Rezidentní parkování chce zavést pět brněnských částí. Patnáct jich ovšem návrh odmítá

Nahrávám video
Více než polovina městských částí odmítá rezidentní parkování
Zdroj: ČT24

Více než polovina z 29 městských částí nechce zavádět systém modrých zón. Vyplynulo to z ankety České televize mezi starosty. Rezidentní parkování začne platit od letošního září v historickém centru, v listopadu se pak rozšíří do dalších oblastí.

„V průběhu dvou tří let bude rezidentní parkování ve zhruba pěti až sedmi, možná deseti městských částech,“ prohlásil náměstek primátora Richard Mrázek (ANO).

Cena stání se bude lišit podle toho, kdo o něj žádá, a také podle počtu aut. Rezidenti zaplatí za stání pro první auto 600 korun, za druhé auto 15 tisíc korun a za třetí 30 tisíc korun ročně. Podnikatele bude stát parkování pro první auto 6 tisíc korun, druhé 30 tisíc a třetí 40 tisíc korun za rok. Pořídit bude možné i přenosné parkovací oprávnění za 24 tisíc korun. 

Systém modrých zón by měl začít fungovat v oblasti ohraničené ulicemi Husova, Nádražní, Benešova, Koliště, Moravské náměstí a Žerotínovo náměstí. Stejné podmínky budou od září platit i v ulici Dornych a na Komenského náměstí.

V listopadu nejspíše dojde k rozšíření systému parkování i do dalších ulic, které sousedí s vysokými školami, a stání zde z velké části využívají studenti. Půjde zejména o ulice Antonínská, Grohova, Veveří a třídu Kapitána Jaroše. 

  • Rezident – fyzická osoba, která má v místě trvalý pobyt nebo je vlastníkem nemovitosti
  • Abonent – právnická nebo fyzická osoba, která provozuje vozidlo za účelem podnikání a má zde provozovnu
  • Návštěvník – zbývající řidiči

Ulice v části Brno-sever, které ke třídě Kapitána Jaroše přiléhají, však nový systém parkování nezasáhne. Podle starosty proto, že jej místní příliš nechtějí. Radnice ale počká, kolik lidí tu bude parkovat na podzim. „Předpokládám, že pokud by to mělo velký dopad na oblasti poblíž Kapitána Jaroše, tak budou samotní lidé žádat radnici, aby k tomuto kroku přistoupila,“ řekl starosta Brna-sever Martin Maleček (SOL). 

S rezidentním parkováním nesouhlasí i Brno-jih, i když čtvrť s centrem města sousedí. Místostarostovi Josefu Haluzovi se nelíbí, že lidé nebudou mít po zavedení zón jistotu, že zaparkují, i když budou platit. 

  • Pro zavedení: Brno-střed, Žabovřesky, Starý Lískovec, Královo Pole a Jehnice
  • Proti zavedení: Kníničky, Bystrc, Bosonohy, Medlánky, Ivanovice, Řečkovice, Ořešín, Útěchov, Maloměřice-Obřany, Vinohrady, Líšeň, Brno-jih, Černovice, Slatina a Tuřany
  • Nerozhodnuté: Komín, Jundrov, Kohoutovice, Žebětín, Nový Lískovec, Bohunice, Brno-sever, Židenice a Chrlice

Proti ceně se vymezuje i starosta Starého Lískovce, který jinak s modrými zónami souhlasí, či Břetislav Štefan z Líšně. „Naše vize je taková, že první parkovací karta by byla zdarma a ta druhá výrazně zpoplatněná, ale nikdy bychom to nechtěli zavádět proti vůli občanů,“ uvedl Štefan (ČSSD). V Líšni zase namítají, že je tam sedm tisíc legálních parkovacích míst pro patnáct tisíc aut.

Vedení města ale namítá, že vybrané peníze půjdou zpět do budování nových stání pro auta. Třicet procent z částky získané z rezidentního parkování by měly zpět získat městské části. Zbývajících sedmdesát procent by měl využít magistrát k budování dalších parkovacích domů nebo záchytných parkovišť. V Brně zatím funguje pouze jedno mezi Vídeňskou a Heršpickou ulicí.

Počkat a rozhodnout se později chce celkem devět městských částí. Pro rezidentní parkování je pět částí a proti patnáct. Pokud by se radnice městských částí v budoucnu rozhodly jinak, trvá podle vedení města zhruba rok od naplánování parkování k jeho skutečnému zavedení. Není vyloučené, že se téma stane jedním z hlavních před komunálními volbami.  

Infografika: Městské části mají k rezidentnímu parkování rozdílné postoje
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Uniklá kejda se bude ředit. Voda ve Znojemské přehradě je dál vhodná pro úpravu na pitnou

Voda ve Znojemské přehradě je i podle odpoledních měření stále vhodná pro úpravu na pitnou vodu. Ještě ve středu vodohospodáři navýší průtok v Dyji, aby se uniklá kejda ze zemědělského podniku v Podmyčích rychleji zředila. Situace se vyvíjí podle znojemského starosty Františka Koudely (ODS) pozitivním směrem, uvedl po odpoledním jednání vedení města, Povodí Moravy, hasičů a Vodárenské akciové společnosti.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Falešný policista vylákal ze školy v Blansku miliony. Podvodníkům pomáhá i AI

Základní a mateřská škola Salmova v Blansku přišla kvůli podvodu o miliony korun, situací se zabývá už i město. Policie minulý týden uvedla, že žena z Blanenska uvěřila smyšlené historce podvodníků o tom, že si na její jméno někdo chtěl vzít bankovní půjčku, a poslala jim skoro deset milionů. Fiktivní policista ji přes telefon přesvědčil, že její peníze i finance školy jsou v ohrožení. Podle expertů pracují podvodníci i díky umělé inteligenci stále sofistikovaněji. Zásadní je zachovat klid a pravost informací si vždy ověřit, radí.
před 13 hhodinami

Podruhé před soudem obstáli. Církev oslaví blahořečení kněží Buly a Drboly

Kněze Jana Bulu a Václava Drbolu na počátku 50. let komunisté popravili za vraždy tří funkcionářů národního výboru v Babicích. Těch se ale nikdy nedopustili. Komunistický režim je mučil a nutil, aby se vzdali své víry. Oba to odmítli, přestože by si tím možná zachránili život. Po roce 1989 je soud rehabilitoval. Čeští historici i duchovní se pak dlouhá léta snažili, aby jejich víru a odvahu ocenili i nejvyšší představitelé církve. Po 21 letech se to podařilo – papež oznámil loni v říjnu jejich blahořečení. Samotná slavnost blahořečení by se měla uskutečnit v Brně v polovině letošního roku. Případ pro Reportéry ČT připomněl Karel Vrána.
20. 1. 2026

Kejda z protržené jímky se dostala až do národního parku Podyjí

Vodou naředěná kejda z protržené jímky na farmě u Podmyčí na Znojemsku v řece Dyji se dostala do národního parku Podyjí. Znečištění dosahovalo v úterý před polednem k rakouskému Hardeggu. V pondělí vodohospodáři naměřili ve Vranově nad Dyjí až čtyřnásobné překročení limitů pro amoniak, který je silně toxický a může vést k úhynům ryb i bezobratlých. Úhyn ryb ale dosud hlášen nebyl, oznámila v úterý mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.
20. 1. 2026Aktualizováno20. 1. 2026

Kejda v Dyji může ohrozit vodárenskou nádrž

U Podmyč na Znojemsku se na zemědělské farmě protrhla jímka. Uniknout z ní mohly až tři tisíce metrů krychlových statkového tekutého hnojiva, část do Dyje. Hasiči vyslali mobilní chemickou laboratoř i dronovou službu. Odpoledne zredukovali síly, na místě ale ještě budou další hodiny, řekl po 18:00 mluvčí Jaroslav Mikoška. Ředitel dotčené společnosti Rhea Holding se prý snaží eliminovat škody. Podle mluvčí Povodí Moravy Jany Kučerové nenastal žádný úhyn ryb, havárie však může ohrozit vodárenskou nádrž. Havárií se zabývá také znojemský vodoprávní úřad. Proud kejdy podle hasičů zasáhl i několik aut a dům ve Vranově nad Dyjí.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
19. 1. 2026

Jedna z dívek, jež se topily ve Vltavě, zemřela

Jedna ze dvou dívek, které se v sobotu večer topily ve Vltavě v Českých Budějovicích, zemřela. Druhá zůstává na jednotce intenzivní péče. Uvedl to mluvčí jihočeské policie Miroslav Šupík. K tonoucím dívkám vyráželi záchranáři a policisté v sobotu po sedmé hodině večer. Policie tragédii vyšetřuje pro podezření na usmrcení z nedbalosti. Záchranáři na místě ošetřili i lehce zraněné policisty, kteří při příjezdu k události havarovali se služebním autem.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Hudba byla stoleté Miladě Tomkové vždy útěchou

Snacha sokolského odbojáře Norberta Tomka, stoletá Milada Tomková, vzpomíná na druhou světovou válku, bombardování Brna a popisuje i tragické rodinné osudy. Přibližuje také, jak jí v těžkých časech pomáhala hudba. Hrála na klavír a zpívala ve sboru moravských učitelek, který vedl skladatel Břetislav Bakala. Po roce 1989, kdy se jí otevřel svět, mohla navštívit v Paříži bratrance, malíře Frantu.
17. 1. 2026
Načítání...