Na místě staré úpravny vody v Liberci vzniká nová. Má pomoci vysychajícím obcím z okolí Turówa

V libereckém Machníně se začala stavět úpravna vody. Liberecký kraj si od ní slibuje, že zmírní problémy s dostupností vody v příhraničí, kde situaci v podzemí ovlivňuje těžba v nedalekém hnědouhelném dole Turów. Stavba je financována především z Fondu Turów, do kterého poslaly peníze polská vláda a těžební společnost PGE.

Nová machnínská úpravna vody začala vznikat v místě, kde již jedna byla. Vznikla v meziválečném období, ale posledních dvacet let se již nepoužívala – vody bylo dost. V poslední době ale hladina podzemní vody v příhraničí poblíž Hrádku nad Nisou klesá s tím, jak se za hranicemi v Turówě těží čím dál hlouběji.

Obnova machnínské úpravny vody má být odpovědí na vyschlé studny a vysychající zdroj vody v Uhelné, která je od těžební jámy zhruba kilometr daleko. Generální ředitel Severočeské vodárenské společnosti Bronislav Špičák ujistil, že zdroje vody v Machníně jsou „kvalitní a vydatné“, společnost si je podle něj nechávala v záloze, až budou potřeba.

Stavba úpravny bude hrazena především z fondu, který spravuje Liberecký kraj, ale peníze do něj dala polská vláda a vlastník turówského dolu. Jeho vznik byl součástí česko-polské dohody, v níž Praha souhlasila se stažením evropské žaloby na sousední stát. Z fondu půjde 108,5 milionu korun z celkových 164,5 milionu. Zbylých 56 milionů budou evropské peníze z Operačního programu životní prostředí.

Jak ale připomněl liberecký hejtman Martin Půta (SLK), stavba se začala připomínat dávno před dohodou. „Začali jsme v roce 2016 dohodou o tom, že kraj a ministerstvo zemědělství budou společně spolufinancovat projektovou dokumentaci jak na Hrádecku, tak na Chrastavsku,“ ozřejmil.

Ve Fondu Turów je podle něj nyní téměř 896 milionů korun, které poslouží na podobné stavby, jako je nová úpravna vody v Machníně. „Princip je jednoduchý – to, co nejde zafinancovat z evropských nebo národních dotací, budeme kofinancovat z Fondu Turów,“ uvedl hejtman. Po obnově machnínské úpravy bude potřeba také postavit potrubí, které dovede vodu tam, kde je potřeba. K tomu poslouží nový přivaděč do Uhelné.

„Nebude se stavět celý, tři kilometry se budou rekonstruovat a čtyři kilometry budou úplně nové,“ uvedl ředitel vodárenské společnosti Špičák. Náklady firma odhaduje na více než 300 milionů korun. Dalších 155 milionů bude stát výstavba vodovodů v lokalitách, kde je voda potřeba, uvedl starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka (SLK). „Máme vysoutěženého zhotovitele, máme vodoprávní povolení, a jakmile se spustí na Státním fondu Životního prostředí výzva, která by měla podpořit rozvoj vodárenské infrastruktury pitné vody, tak okamžitě podáváme žádost a budeme čekat, jak dopadneme. Chci věřit, že příští rok se vodovod ve Václavicích spustí,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 18 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
11. 4. 2026

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
11. 4. 2026

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...