Most – Ministr průmyslu Martin Kuba (ODS) chce předložit vládě novou verzi státní energetické koncepce během tří měsíců. Uvedl to po dnešní návštěvě Mostu, kde si prohlédl hnědouhelný důl ČSA. Ministr tvrdí, že koncepce počítá s co nejlepším využitím uhlí před územními limity, jejichž prolomení prý zatím není aktuální. Kuba zároveň připustil, že v budoucnu by si stát mohl říct za své uhlí těžařům víc. Veřejné rozpočty by tím mohly získat ročně až dvě miliardy korun navíc.
Uhlí patří formálně státu, jemuž za něj těžaři platí. Ze zákona může stát chtít až deset procent, vyhláška ministerstva financí ale pro hnědé uhlí stanovuje jen 1,5 procenta. Odpůrci těžby s tím nesouhlasí a chtějí, aby stát využil své možnosti naplno, tomu se ale těžaři brání – desetiprocentní odvody by jim prý výrazně zkomplikovaly situaci v dalších letech, kdy se budou podmínky těžby zhoršovat.
„Rozumím, že může být víc, a chápu to. Budeme za dva, tři měsíce předkládat energetickou koncepci, tak se o tom bavme během procesu státní energetické koncepce,“ řekl Kuba. Zastáncem zvyšování odvodů ale není, místo toho chce vybrané peníze přerozdělit. Malým obcím hned u dolů by ubral a peníze by naopak dal velkým městům v okolí, která nyní z odvodů nemají prakticky nic. „Můžeme se bavit o zvýšení nějakého poplatku, ale potrestáme tím spotřebitele, kteří to zaplatí,“ řekl Kuba.
Usnesení vlády o nedotknutelnosti limitů platí
O prolamování limitů se zatím příliš bavit nechce. „Existuje nějaké usnesení (vlády o nedotknutelnosti limitů), které pořád platí. Energetická koncepce to může jen vyjasnit. Ale ignorovat státní energetickou koncepci a co v ní je, to nejde,“ řekl.
Víc než možné prolamování limitů je podle něj úkolem koncepce „maximálně efektivní využití uhlí před limity“ a vyřešení dodávek pro teplárny. Ministr totiž přiznává, že uhlí získané bez prolomení limitů nejspíš do budoucna stačit nebude. „Pak je třeba říct, že budeme za teplo platit mnohem víc, že budeme mnohem více závislí na plynu. Prostě ta situace bude vypadat jinak,“ dodal ministr.
Limity jsou v kraji velmi citlivé téma; vznikly v roce 1991 na konci největšího uhelného rozmachu a mají za úkol ochránit alespoň část krajiny. Brání mimo jiné zboření Horního Jiřetína a těžbě na samém okraji šestadvacetitisícového Litvínova. První rypadla jsou nyní od Horního Jiřetína sotva kilometr. Pokud se ale těžaři nedohodnou s lidmi, rypadla se nikam dál nepohnou. Vůle pro takovou dohodu podle hornojiřetínského místostarosty rozhodně není.
