Brno - Tisíce vyhnanců tehdy muselo pod dozorem ozbrojených hlídek, za tmy, bez vody a možnosti odpočinku ujít 30 kilometrů z moravské metropole do sběrného tábora v Pohořelicích. Včera si stejnou trasu zopakovala skupinka nadšenců i pamětníků.
Konec května 1945 - během jediné noci muselo Brno z donucení opustit dvacet tisíc němců. Pro jejich násilný přesun do tábora v Pohořelicích se vžil název pochod smrti. Při patnáctihodinové cestě zemřeli tři lidé. V Pohořelicích pak na následky vyčerpání a úplavice další stovky vyhnanců. Rekonstrukce pochodu měla tuto stinnou stránku historie symbolicky připomenout.
„My jsme to vyzkoušeli nanečisto už minulý rok, když jsme šli ve třech. Letos nás bylo asi tucet, kteří se vydali na cestu,“ sdělil organizátor Jaroslav Ostrčilik z organizace Fórum pro česko-rakouský dialog. Alespoň část pochodu si přišla po třiašedesáti letech zopakovat i tehdy sedmiletá Maria Schrimpelová, dcera českoněmeckých rodičů. Ona i ostatní účastnící mají dodnes na pochod hrůzné vzpomínky.
„Viděla jsem zabití dvou lidí - jednoho malého nemluvněte, kterého vyrvali matce z náruče a hodili do řeky, a jednu starou paní, která už nemohla dál,“ popsala Maria Schrimpelová. Podobné vzpomínky má i Jiří Nestrašil, kterému během pochodu zemřela babička na úplavici. O pochodu smrti se u nás dlouhá léta nesmělo ani mluvit. Násilný odsun převážně starců, žen a dětí byl omlouván dobou, kdy se stal. S tím účastníci dnešního pochodu nesouhlasí.
„To se omluvit nedá, protože to byla cílená etnická čistka. Musíme si uvědomit, že doba i boží zákony jsou stále stejné. Jestliže někdo říká, že to bylo správné v roce 45 a není to správné dnes, tak se vysmívá,“ nechal se slyšet Vojtěch Halámek z Muzea bezpráví povýšeného nad zákon.
K památníku pochodu smrti u hromadného hrobu 890 obětí v Pohořelicích dorazili účastníci včerejší rekonstrukce kolem šesté hodiny večer. Účastníci pochodu v roce 1945 ale nebyli jediní odsunutí. Po druhé světové válce muselo za často krutých podmínek své domovy nedobrovolně opustit více než dva a půl miliónu převážně sudetských němců.
