Na severu Moravy přibývá falešných volání na tísňovou linku. Vtipálkům hrozí tvrdé tresty

Záchranáři i policisté v Moravskoslezském kraji řeší v posledních týdnech několik případů zneužívání tísňových linek. Falešné telefonáty jsou přitom podle zástupců Integrovaného záchranného systému velmi nebezpečné. Může se stát, že se záchranáři kvůli zneužití linky včas nedostanou k lidem, kteří pomoc opravdu potřebují.

Může jít o chybu, nebo o nahlášení události, která není tak vážná, aby bylo nutné posílat na místo záchranáře. Ovšem nejvážnějším případem je úmyslné zneužití tísňové linky, kdy k vymyšlenému případu vyjíždí všechny složky Integrovaného záchranného systému (IZS). V takových případech se událost předává policii.

„Dá se říct, že za ta zlomyslná volání mohou být odpovědní psychicky narušení lidé, nebo kombinace několika faktorů. Velice často to mohou být lidé závislí na alkoholu, jiných látkách,“ řekl vedoucí směny operačního dne Petr Hamerka. 

Vtípky i vymyšlené historky

Moravskoslezská policie teď řeší případ jednadvacetileté ženy, která linku 158 vytočila bezdůvodně během několika týdnů zhruba dvěstěkrát. Na tísňovou linku nedávno zavolal i muž, který si vymyslel záchvat své ženy. Tvrdil, že musel utíkat do vedlejší obce k telefonu. Nakonec se ukázalo, že je opilý a chtěl odvézt z restaurace domů. Nakonec musel zaplatit všechny náklady na výjezd zdravotníků.

Objednal si odvoz naším sanitním vozidlem a pacientka nebyla pacientkou, neměla žádné zranění. Je to doba řádově několika desítek minut, kdy tým není k dispozici pro případné další výjezdy k pacientům.
Lukáš Humpl
mluvčí ZZS Moravskoslezského kraje

Za zneužití linky hrozí i vězení

Zatímco sankce byly dříve těžko vymahatelné, dnes zákon umožňuje volajícímu uložit pokutu ve výši až 200 tisíc korun. Může jít také o trestný čin poškození nebo ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení, případně šíření poplašné zprávy, za který hrozí až pětileté vězení. 

Vypátrání volajícího je dnes poměrně snadné. Policie může jednoduše zjistit telefonní číslo a podobné je to i s polohou. Viníka bude možné vypátrat s přesností až na několik metrů, což se hodí v případě reálných výjezdů. 

Pokud ke zneužívání tísňové linky dochází opakovaně, telefonní operátor může na žádost operačního střediska IZS přístroj zablokovat. Volajícímu nepomůže ani anonymní SIM karta, provozovatelé sítí totiž na displeji vidí i výrobní číslo telefonu.

Integrované bezpečnostní centrum Moravskoslezského kraje přijme ročně 500 až 700 tisíc tísňových volání. Evidenci volání, která jsou vyhodnocena jako zneužití tísňové linky, si centrum nevede. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 8 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
včera v 13:12

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
včera v 09:02

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...