Nejvyšší soud otevřel novou desetipodlažní přístavbu v Bayerově ulici v Brně. Stála sto třicet pět milionů korun a pracovat v ní bude téměř sto padesát zaměstnanců, převážně asistentů soudců. Soudci zůstanou v sousední historické budově z 30. let 20. století se vstupem z Burešovy ulice.
O rozšíření budovy Nejvyššího soudu se začalo mluvit přibližně před dvaceti lety. S přibývající agendou totiž začali na přelomu tisíciletí postupně u soudu pracovat asistenti soudců, kteří dnes tvoří nejpočetnější skupinu zaměstnanců, aktuálně jich je asi sto šedesát. Právě oni najdou zázemí v nově vybudovaném křídle.
„Nejvyšší soud na tom byl v posledních letech z hlediska kapacity velmi špatně,“ řekl předseda soudu Pavel Šámal a připomněl, že v jedné kanceláři bylo i patnáct asistentů.
Asistentka Klára Blechová je s novými prostory spokojená. „Teď sedíme jen po třech, máme pěkné světlé kanceláře, více místa, je to pohodlnější. Je tu i klimatizace, kterou jsme předtím neměli,“ popsala.
Stavební práce se protáhly o rok
Přístavba v Bayerově ulici vznikla na místě bytového domu, který Nejvyšší soud koupil už v roce 2002. Ukázalo se, že rekonstrukce není možná a že je nutné dům zdemolovat a stavět podle nového projektu. Na přístavbu řadu let scházely peníze, nakonec se Pavel Šámal dohodl s někdejším ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO). Hotovo mělo být už v srpnu 2018, práce se ale protáhly.
Budova má sedm nadzemních pater a tři pod zemí. V nejnižším podlaží je kromě technologií také archiv, nad ním garáže. V přízemí se nachází knihovna, v prvním nadzemním patře nová jednací místnost. V nejvyšším patře je ubytovna pro soudce. Veškeré stavební práce včetně vybavení si vyžádaly sto třicet pět milionů korun.
Stavbu financovalo ministerstvo spravedlnosti. „Je to vrcholová instituce a nemůže pracovat v podmínkách, v jakých pracovala,“ řekla ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).
Dílčí opravy ale potřebuje i historická budova a podle Benešové na to bude ministerstvo myslet. „Ale musí se šetřit, máme to naordinováno,“ připomněla Marie Benešová.
Předseda soudu se nevzdává záměru vybudovat zcela nové sídlo
Nejvyšší soud se nevzdává ani záměru získat nebo vybudovat nové, pro justiční účely vhodnější sídlo blíže historickému centru Brna. „Pro soud a pro Nejvyšší soud to není vyhovující budova, byť je architektonicky významná. Je to bývalý pojišťovací důchodový ústav,“ říká předseda soudu Pavel Šámal. Zároveň ale dodává, že je realista a neočekává, že se jeho vize naplní v nejbližší době. „Je to hudba budoucnosti,“ poznamenala ministryně spravedlnosti.
Současná hlavní budova Nejvyššího soudu vznikla v letech 1931 až 1932 ve funkcionalistickém stylu pro Všeobecný penzijní ústav. Před listopadem 1989 tam působil krajský výbor KSČ, poté objekt využíval rektorát Masarykovy univerzity. Nejvyšší soud České republiky v budově zahájil činnost v září 1993.
