Spor mezi církví a státem o vlastnictví kroměřížské Květné zahrady figurující na seznamu světového dědictví UNESCO nekončí. Olomoucké arcibiskupství se obrátilo na Nejvyšší soud, potvrdil mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka. Vydání zahrady arcibiskupství loni v listopadu pravomocně zamítl Krajský soud v Brně. Podle arcibiskupství tvoří Květná zahrada funkční celek s kroměřížským zámkem a Podzámeckou zahradou, které katolíci získali v rámci majetkového vyrovnání v roce 2015.
Pře o Květnou zahradu pokračuje. Olomoucké arcibiskupství se obrátilo na Nejvyšší soud
„Můžu potvrdit, že dovolání jsme podali. Chceme dotáhnout do konce to, co jsme žalobou začali. To znamená snahu naplnit úkol dobrého hospodáře, který chce využít všech prostředků, aby se prokázalo, zda majetek je, nebo není arcibiskupství,“ uvedl mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka.
Arcibiskupství je podle něj přesvědčeno, že Květná zahrada tvoří funkční a nedělitelný celek s kroměřížským zámkem i Podzámeckou zahradou a nesouhlasí s předchozím rozhodnutím soudů. Zámek a podzámeckou zahradu církev získala v rámci majetkového vyrovnání v roce 2015 a převzala letos v únoru.
Arcibiskupství o zahradu usiluje tři roky
Celý areál byl na seznam světového dědictví UNESCO zapsán v roce 1998. Arcibiskupství usiluje o vydání zahrady od roku 2017, kdy podalo na stát žalobu. Tu zamítl nejprve Okresní soud v Kroměříži, rozsudek následně loni v listopadu pravomocně potvrdila zlínská pobočka Krajského soudu v Brně.
Právní zástupce Národního památkového ústavu (NPÚ) Petr Wünsch už dříve řekl, že považuje Květnou zahradu za památku, která na seznamu UNESCO figuruje oprávněně. NPÚ podle něj odmítl Květnou zahradu v restitucích vydat kvůli pochybnostem o splnění zákonných podmínek, což potvrdily soudy.
obrázek
Arcibiskupství v odvolání i před prvoinstančním soudem argumentovalo také tím, že zahrady a zámek měly vždy stejného vlastníka. To znamená nejdříve církev, a poté stát. Podle soudů ale může Květná zahrada fungovat samostatně.
Historický areál zahrady je provázán s novostavbami, které vznikly v době, kdy ji církev nevlastnila. Podle NPÚ je nelze vyčlenit a podle zákona o restitucích je tedy nelze vydat. V zahradě mimo jiné v roce 2014 skončily práce za 230 milionů korun spolufinancované evropskými penězi. Díky nim se její část vrátila do své podoby ze 17. století, kdy ji založil olomoucký biskup Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu.
- Květná zahrada, známá též pod názvem Libosad, patří mezi nejvýznamnější zahradní díla v celosvětovém měřítku. Vznikala v letech 1665 až 1675 jako italská zahrada propojující zahradní architekturu a umění. Založil ji biskup Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu na neplodné a bažinaté půdě za hradbami tehdejšího města.
- Má obdélníkový půdorys s množstvím geometricky stříhané zeleně a květinových ornamentů. Návštěvníci mohou obdivovat také sochařská díla, bludiště, vodní prvky, zahradní umění a skleníky. Jednou z dominant Květné zahrady je 244 metrů dlouhá kolonáda se sochami a vyhlídkovou terasou.
- Komplex Arcibiskupského zámku a Podzámecké a Květné zahrady je výjimečně zachovanou ukázkou barokního zámeckého sídla. Díky tomu, že Kroměříž si dříve za svou letní rezidenci vyhlédli olomoučtí biskupové, zásadně ovlivnili její význam i vzhled. Do „hanáckých Atén“ dnes za památkami a uměním míří tisíce turistů.
- Výraznou stavbou je rovněž osmiboký pavilon – Rotunda. Její interiér je bohatě zdoben různými mytologickými výjevy s náměty Ovidiových proměn, grotty jsou pak dekorovány tufem a lasturami. V centrální části lze nalézt Foucaultovo kyvadlo, instalované v roce 1908, jehož pohyb potvrzuje otáčení Země kolem osy.
- Zdroj: ČTK
