Bedřichově nebude možné zastavět, rozhodli obyvatelé obce v referendu

Pozemky ve skiareálu v Bedřichově v Jizerských horách nebude možné v budoucnu přeměnit na stavební. Rozhodli o tom v pátek obyvatelé obce v referendu. Pro zachování současného stavu hlasovalo 161 ze 165 hlasujících, dva hlasy byly neplatné a dva proti. Referenda se zúčastnilo 55,93 procenta z celkového počtu 295 voličů. Plebiscit je tak platný a jeho výsledek závazný.
před 22 hhodinami

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...