Rezidentní parkování chce zavést pět brněnských částí. Patnáct jich ovšem návrh odmítá

Nahrávám video

Více než polovina z 29 městských částí nechce zavádět systém modrých zón. Vyplynulo to z ankety České televize mezi starosty. Rezidentní parkování začne platit od letošního září v historickém centru, v listopadu se pak rozšíří do dalších oblastí.

„V průběhu dvou tří let bude rezidentní parkování ve zhruba pěti až sedmi, možná deseti městských částech,“ prohlásil náměstek primátora Richard Mrázek (ANO).

Cena stání se bude lišit podle toho, kdo o něj žádá, a také podle počtu aut. Rezidenti zaplatí za stání pro první auto 600 korun, za druhé auto 15 tisíc korun a za třetí 30 tisíc korun ročně. Podnikatele bude stát parkování pro první auto 6 tisíc korun, druhé 30 tisíc a třetí 40 tisíc korun za rok. Pořídit bude možné i přenosné parkovací oprávnění za 24 tisíc korun. 

Systém modrých zón by měl začít fungovat v oblasti ohraničené ulicemi Husova, Nádražní, Benešova, Koliště, Moravské náměstí a Žerotínovo náměstí. Stejné podmínky budou od září platit i v ulici Dornych a na Komenského náměstí.

V listopadu nejspíše dojde k rozšíření systému parkování i do dalších ulic, které sousedí s vysokými školami, a stání zde z velké části využívají studenti. Půjde zejména o ulice Antonínská, Grohova, Veveří a třídu Kapitána Jaroše. 

  • Rezident – fyzická osoba, která má v místě trvalý pobyt nebo je vlastníkem nemovitosti
  • Abonent – právnická nebo fyzická osoba, která provozuje vozidlo za účelem podnikání a má zde provozovnu
  • Návštěvník – zbývající řidiči

Ulice v části Brno-sever, které ke třídě Kapitána Jaroše přiléhají, však nový systém parkování nezasáhne. Podle starosty proto, že jej místní příliš nechtějí. Radnice ale počká, kolik lidí tu bude parkovat na podzim. „Předpokládám, že pokud by to mělo velký dopad na oblasti poblíž Kapitána Jaroše, tak budou samotní lidé žádat radnici, aby k tomuto kroku přistoupila,“ řekl starosta Brna-sever Martin Maleček (SOL). 

S rezidentním parkováním nesouhlasí i Brno-jih, i když čtvrť s centrem města sousedí. Místostarostovi Josefu Haluzovi se nelíbí, že lidé nebudou mít po zavedení zón jistotu, že zaparkují, i když budou platit. 

  • Pro zavedení: Brno-střed, Žabovřesky, Starý Lískovec, Královo Pole a Jehnice
  • Proti zavedení: Kníničky, Bystrc, Bosonohy, Medlánky, Ivanovice, Řečkovice, Ořešín, Útěchov, Maloměřice-Obřany, Vinohrady, Líšeň, Brno-jih, Černovice, Slatina a Tuřany
  • Nerozhodnuté: Komín, Jundrov, Kohoutovice, Žebětín, Nový Lískovec, Bohunice, Brno-sever, Židenice a Chrlice

Proti ceně se vymezuje i starosta Starého Lískovce, který jinak s modrými zónami souhlasí, či Břetislav Štefan z Líšně. „Naše vize je taková, že první parkovací karta by byla zdarma a ta druhá výrazně zpoplatněná, ale nikdy bychom to nechtěli zavádět proti vůli občanů,“ uvedl Štefan (ČSSD). V Líšni zase namítají, že je tam sedm tisíc legálních parkovacích míst pro patnáct tisíc aut.

Vedení města ale namítá, že vybrané peníze půjdou zpět do budování nových stání pro auta. Třicet procent z částky získané z rezidentního parkování by měly zpět získat městské části. Zbývajících sedmdesát procent by měl využít magistrát k budování dalších parkovacích domů nebo záchytných parkovišť. V Brně zatím funguje pouze jedno mezi Vídeňskou a Heršpickou ulicí.

Počkat a rozhodnout se později chce celkem devět městských částí. Pro rezidentní parkování je pět částí a proti patnáct. Pokud by se radnice městských částí v budoucnu rozhodly jinak, trvá podle vedení města zhruba rok od naplánování parkování k jeho skutečnému zavedení. Není vyloučené, že se téma stane jedním z hlavních před komunálními volbami.  

Infografika: Městské části mají k rezidentnímu parkování rozdílné postoje
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Mikulov dokončil obnovu návrší pod Kozím hrádkem

Po více než roce prací a několika letech plánování skončila úprava návrší pod zříceninou Kozí hrádek nedaleko centra Mikulova na Břeclavsku. Vznikly nové cesty, vyhlídky, odpočinková místa i terasy zadržující vodu. Návrší prošlo také rozsáhlou obnovou zeleně. Práce stály přes 45 milionů korun.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po pěti letech od tornáda na Moravě obce dokončují obnovu. Lidé chtějí zapomenout

Pět let po ničivém tornádu, které zasáhlo Břeclavsko a Hodonínsko, mají postižené obce většinu škod odstraněnou. Dokončují výsadbu zeleně a úpravy veřejných prostranství, zároveň rozvíjejí nové projekty. Podle psychologů většina obyvatel katastrofu zvládla bez dlouhodobých následků, část lidí se však s jejími dopady vyrovnává dodnes. Výročí přírodní katastrofy si obyvatelé zasažených měst a obcí připomínat nechtějí. Tornádo zasáhlo oblast 24. června 2021, vyžádalo si šest životů a poničilo více než 1200 domů.
24. 6. 2026Aktualizováno24. 6. 2026

Otce viděla poprvé jako vězně. Byl to silný zážitek, vzpomíná Lastovecká

Právnička, bývalá poslankyně, primátorka města Brna, senátorka, soudkyně Ústavního soudu a dcera politického vězně Zdeňka Kesslera Dagmar Lastovecká slaví 75. narozeniny. V seriálu Paměťová stopa vzpomíná na své první setkání s otcem při návštěvě vězení, vypráví o dětství poznamenaném perzekucí rodiny, nadějích Pražského jara i proměnách po listopadu 1989.
24. 6. 2026

Soud v Břeclavi nepravomocně osvobodil muže kvůli smrti chlapce na hřišti

Okresní soud v Břeclavi zprostil viny bývalého vedoucího Servisního střediska Technických služeb Břeclav kvůli smrti chlapce na hřišti. Na dvanáctiletého chlapce spadla v květnu 2024 branka, i přes resuscitaci zemřel. Žalobkyně muže vinila z usmrcení z nedbalosti. Podle soudce nebylo prokázáno, že by obžalovaný čin spáchal, naopak šlo o systémové selhání. Muž, kterému hrozilo až šest let vězení, vinu odmítá. Řekl, že neporušil žádnou pracovní povinnost. Soud rozhodnutí odůvodňuje. Rozhodnutí není pravomocné, žalobkyně si ponechala lhůtu pro možné odvolání.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

VideoŠkola v Brně mívala nelichotivou nálepku. Jak se vyšvihla, popsali Reportéři ČT

Základní škola Jana Amose Komenského v Brně se nachází v lokalitě, kterou někteří označují za sociálně problematickou. Dlouhá léta nesla nálepku školy, které by se část rodičů raději vyhnula. Dnes je naopak příkladem kvalitní vzdělávací instituce, která děti připravuje na reálný život. Setkávají se v ní různé jazyky, kultury i moderní vzdělávací přístupy. Pod vedením nového ředitele sází na inovativní výuku, individuální přístup a prostředí, v němž se dobře cítí každý. Zájem o školu je natolik velký, že letos v září otevře místo jedné první třídy dvě. Ve škole pro Reportéry ČT natáčela Barbora Loudová.
23. 6. 2026

Hluk, odpadky i porušování zákazů. Část měst ruší veřejná griloviště

Radnice v některých městech omezují nebo ruší veřejná grilovací místa. Vadí jim nepořádek, hluk i časté porušování pravidel. Jinde naopak vznikají nová griloviště, která mají lidi odradit od rozdělávání ohňů na místech, kde to není povolené.
23. 6. 2026

V České televizi a Českém rozhlase se stávkovalo kvůli financování

V České televizi (ČT) a Českém rozhlase (ČRo) proběhla v pondělí výstražná stávka. Zaměstnanci tak protestovali proti vládnímu plánu zrušit televizní a rozhlasové poplatky a obě veřejnoprávní média financovat ze státního rozpočtu, což podle nich ohrožuje jejich nezávislost. Stávka se projevila po celý den ve vysílání všech stanic s výjimkou dětských kanálů Déčko a Radio Junior.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Farmáři kvůli horku instalují ventilátory a sprchy, rybáři okysličují vodu

Tropické teploty posledních dnů ohrožují hospodářská zvířata i ryby. Zemědělci se je snaží ochlazovat pomocí vody a ventilátorů, vlivem horka ale očekávají finanční ztráty. Chovatelé skotu hlásí až o čtvrtinu nižší produkci mléka, rybáři na Vyškovsku zaznamenali úhyn malých ryb. Na rizika spojená s horkem a suchem upozorňuje také portál AgroRisk.
22. 6. 2026
Načítání...