Vimperk – Ministerstvo životního prostředí připraví nový návrh zákona o Národním parku Šumava. Při návštěvě parku to oznámil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Mělo by se jednat o kompilát předchozích návrhů. Při sestavování zákona chce klást důraz na rozvoj šumavských obcí a měst. Zákon by ovšem měl být méně podrobný než dosavadní návrhy, například nebude obsahovat zonaci. Hotový by měl být do konce roku. Problémy Šumavy označil Brabec za nejdůležitější ve svém resortu.
Ministr Brabec chystá nový návrh zákona o Šumavě, který má být kompilátem dosavadních návrhů. Jinak to podle něj ani není možné. „Troufám si říct, že ve všech návrzích už bylo všechno napsáno. Někde toho bylo příliš moc, někde toho bylo zase málo. My se pokusíme o kompilát a půjdeme cestou méně podrobného,“ nastínil Richard Brabec. Nechce, aby návrh obsahoval zonaci, jež by se mohla objevit ve vyhlášce. „Myslíme si, že návrh zákona by měl být stručný a specifikovat něco, co platí pro všechny národní parky,“ poznamenal ministr životního prostředí.
Rozdělením parku do zón se ale ministerstvo bude muset také zabývat. Oproti dosavadním návrhům by ministr Brabec chtěl, aby nejpřísněji chráněné oblasti byly propojené a netvořily několik izolovaných oblast. „Já bych byl rád, aby bylo bezzásahových zón méně,“ uvedl. Konkrétní rozsah jednotlivých zón ale zatím neupřesnil.
Richard Brabec je přesvědčen, že ze všech nejvíce potřebují nový zákon o Šumavě místní města a obce. „Obce se potřebují probudit. A to znamená, že jim musíme nastavit pravidla, podle kterých by se mohly dále rozvíjet,“ uvedl.
Zůstane Mánek ve vedení parku?
Vedení Správy NP a CHKO Šumava kritizoval nový ministr Richard Brabec již před svojí první pracovní návštěvou Šumavy. „Správa národního parku se chová tak, že prohráváme soudy. Vidím tam konflikty a určitou vyostřenost, kterou jinde nepozoruji,“ řekl. S ředitelem parkové správy Jiřím Mánkem si ale nakonec porozuměl v pohledu na budoucí řešení péče o šumavskou oblast.
Poslední návrh zákona o Šumavě, který ministerstvo připravilo v době, kdy v jeho čele stál Tomáš Chalupa (ODS), vzbudil kontroverzi. Tehdejší ministr ho označoval za nejlepší možný kompromis mezi požadavky obcí a ochránců přírody. Součástí návrhu bylo i přesné vymezení zón ochrany přírody. Ochránci přírody ho přesto ostře kritizovali kvůli podobě a rozsahu nejpřísněji chráněné oblasti. První zóna měla zabrat zhruba čtvrtinu plochy parku, ovšem v případě Šumavy nemělo platit, že první zóna rovná se zóně bezzásahové – zhruba dvacetina šumavského území měla spadnout do tzv. dočasně zásahové zóny, kde by za určitých podmínek bylo možné kácet. Výhledově ovšem Chalupův návrh počítal naopak s postupným rozšířením první zóny o necelou desetinu celkové plochy parku.
Ekologové naopak navrhovali, aby byla svému osudu co nejdříve ponechána polovina plochy parku. Jejich argumenty nedávno podpořila také studie britské konzultační společnosti EFTEC, podle které stát při přípravách zákona o Šumavě nevyčíslil hodnoty, které v sobě skrývá příroda. Patří mezi ně například zadržování vody a zlepšování její kvality nebo regulace klimatu a ukládání uhlíku, Šumava má podle výzkumu potenciál 44 miliard korun.
