Vláda na nočním zasedání konečně rozhodla o osudu svých posledních lázní. Stát Karlovu Studánku ani Janské Lázně neprodá. Nejistota kolem privatizace státních léčeben ale trvala od poloviny devadesátých let. Podepsala se nejen na stavu lázeňských domů, ale i na běžném životě obyvatel.
Ředitel Janských Lázní Rudolf Bubla označil rozhodnutí vlády jako vítězství zdravého rozumu: „Je to pro nás zásadní změna a impulz k tomu, že bezprostředně začneme pracovat na dlouhodobém rozvoji lázní.“
Během více než dvaceti let čekání totiž lázně nemohly investovat ani do svého vlastního majetku. Už příští týden proto začne rekonstrukce jednoho z lázeňských domů. Stát bude 25 milionů korun.
Lázně se také musí pustit do opravy prasklého parovodu, který zásobuje teplem většinu místních obyvatel. Kvůli možné privatizaci se s ním ale 40 let nic nedělalo a problémy se táhnou doslova celým městem. Dokud se parovod neopraví, město nemůže nic dělat ani se silnicemi, které vedou nad ním.
Radnice netrpělivě čekala na rozhodnutí státu i proto, že v majetku léčebny je mimo jiné 180 bytů místních lidí a dokonce i zdejší náměstí. Kvůli privatizaci se bála, že pro město důležité nemovitosti skoupí překupníci. V ještě větších kleštích ale byla Karlova Studánka, kde státní lázně vlastní přes devadesát procent budov a pozemků. Rozvoj obce se tak prakticky zastavil.
Léčebna poprvé skončila se ziskem
Pro Janské Lázně ovšem nebylo rozhodnutí vlády jedinou dobrou zprávou. Lázně oznámily výsledky hospodaření za loňský rok. Poprvé po letech propadu skončila léčebna se ziskem a znovu otevírá budovy, které byly roky zavřené. Stejně jako v Karlově Studánce navíc musí pacienty dokonce odmítat.
Vláda odůvodnila zamítnutí prodeje tím, že chce garantovat dostupnou a kvalitní péči. „Je dobré, aby takovéto lázně zůstaly v rukou státu, aby mohl garantovat, že péči dostanou ti potřební,“ uvedl ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). Ekonomicky jsou oba subjekty soběstačné, stát jejich činnost nedotuje.
