Tísňové volání

Na tísňové lince 155 obdrželi záchranáři od letošního května, kdy byla služba spuštěna, více než šest tisíc tísňových SMS. Podle Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR (AZZS ČR) šlo ale ve většině případů o omyly. Skutečně tísňový charakter měly jen jednotky případů. Zprávy tak v řadě případů zbytečně zatěžují operační střediska, která denně řeší stovky tísňových volání.

Denně si v aplikaci Záchranka přivolá pomoc devadesát Čechů, před dvěma lety to bylo o třetinu méně. Nejčastěji ji používají sportovci a aktivní lidé, v posledních letech ale mají o Záchranku zájem také senioři. V současnosti ji má v telefonu nainstalovanou každý pátý Čech. Záchranáři ale upozorňují, že řada lidí využívá aplikaci nesprávně – v případě, že znají adresu, nepotřebují posílat přesnou lokalizaci.

S roční podmínkou odešel od soudu muž z Uherskohradišťska, který volal na tísňovou linku a vyhrožoval použitím zbraní proti České republice kvůli její pomoci Ukrajině. Na dotaz České televize to uvedl mluvčí Okresního soudu v Uherském Hradišti Michal Tománek. S výhružkami muž pokračoval i poté, co ho po jeho telefonátu policie zadržela a převezla na služebnu. Soud muže uznal vinným trestím příkazem, který zatím není pravomocný. V souvislosti s ruským útokem na Ukrajinu zahájila policie v Česku 180 trestních řízení.

Na linky tísňového volání 112 a 150, které mají ve své působnosti hasiči, a na policejní linku 158 bude možné od večera 1. ledna posílat v tísni také textové zprávy, tedy SMS. Dosud se na tyto linky dalo pouze telefonovat. Možnost posílat SMS měli jen handicapovaní, kteří se museli zaregistrovat u Hasičského záchranného sboru. Tuto změnu přináší novela zákona o elektronických komunikacích, která na Nový rok vstupuje v účinnost. Informovala o tom mluvčí Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru Nicole Studená.

V souvislosti s tropickými dny, které mají podle meteorologů v Česku dál trvat, varují policisté před zanecháváním dětí či zvířat v zaparkovaných autech. Teplota se tam může rychle zvednout až na sedmdesát stupňů. V jednom z teplých květnových dní už letos vysíleného psa z uzamčeného auta zachraňovali brněnští strážníci. Pokud se někdo u takové situace objeví, je podle oslovených policejních mluvčích nejlepší postup telefonát na tísňovou linku a rychlé vyhledání majitele auta. K rozbití okénka se lidé mohou uchýlit jen v nejkrajnějších situacích.

Do Vánoc zbývaly dva týdny, pro zaměstnance ostravské fakultní nemocnice (FNO) to byla běžná ranní směna. Vše se změnilo krátce po 7:15, kdy v čekárně traumatologické ambulance začal střílet muž, nelegálně drženou pistolí mířil na hlavy či hrudníky pacientů. Šest osob zemřelo na místě, sedmou obětí byla žena, která zraněním podlehla po dvou dnech. Co lidé prožívali, jak složité bylo střelce vypátrat a co tento teror udělal s psychikou, ukazuje nový dokument redaktorky Terezy Krumpholzové Rok poté. Česká televize ho uvedla 10. prosince 2020 v pořadu 90' ČT24.

Na linkách tísňového volání 150, 155 a 158 i na univerzální evropské tísňové lince 112 nově funguje zpřesněná lokalizace volání, která pomůže přesně určit místo volajícího. Integrovaný záchranný systém si od zavedení této služby slibuje výrazné zkrácení doby, která uplyne mezi voláním a poskytnutím pomoci. Nový systém v úterý představili zástupci ministerstva vnitra, hasičů, policie a záchranářů.

Místo konzultace s lékařem nebo lékárníkem volají rovnou na tísňovou linku. Takových případů evidují operační střediska záchranných služeb i desítky denně. Oslovené záchranky upozorňují, že tato volání mohou blokovat závažnější hovory. Například podle mluvčí Zdravotnické záchranné služby (ZZS) Jihomoravského kraje Michaely Bothové je příčinou to, že lidé dnes nedokážou ošetřit ani banální zranění nebo vyléčit příznaky viróz.

Rumunskem hýbe případ unesené, znásilněné a nakonec zavražděné patnáctileté dívky, která ještě předtím stihla třikrát zavolat na tísňovou linku. Policii ale podle médií trvalo 19 hodin, než vnikla do domu pachatele. V té chvíli už ovšem bylo pozdě. Rumunský ministr vnitra Nicolae Moga v úterý kvůli vlně kritiky rezignoval. Už minulý pátek zbavil funkce policejního šéfa Ioana Budu.

Poslední dubnový den patří v Česku tradičně pálení čarodějnic. Zatímco loni bylo kvůli suchu rozdělávání ohňů zakázáno, letos přišel déšť v pravou chvíli a třeba v Praze skončil zákaz rozdělávání ohňů v noci na 27. dubna. I tak je ale 30. duben dnem, kdy lidé nahlašují nejvíc požárů. Hasiči proto apelovali, aby lidé hlásili čarodějnické ohně prostřednictvím aplikace Pálení, nikoliv na tísňové lince 150, kterou by tak blokovali.

Záchranáři i policisté v Moravskoslezském kraji řeší v posledních týdnech několik případů zneužívání tísňových linek. Falešné telefonáty jsou přitom podle zástupců Integrovaného záchranného systému velmi nebezpečné. Může se stát, že se záchranáři kvůli zneužití linky včas nedostanou k lidem, kteří pomoc opravdu potřebují.

Nalézt člověka v nouzi prostřednictvím mobilního telefonu by mohlo být brzy jednodušší. Hasiči a záchranáři spolu s mobilními operátory testují službu, která umožní určit polohu volajícího s přesností na metry. Podle mluvčí hasičů Nicole Zaoralové by se měla novinka s názvem „Advanced Mobile Location“ (AML) spustit ještě letos. Záchranné složky s operátory plánují i další službu, která dokáže v případě nebezpečí varovat obyvatele pomocí SMS zpráv.

Policie řeší další případ falešného volání na linku 112. Anonym nahlásil vážnou dopravní nehodu u Kotvrdovic na Blanensku, záchranné složky včetně vrtulníku ale vyrazily zbytečně, žádná nehoda se na místě nestala. Za zneužití tísňových linek přitom hrozí pokuta až 200 tisíc korun. Jen loni řešil Český telekomunikační úřad více než tři stovky takových případů a letos už skoro šedesát.