Rezidentní parkování chce zavést pět brněnských částí. Patnáct jich ovšem návrh odmítá

„V průběhu dvou tří let bude rezidentní parkování ve zhruba pěti až sedmi, možná deseti městských částech,“ prohlásil náměstek primátora Richard Mrázek (ANO).

Cena stání se bude lišit podle toho, kdo o něj žádá, a také podle počtu aut. Rezidenti zaplatí za stání pro první auto 600 korun, za druhé auto 15 tisíc korun a za třetí 30 tisíc korun ročně. Podnikatele bude stát parkování pro první auto 6 tisíc korun, druhé 30 tisíc a třetí 40 tisíc korun za rok. Pořídit bude možné i přenosné parkovací oprávnění za 24 tisíc korun. 

Systém modrých zón by měl začít fungovat v oblasti ohraničené ulicemi Husova, Nádražní, Benešova, Koliště, Moravské náměstí a Žerotínovo náměstí. Stejné podmínky budou od září platit i v ulici Dornych a na Komenského náměstí.

V listopadu nejspíše dojde k rozšíření systému parkování i do dalších ulic, které sousedí s vysokými školami, a stání zde z velké části využívají studenti. Půjde zejména o ulice Antonínská, Grohova, Veveří a třídu Kapitána Jaroše. 

Ulice v části Brno-sever, které ke třídě Kapitána Jaroše přiléhají, však nový systém parkování nezasáhne. Podle starosty proto, že jej místní příliš nechtějí. Radnice ale počká, kolik lidí tu bude parkovat na podzim. „Předpokládám, že pokud by to mělo velký dopad na oblasti poblíž Kapitána Jaroše, tak budou samotní lidé žádat radnici, aby k tomuto kroku přistoupila,“ řekl starosta Brna-sever Martin Maleček (SOL). 

S rezidentním parkováním nesouhlasí i Brno-jih, i když čtvrť s centrem města sousedí. Místostarostovi Josefu Haluzovi se nelíbí, že lidé nebudou mít po zavedení zón jistotu, že zaparkují, i když budou platit. 

Proti ceně se vymezuje i starosta Starého Lískovce, který jinak s modrými zónami souhlasí, či Břetislav Štefan z Líšně. „Naše vize je taková, že první parkovací karta by byla zdarma a ta druhá výrazně zpoplatněná, ale nikdy bychom to nechtěli zavádět proti vůli občanů,“ uvedl Štefan (ČSSD). V Líšni zase namítají, že je tam sedm tisíc legálních parkovacích míst pro patnáct tisíc aut.

Vedení města ale namítá, že vybrané peníze půjdou zpět do budování nových stání pro auta. Třicet procent z částky získané z rezidentního parkování by měly zpět získat městské části. Zbývajících sedmdesát procent by měl využít magistrát k budování dalších parkovacích domů nebo záchytných parkovišť. V Brně zatím funguje pouze jedno mezi Vídeňskou a Heršpickou ulicí.

Počkat a rozhodnout se později chce celkem devět městských částí. Pro rezidentní parkování je pět částí a proti patnáct. Pokud by se radnice městských částí v budoucnu rozhodly jinak, trvá podle vedení města zhruba rok od naplánování parkování k jeho skutečnému zavedení. Není vyloučené, že se téma stane jedním z hlavních před komunálními volbami.