Místo konzultace s lékařem nebo lékárníkem volají rovnou na tísňovou linku. Takových případů evidují operační střediska záchranných služeb i desítky denně. Oslovené záchranky upozorňují, že tato volání mohou blokovat závažnější hovory. Například podle mluvčí Zdravotnické záchranné služby (ZZS) Jihomoravského kraje Michaely Bothové je příčinou to, že lidé dnes nedokážou ošetřit ani banální zranění nebo vyléčit příznaky viróz.
Jihomoravská záchranka přijme až tisíc hovorů denně. Sanitku ale nevysílá vždy. Desítky volání lze totiž vyřešit jednoduchou radou po telefonu. „Na základě vyhodnocení hovoru operátor vyšle posádku, nebo se s volajícím domluví, že navštíví praktického lékaře,“ vysvětluje Michaela Bothová.
Lidé se často ptají na drobné úrazy, léčení viróz nebo zvládání bolestivých stavů. Podle záchranářů nejsou výjimkou ani dotazy na nejbližší zdravotnické zařízení. „Hovory jsou různorodé – od bolesti zubů přes menstruační bolesti až k postupu, jak si obvázat pořezaný prst,“ vyjmenovává mluvčí ZZS Plzeňského kraje Mária Svobodová.
Blokování tísňové linky kvůli zvýšené teplotě
Takové hovory můžou zbytečně zatěžovat linku 155. „Někdy může hovor kvůli zvýšené teplotě skutečně zablokovat linku a někdo další může kvůli tomu čekat, i když třeba potřebuje pomoc pro člověka, který má zástavu oběhu, tedy ohrožené životní funkce,“ upozorňuje Bothová z jihomoravské záchranky.
I středočeská záchranka se s takovým voláním často setkává. „Skupinou, která záchranáře zatěžuje nejvíce, jsou takzvaní notoričtí pacienti, kteří volají na linku 155, i když není ohroženo jejich zdraví,“ potvrzuje mluvčí ZZS Středočeského kraje Petra Effenbergerová a zároveň dodává: „Toto zneužívání ztěžuje záchranářům pomoc lidem, kteří jsou opravdu ohroženi na životě.“
Více tísňových volání, více zásahů, více banálních dotazů
Podle záchranářů roste jak počet volání na tísňovou linku, tak počet výjezdů sanitek. Úměrně s tím přibývá i těch, kteří na linku volají kvůli banálním případům. „Co se týče zvýšené teploty, od volajících nepřichází pouze žádost o radu, ale vyžadují přímo výjezd záchranné služby. A můžu potvrdit, že výjezdů týkajících se teploty přibývá,“ uvádí Svobodová z plzeňské záchranky.
Nárůst volání i zásahů má celou řadu příčin. „Například LSPP (lékařské pohotovosti) už dnes nejezdí za pacienty, praktičtí lékaři jezdit domů mohou, ale málokdo tak činí. Zajímavým paradoxem je i to, že počet aut v jedné domácnosti se v poslední době zvýšil, přesto se často setkáváme s tím, že rodina nemůže či nechce pacienta odvézt k praktickému lékaři, navzdory tomu, že jeho zdravotní stav tento způsob převozu umožňuje,“ přiblížila Bothová.
Ve Středočeském kraji kvůli takovým případům funguje i speciální telefonní linka. „Pokud problém volajícího nevyžaduje výjezd sanity, máme zřízenou linku call centra, kam mohou volat přímo nebo kam je přepojí operátorka linky 155. Zde se řeší informační žádosti, třeba kde je otevřená pohotovost, ale i věci psychosociálního charakteru,“ popisuje systém Effenbergerová.
Všechny oslovené záchranky se shodují, že tísňová linka je primárně určená pro lidi v přímém nebo potenciálním ohrožení života. „Linka 155 je tísňová a lidé by ji v souladu s tímto názvem měli také používat. Samozřejmě pokud si nejsou jistí, pak je správné určitě zavolat,“ vysvětluje Bothová.
Podle ní si dnes lidé nedokážou poradit ani s lehkými zdravotními problémy. „Mohlo by pomoci, kdyby se lidé více vzdělávali v oblasti péče o zdraví, tedy aby si dokázali poradit právě při zvýšené teplotě, bolestech hlavy či drobných úrazech. Mít doma dobře vybavenou lékárničku by mělo být samozřejmostí,“ nastínila.
