Nejvyšší soud potvrdil verdikt, podle kterého Květná zahrada v Kroměříži, památka zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO, zůstane ve vlastnictví státu. Dřívější rozhodnutí Okresního soudu v Kroměříži a zlínského krajského soudu zůstávají v platnosti. Dovolání proti verdiktu podávalo olomoucké arcibiskupství.
Podle ředitele Územní památkové správy Národního památkového ústavu v Kroměříži Petra Šubíka z rozhodnutí soudu vyplývá, že památkáři dodrželi zákon o církevních restitucích. „Podle něj jsme správně zahradu neměli vydat. Národní památkový ústav tedy postupoval v souladu s legislativou a potvrdilo se to i tímto rozhodnutím,“ řekl Šubík.
Mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka nechtěl současný stav kauzy ani případné další kroky komentovat s ohledem na to, že arcibiskup Jan Graubner i pomocný biskup a generální vikář Josef Nuzík se léčí z koronavirové nákazy.
Zahrada může podle rozsudku fungovat samostatně
Arcibiskupství v žalobě tvrdilo, že zahrada tvoří funkční celek s kroměřížským zámkem a Podzámeckou zahradou. Církev je získala v rámci majetkového vyrovnání v roce 2015. Květná zahrada však podle rozsudku může fungovat samostatně, navrácení církvi se jí netýkalo.
Kroměřížský zámek a obě zahrady byly zapsány na seznam světového dědictví UNESCO společně. Arcibiskupství dříve uvádělo, že jde o jeden z důkazů jejich funkční souvislosti. Prostřednictvím svých právních zástupců také uvedlo, že zahrady a zámek mívaly v minulosti vždy stejného vlastníka, nejdříve církev, poté stát.
Památka UNESCO je turistickým lákadlem města
Historický areál zahrady je provázán s novostavbami, které vznikly v době, kdy ji církev nevlastnila. Podle Národního památkového ústavu je nelze vyčlenit, a podle zákona o restitucích je tedy nelze ani vydat.
V zahradě, která patří k turistickým lákadlům Kroměříže, v roce 2014 skončily práce za 230 milionů korun spolufinancované evropskými penězi. Díky nim se její část vrátila do své podoby ze 17. století, kdy ji založil olomoucký biskup Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu.
Ze čtveřice památek ve Zlínském kraji spravovaných Národním památkovým ústavem přilákala v letošním roce nejvíce návštěvníků právě kroměřížská Květná zahrada. Bylo jich téměř osmdesát tisíc, o rok dříve přes 112 tisíc.
- Květná zahrada, známá též pod názvem Libosad, patří mezi nejvýznamnější zahradní díla v celosvětovém měřítku. Vznikala v letech 1665 až 1675 jako italská zahrada propojující zahradní architekturu a umění. Založil ji biskup Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu na neplodné a bažinaté půdě za hradbami tehdejšího města.
- Má obdélníkový půdorys s množstvím geometricky stříhané zeleně a květinových ornamentů. Návštěvníci mohou obdivovat také sochařská díla, bludiště, vodní prvky, zahradní umění a skleníky. Jednou z dominant Květné zahrady je 244 metrů dlouhá kolonáda se sochami a vyhlídkovou terasou.
- Komplex Arcibiskupského zámku a Podzámecké a Květné zahrady je výjimečně zachovanou ukázkou barokního zámeckého sídla. Díky tomu, že Kroměříž si dříve za svou letní rezidenci vyhlédli olomoučtí biskupové, zásadně ovlivnili její význam i vzhled. Do „hanáckých Atén“ dnes za památkami a uměním míří tisíce turistů.
- Výraznou stavbou je rovněž osmiboký pavilon – Rotunda. Její interiér je bohatě zdoben různými mytologickými výjevy s náměty Ovidiových proměn, grotty jsou pak dekorovány tufem a lasturami. V centrální části lze nalézt Foucaultovo kyvadlo, instalované v roce 1908, jehož pohyb potvrzuje otáčení Země kolem osy.
- Zdroj: ČTK
