Před dvaceti lety začala druhá a hlavní vlna nejničivějších povodní v historii samostatného Česka. Mimořádně silné deště v jižních Čechách rozvodnily nejprve řeky v oblasti a voda pak mířila na Prahu a dál na sever země. V ohrožení byl i Karlův most. Zásah na něm tehdy řídil velitel čety pražských hasičů Václav Kratochvíl. On a jeho kolegové přišli s neobvyklým nápadem – použít bagr. Náročné chvíle popsal Kratochvíl v rozhovoru pro Události, komentáře.
„Nápad byl sehnat bagr.“ Velitel hasičů vzpomíná, jak při povodních 2002 zachraňoval Karlův most
Tehdejší velitel zásahu Václav Kratochvíl o záchraně Karlova mostu (zdroj: ČT24)
Velká voda se Prahou prohnala několikrát. Karlův most poškodily povodně třeba v roce 1890 i 1784. V druhém případě se po nárazu ledové kry zřítil šestý pilíř a později byl poškozen i osmý, z něhož se zřítila socha anděla. Její torzo našli potápěči před pár lety.
Právě fotografie z 18. století inspirovala hasiče v momentě, když se na hlavní město před dvaceti lety valila tisíciletá voda. „Podle prognózy Povodí Vltavy, o kolik stoupne Vltava, se v podstatě průtoky v roce 2002 téměř shodují s průtoky z roku 1784,“ uvádí do tehdejší napjaté situace Kratochvíl.
A vysvětluje, co a proč může Karlův most při povodních ohrozit: „Má dvě zvláštnosti. Jednak nejužší vzdálenost mez pilíři, jednak je z kamenných kvádrů. Ve chvíli, kdy nějaký předmět naruší soudržnost těch kvádrů, je už jen otázka času, než se začne vymílat.“
Jako jediný možný způsob, jak hromadění naplavených předmětů u mostu zabránit, se jevil bagr s dlouhým ramenem. Loď nepřicházela v úvahu kvůli rychle proudící vodě a nebezpečným vírům.
Bagr odklidil chatu i návěs kamionu
„Hasičská technika v té době nic takového neměla, dneska už jsme samozřejmě jinde. Nápad byl sehnat bagr, který má alespoň 25 metrů dlouhé rameno a který bude schopen popojíždět po Karlově mostě. Bylo velmi důležité sledovat od mostu Legií, jak přitéká Vltava ke Karlovu mostu, proudnice nám po chvíli hledání ukázaly, kam je potřeba bagr přemístit,“ líčí Kratochvíl.
Bagrista nemohl vidět, co se pod mostem děje. Spoléhat se musel na navigaci od hasičů. Pod mostem díky tomuto zásahu tehdy propluly objemné klády a trámy, ale i chaty, návěsy kamionů nebo zásobník s propan-butanem. Postup se osvědčil i při povodních v roce 2013 a nadále zůstává nejlepším způsobem, jak zabránit poničení mostu.
Hasiči zasahovali na mostě nepřetržitě osmatřicet hodin. Poděkování za skvělou práci patří podle Václava Kratochvíla především jim. „Já jsem tomu jenom velel,“ říká skromně.