Liberec/Plzeň – Nejistotu ve financování protidrogových projektů na Liberecku pomohl rozptýlit nový nápad, který daly dohromady spolu s Libercem města Frýdlant a Vratislavice. Vymyslely klíč, podle kterého by měly na prevenci přispívat všechny obce. Jedině tak se může finanční situace protidrogových sdružení stabilizovat. Poslední měsíce totiž balancovala na hranici zániku. Přestože měla peníze přislíbené z různých stran, na účtech jim chyběly.
Protidrogová prevence a péče v Libereckém kraji stojí 15 milionů ročně. Ať už jde o výměnu injekčních stříkaček, nebo o začlenění drogově závislých, kteří abstinují, do společnosti. V poslední době ale dotace od státu, kraje i měst klesají. Liberec, Frýdlant a Vratislavice proto přišly se solidárním systémem financování. Platit bude každá, i ta nejmenší obec.
Starosta Frýdlantu a iniciátor systému Dan Ramzer (ODS) říká, že pokud se záměr podaří, nebudou mít centra s financováním žádné problémy. Lidé fetují na území celého kraje, a ne jen ve spádových městech. S tímto argumentem se většinou daří obce přesvědčit, aby se do systému zapojily.
Někteří starostové ale novému systému nevěří. „Potřebuji vědět o konkrétní věci, která se týká Železnobrodska. Do žádného komplotu nepůjdu,“ uvedl starosta Železného Brodu Václav Horáček. Dan Ramzer k tomu dodal, že neexistuje místo, které není ohroženo užíváním drog.
V Plzni je situace kritická
Centrum protidrogové prevence v Plzni potřebuje zhruba osm milionů korun, aby mohlo další rok fungovat tak, jak má. Na finanční nejistotu si tady už zvykli. Letos je ale situace kritická. Ředitelka centra Markéta Krabcová sdělila, že existuje jistý krizový plán, ale zatím není nic jisté.
Stejný problém řeší i další plzeňská centra. „V lednu jsme na výplaty neměli a v února nás zachránila dotace z plzeňského magistrátu,“ prozradila Ivona Pavelková z Teen Challenge Plzeň. Už vloni centra musela omezit služby, škrtat už ale není kde. Klientů však přibývá. V menších obcích se rozmáhá pervitin, v Plzni vede heroin.
Ekonomka z plzeňského centra prevence Alena Krňoulová upřesnila, že jen za materiál bylo v roce 2009 vydáno 700 tisíc korun. Léčba jednoho narkomana nakaženého žloutenkou stojí stát 600 tisíc korun. Čísla by nemusela být tak alarmující, kdyby se centra mohla více zaměřit na primární prevenci, přednášky ve školách, práci s mládeží nebo poradny pro rodiny. Jenže právě na ně při dnešním systému financování nezbývají peníze.
Markéta Krabcová naznačila možnost, že léčbu budou platit třeba rodiče narkomanů. Kvůli škrtům v dotacích muselo centrum omezit i terénní program. Místo každého týdne vyjíždí do regionů jednou za čtrnáct dní a navíc jen do vybraných měst, kde jsou starostové ochotni na tuto službu připlatit.
