Českobudějovický kulturní dům Slavie opraví sdružení firem Metrostav, Geosan a Auboeck. Rozsáhlá rekonstrukce zhruba za pět set milionů korun bez daně potrvá dva roky. Výběrové řízení na opravu v pondělí schválila městská rada, informoval náměstek českobudějovické primátorky Petr Maroš (ODS). Součástí projektu je i nákup vybavení objektu zhruba za 150 milionů korun.
„Stavbu předáme vítěznému konsorciu v červnu. A počítáme, že do září 2025 pak bude kolaudace,“ uvedl Maroš. Dodal, že město získalo na rekonstrukci dotaci od Národního plánu obnovy ve výši 177 milionů korun. Podmínkou pro úspěšné čerpání je to, že kolaudace musí proběhnout do září 2025.
Plánovanou rekonstrukci kulturního domu provázejí ve městě v poslední době protesty některých skupin, které chtějí zachovat současnou podobu objektu, který je kulturní památkou. Podle nich přestavba částečně změní dispozici.
Podle odborníků jde o necitlivou rekonstrukci
Kulturní dům má doplnit prosklená přístavba, zanikne společenský sál v patře a také tělocvična v přízemí. „V důsledku nedostatečných odborných podkladů je ohrožena existence unikátní dispoziční jednotky prostoru tělocvičny a její cenné dřevěné konstrukce. Podle dostupných informací se jedná o nejstarší dochovanou tělocvičnu v českých zemích,“ uvedl Václav Girsa, prezident českého národního komitétu mezinárodní organizace pro památky a sídla ICOMOS.
Maroš už dříve řekl, že projekt může zastavit jenom soud. „My jej můžeme zrušit pouze na základě ekonomické nevýhodnosti, ale tato kritéria nesplňuje. Rekonstrukci Slavie jsme zdědili po minulém vedení radnice a ten proces je tak daleko, že jej prostě nemůžeme zastavit. Debata architektů a jiných odborníků se měla vést v době, kdy se projekt připravoval,“ sdělil už dříve.
O osudu památky se ve městě mluví už několik let. Původně německý Spolkový dům byl postaven v letech 1871 až 1872. Byl projektován jako kulturní, společenské a politické centrum českobudějovických Němců.
Za Adolfa Hitlera se objekt stal centrem německého hitlerovského nacionalismu, později v něm sídlil krajský sekretariát KSČ, pak byl odevzdán městu, později sloužil armádě. V roce 1960 ho ministerstvo obrany předalo státu, o dva roky později ho stát vrátil opět do majetku města.
