Nová zastávka výměnou za starý most. Výluka Negrelliho viaduktu začala

Začala výluka, jež výrazně mění provoz vlaků v centru Prahy. Oprava Negrelliho viaduktu, který spojuje Holešovice a Karlín, dospěla do fáze, kdy po něm již nemohou jezdit vlaky. Část z nich proto jezdí odklonem přes Balabenku, část končí na nové zastávce Vltavská. Předběžně by měla výluka trvat dva roky a dva měsíce.

Kdyby byl za posledních 21 let vznikl severní vestibul stanice metra Vltavská, bylo by zahájení železniční výluky v centru Prahy mnohem jednodušší. Dosud ale neexistuje, takže musela vzniknout provizorní zastávka s názvem Praha-Bubny Vltavská, která je blíže ke stávajícímu výstupu ze stanice metra Vltavská. Mluvčí Prahy 7 Martin Vokuš upozornil, že by dostupnost zastávky měly zlepšit plánované úpravy stanice metra.

„Dopravní podnik zde bude realizovat odstranění nevyužívané lávky pro pěší, která je součástí  zastřešení metra. Tato akce by měla být hotova do konce roku. V březnu 2018 pak bude zahájena rekonstrukce stanice metra,“ sdělil. Stále však zůstane zásadní překážka v podobě pevného schodiště, které musí cestující překonat. Bezbariérová alternativa sice existuje, ale zavede přestupující cestující až do Bubenské ulice.

Přestup z vlaku na metro
Zdroj: ČT24

Na Vltavské končí nyní většina vlaků přijíždějících do Prahy z Kladna včetně rakovnických rychlíků. Ranní osobní vlak z Rakovníka, který jezdí pouze v pracovní dny, je ukončen již na starém bubenském nádraží a vlaky, svážející pracovníky do Dobrovíze, začínají až na dejvickém nádraží.

„Cestující, kteří mají jízdenky až na Masarykovo nádraží, mohou požádat o vystavení dodatečné jízdenky pro městskou dopravu jako náhradní dopravu. Mohou pak použít metro ze stanice Dejvická nebo ze stanice Vltavská do oblasti Masarykova nádraží, to znamená stanici Náměstí Republiky,“ upozornil mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.

Přes Negrelliho viadukt jezdily před výlukou také osobní a spěšné vlaky z Kralup nad Vltavou a děčínské rychlíky. Ty na Vltavské nekončí, cestující mohou na metro přestoupit na holešovickém nádraží, kam jsou odkloněny, nebo pokračovat po náhradní, i když delší trase na Masarykovo nádraží. Výjimkou je ranní spěšný vlak z Loun jezdící pouze v pracovní dny, který končí již na holešovickém nádraží.

Opravu plánuje SŽDC na tři roky

Výluka je nutná kvůli kompletní rekonstrukci Negrelliho viaduktu, který je nejstarším železničním mostem přes Vltavu a druhým nejstarším dochovaným mostem v Praze. Oprava mostu začala již v červnu, její úvodní fáze ještě probíhala za provozu. Dále to však již nejde.

„Veškeré sloupy půjdou pryč, poté bude následovat kompletní rekonstrukce nosné konstrukce, to znamená všech oblouků a mostních objektů,“ popsal, co se bude dít, ředitel stavby Jiří Daňhelka.

Výluka by předběžně měla skončit v září 2019. Několik měsíců potom ještě potrvají poslední úpravy, celá rekonstrukce by tedy měla trvat do roku 2020. 

Opravu připravovali železničáři několik let, považují ji za bezpodmínečně nutnou. Již delší dobu upozorňují, že je část viaduktu v havarijním stavu. Způsobily jej především dvě velké povodně, které se během posledních dvou desetiletí Prahou prohnaly.

140 let na vrcholu

Negrelliho viadukt vznikl jako součást státní dráhy z Prahy do Podmokel a dále směrem na Drážďany, v provozu je od 1. června 1850.

Jeden z největších stavebních zásahů do původní konstrukce představovala stavba betonových nadjezdů nad Křižíkovou ulicí a Bubenským nábřežím v 50. a 70. letech. Významnou změnou byla také stavba karlínského spojovacího viaduktu, který od roku 1871 umožňuje přímou jízdu z Negrelliho mostu k Hrabovce a do Libně. V roce 1962 potom vyrostly na viaduktu stožáry v rámci elektrizace trati do Bubenče.

Až do roku 1980 po něm projížděly všechny vlaky, které přijížděly ze severu do Prahy – od zastávkových osobních vlaků z Kralup či Kladna a pomalých nákladních vlaků až po těžké mezinárodní expresy z Berlína. Po otevření holešovické přeložky se jeho dopravní význam poněkud snížil. I dnes po něm však projíždějí osobní vlaky od Kralup, rychlíky z Děčína a všechny vlaky osobní dopravy od Kladna.

Nějakou dobu po dokončení oprav by se na něm měly objevit také vlaky na Letiště Václava Havla. Rekonstrukci označuje SŽDC za první fázi projektu, na jehož konci by měla mít zcela novou podobu trať Praha–Kladno a za ruzyňským nádražím bude mít i odbočku na letiště.

Nahrávám video
Lukeš: Technická architektura má obrovský potenciál, teprve se ho učíme chápat
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ústecký kraj schválil vymezení ploch pro těžbu lithia v Krušných horách

Zastupitelé Ústeckého kraje v pondělí napodruhé schválili vymezení koridoru pro těžbu lithia v Krušných horách. Zpracovatelský závod má být v Prunéřově na Chomutovsku. Místopředseda představenstva společnosti ČEZ Pavel Cyrani řekl, že těžba a zpracování nerostné suroviny, která se využívá při výrobě baterií, patří s výší investice 42 miliard korun mezi největší transformační projekty v Ústeckém kraji. Rozhodnutí zastupitelů je klíčové pro další rozhodování investora o realizaci, zdůraznil Cyrani.
12:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Města investují do obecních bytů, stále jich ale chybí až statisíce

Města a obce zpravidla v posledních letech staví nájemní byty. Někde tak samosprávy lákají určité profese, jinde má výstavba či rekonstrukce řešit bytovou nouzi či pomoci mladým rodinám nebo seniorům. Podle Mikoláše Opletala z Platformy pro sociální bydlení stále chybí statisíce obecních bytů. Ceny nemovitostí a výše nájemného v Česku v posledních letech výrazně vzrostly, mnoho domácností tak čelí stále většímu tlaku na rozpočet.
před 5 hhodinami

Studenti vyvinuli aplikaci na vyhledávání brigád

Gymnazisté z Humpolce spouští novou aplikaci na brigády – studenti si mohou snáz najít přivýdělek a firmy zase potřebné síly. Prototyp je hotový a na Vysočině právě začíná testování mezi středoškoláky.
před 12 hhodinami

Thonetům vrátí čestné občanství, jejich židle se v Bystřici vyrábějí dodnes

Obec Bystřice pod Hostýnem na Kroměřížsku napraví historickou křivdu a po 78 letech vrátí čestné občanství vynálezcům ohýbaného nábytku Augustovi a Jakobovi Thonetovým, které jim komunisté vzali v roce 1948. Jejich patent na ohýbání bukového dřeva dnes v Česku využívá jako jediná firma sídlící v Bystřici. O židle vyvinuté v polovině 19. století mají pořád zájem zákazníci z celého světa.
před 23 hhodinami

ŘSD varuje před stopkou i pro rozestavěné projekty, dle vlády se výhled bude měnit

Vládou navržený střednědobý výhled rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v současné podobě ohrožuje plynulou výstavbu a může vést i k pozastavení rozestavěných projektů. Dokument počítá v letech 2027 a 2028 s výrazným poklesem peněz oproti letošku. Podle ministra dopravy Ivana Bednárika (nestr. za SPD) bude vláda výhled ještě měnit.
před 23 hhodinami

Od večera se bude hlavně na severovýchodě Česka tvořit náledí

Během nedělního večera a v noci na pondělí se bude především na severu Moravy a ve Slezsku místy tvořit náledí či zmrazky. Na ostatním území republiky budou komunikace namrzat především ve vyšších polohách a na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
včera v 12:24

Jsou tam chyby, říká o stavební novele Kovářová. Velká část stížností je dle Doležala obsažena

Poslanci v tomto týdnu začali projednávat ve výborech novelu stavebního zákona. Měla by zrychlit a usnadnit povolovací proces. Debata ve sněmovně trvala přes jedenáct hodin. Opozice vytýká koalici zejména problematiku připomínkového řízení, jak uvedla v Událostech, komentářích z ekonomiky poslankyně výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Věra Kovářová (STAN). Zmínila také rizika u přesunu zaměstnanců. Místopředseda téhož výboru Tomáš Doležal (SPD) naopak tvrdí, že velká část stížností je v nové legislativě obsažena. Nyní prý probíhá mapování kritérií. Pořadem provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
včera v 11:13

Písek loni vybral z pokut na nové dálnici 15 milionů korun

Na nové dálnici D4 mezi Pískem a Příbramí došlo loni k více než dvaceti tisícům přestupků. Písečtí úředníci řešili hlavně překročení povolené rychlosti. Tomu nejrychlejšímu „závodníkovi" naměřili 235 kilometrů v hodině. Na pokutách vybrali přes 15 milionů korun. Peníze použili na dopravní stavby, zařízení a bezpečnost chodců v Písku. Situaci na D4 sledují kamery, dispečeři i policie. V celém padesátikilometrovém úseku se stalo v loňském roce 45 nehod. Jedna z těch vážnějších byla pod vlivem alkoholu – poté, co vjel řidič do protisměru, střetl se s dodávkou.
včera v 08:30
Načítání...