Až čtyřicet procent vozů parkujících na takzvaných modrých zónách v městské části Prahy 1 tam parkuje neoprávněně. Vyplývá to z dat, která za prvních devět měsíců tohoto roku nasbírala místní radnice.
Ulice centra Prahy projíždějí vozy s kamerovým systémem, které fotí značky zaparkovaných aut. Pokud systém vyhodnotí přestupek, posílá data městským částem. A právě z tohoto balíku dat se Praha 1 pokusila spočítat celkovou respektovanost zón. Výsledek je podle ní okolo šedesáti procent.
Náměstka primátorky pro dopravu v končící pražské radě Petra Dolínka statistika překvapila. „Zadám Technické správě komunikací, aby mi udělali rozklíčování těchto čísel a potvrdili jejich platnost.“ Vedení města při přechodu na automatickou kontrolu předpokládalo, že řidiči budou zóny respektovat z devadesáti procent.
Funguje to vůbec?
Po zjištění, že velká část aut parkuje v ulicích Prahy 1 podle údajů provozovatele neoprávněně, vyrazil obhlédnout situaci i končící místostarosta městské části Richard Bureš (ODS) s úředníky. Na vozy, které podle dostupných dat neměla u chodníku co dělat, lepili výstražné letáky. Brzy se ale objevil řidič, který tvrdil, že za parkování ve skutečnosti zaplatili.
Brzy vyšlo najevo, že on i několik dalších platilo parkovné v automatu na chodníku, v systému se ale potřebný údaj vůbec neobjevil. Totéž platilo i o dalších automatech v okolí. Placení přes mobilní aplikaci naproti tomu fungovalo. „Nevidím jiný závěr, než že se data z automatu vůbec nepromítají do systému. Všem, kdo v něm zaplatili, hrozí, že mohou dostat pokutu,“ pozastavil se místostarosta Bureš.
Firma Eltodo, která zóny placeného stání provozuje, uznala, že došlo k závadě, ta se však stává takříkajíc nanejvýš jednou za deset let. Podle Dany Juráškové z Eltoda došlo k přerušení datového přenosu mezi systémem, který spravuje automaty, a informačním systémem města. „Jednalo se o první výpadek – nebo spíše přerušení – tohoto rozsahu za celou dobu, co se systém provozuje,“ ubezpečila.
Platit se musí za sto tisíc míst
I přes stížnosti se takzvané modré zóny dál rozmáhají. V Praze už pokrývají přes sto tisíc parkovacích míst. Modré zóny byly poprvé zavedeny v roce 1996 právě v části Prahy 1. Následně byly rozšířeny na celou Prahu 1, 2, 3 a 7 a část Prahy 16.
Samy si je provozují radnice Prahy 13, 16 a 22. V Praze 13 a 16 se parkovné neplatí. Loni v červenci se rozšířily na Prahu 4. V minulosti o nich uvažovala Praha 9, kde zatím zavedeny nebyly.
Modré zóny začaly platit i v Brně
Systém rezidentního parkování spustili letos také v centru Brna. Vjet tam mohou jen rezidenti s trvalým bydlištěm v místě nebo abonenti s provozovnou v místě. Ostatní musejí za platbu parkovat na okraji nebo v parkovacích domech, do historického jádra nemají vjezd povolený. Od listopadu mají přibýt tři další zóny na sever od historického jádra, obsahují například ulici Veveří nebo třídu Kapitána Jaroše.
Za parkovací oprávnění platí rezidenti za první auto 600 korun, za druhé 15 tisíc a za každé další ještě jednou tolik. Abonenti, tedy podnikatelé, za první auto platí 6000 korun, za každé další 20 tisíc.
Zavádění rezidentního parkování ale v Brně provázejí potíže. Vznikající koalice ODS, Pirátů, lidovců a ČSSD ho chce navíc upravit. Stížnost na systém už přednesl i kraj.
