Bzenec (Kyjovsko) – V Bzenci na Kyjovsku skončila likvidace nejrizikovější ekologické zátěže v kraji. Nebezpečné látky, které se do půdy vypouštěly z bývalého areálu KOVO Bzenec, odstraňovala specializovaná firma patnáct let. Ochránila tak zdroj pitné vody pro celé Hodonínsko. Krajský úřad bude celé území ještě dalších 5 let sledovat. Chemické znečištění půdy ve městech se zpravidla, podobně jako zde, soustřeďuje na stará průmyslová území, plochy skládek, plochy podél komunikací apod.
V areálu bývalé strojírenské firmy KOVO Bzenec při výrobě unikaly do podzemních vod karcinogenní chlorované uhlovodíky od 60. do konce 80. let. Přitom se blízko nachází prameniště pitné vody pro celé Hodonínsko, tedy pro 160 tisíc lidí. „Šlo o velké zdravotní ohrožení obyvatel. Museli jsme v průběhu sanace jeho kapacitu podstatně omezit,“ uvedla vedoucí Odboru životního prostředí Jihomoravského kraje Anna Hubáčková. Na začátku 90. let národní podnik Kovo Bzenec zanikl a přešel pod společnost ČKD Blansko, ale ani ta nebyla schopna jedy v půdě odstranit. Silně znečištěnou plochu o rozloze více než 20 hektarů dostal na starost nejdříve Okresní úřad Hodonín a na posledních 5 let krajský úřad, který sanaci dokončil. Silné znečištění je nyní pryč.
Specializovaná firma jedy v půdě nejprve zmapovala, poté začalo samotné čištění. „Kontaminovaná podzemní voda se čerpá sanační technologií a provzdušňuje se atmosférickým vzduchem. Když jsou odstraněny škodlivé látky, je zasakována zpět do terénu,“ vysvětlil sanační inženýr Jiří Střemcha. Takto byly přečerpány 4 miliony kubíků znečištěné vody. Dokončení sanace znamená úlevu nejen pro Bzenec, který na likvidaci této ekologické zátěže spolupracoval. „Nás zajímá především čistota pitných vod. Jsme druhým největším akcionářem VAK Hodonín, z toho důvodu stav sledujeme,“ ujistil starosta Bzence Pavel Čejka (nez.). Po nejrizikovější ekologické zátěži z minulého režimu na jižní Moravě už zůstaly jen neškodné zbytky toxických látek.
Na poli u bývalého areálu firmy Kovo bude jihomoravský kraj provádět 5 let monitoring, díky němu zjistí, jak rychle se chemické látky samovolně rozpadají.
