Krajský soud v Plzni prohlásil konkurz na firmu Pilsen Steel. Předlužené plzeňské hutě a kovárny jsou podle březnového verdiktu soudu v úpadku a od ledna nevyrábí.
Krajský soud vyhlásil konkurz na hutě a kovárny Pilsen Steel
První jednání soudu se schůzí věřitelů bude ve středu 19. června, zvolí konkurzního správce a řádný věřitelský výbor. Vyplývá to z informací v insolvenčním rejstříku. Firma podala sama na sebe insolvenční návrh 19. ledna.
Pilsen Steel, jejíž stoprocentní obchodní podíl vlastní ruský podnikatel Igor Šamis, loni přestala financovat ruská banka VEB Kapital. V podniku funguje od března předběžný insolvenční správce Jaroslav Brož, který už přezkoumal pohledávky za téměř 9,4 miliardy korun.
„Prohlášení konkurzu chápu jednoznačně jako podivný a krajně nesystémový krok, protože soudkyně měla provést toto rozhodnutí až 19. června za účasti všech věřitelů,“ řekla v neděli předsedkyně podnikových odborů Ivanka Smolková. K soudu podle ní přijdou ve středu desítky, možná stovky ze současných téměř šesti set zaměstnanců. Budou se dožadovat květnových výplat a také obnovení výroby ve firmě.
Dlužník dostal usnesení o úpadku už 7. března. Soud nestanovil, jak bude řešen. Připadal v úvahu konkurz na majetek a reorganizace. Podle soudkyně Jiřiny Novotné dlužník ani přihlášený věřitel nepodali v zákonné lhůtě do rozhodnutí o úpadku návrh na povolení reorganizace. Šanci měli ještě do deseti dnů před první schůzí věřitelů 19. června, což se nestalo. Jediné řešení úpadku je konkurzem, uvedla.
Firma prošla insolvenčním řízením už dříve
Insolvenční správce zveřejnil 11. června v insolvenčním rejstříku zprávu o hospodářské situaci dlužníka. Uvádí, že firma už prošla insolvenčním řízením v letech 2012 až 2014, které se řešilo reorganizací. „Ta však k ozdravení nevedla. Podnik v letech 2014 až 2018 nedosáhl pozitivního výsledku hospodaření,“ konstatuje zpráva.
Kumulovaná ztráta činila víc než 4,5 miliardy korun, jen za loňský rok 2,3 miliardy korun. Míra zadlužení vzrostla z 200 procent na více než 1400 procent – cizí zdroje tak představují čtrnáctinásobek aktiv.
Podnik se pět let nedokázal sám financovat, ztráty byly kryté externím financováním – krátkodobými zápůjčkami od tollingové firmy Pilsen Toll (nakupovala vstupy, nechala si zhotovit výrobky, které prodávala – platila práci ve mzdě), která je získávala od nadřazené společnosti VEB Kapital.
Následně se snažil opřít i o Mezinárodní investiční banku, která s Pilsen Toll podepsala smlouvu na úvěry 15 a 35 milionů eur. Dlužník je zajistil vlastním majetkem. Většinu nemovitostí vlastní Pilsen Estates, sesterská firma dlužníka, která má stejného vlastníka i jednatele.
Podle zprávy byla loni firma k prodeji, ale žádný investor se nenašel a ani teď není. „Jediným relevantním řešením způsobu úpadku dlužníka je konkurz,“ uvedl správce.
Dvaadevadesát věřitelů
Do insolvenčního řízení na majetek dlužníka se přihlásilo s pohledávkami 92 věřitelů. Insolvenční správce přezkoumal pohledávky za téměř 9,4 miliardy korun, z čehož je 6,2 miliardy korun pohledávek zajištěných. Popřel zajištěné pohledávky za téměř 5,1 miliardy korun a nezajištěné téměř 3 miliardy korun.
Podle Smolkové zpochybnil pohledávky největších věřitelů, kteří do konkurzu zcela jistě ještě vstoupí. Mezi nimi jsou i úvěry od Mezinárodní investiční banky, které podle zprávy správce umožnily provoz podniku mezi lety 2014 až 2018.
Insolvenční správce v neděli uvedl, že postupoval transparentně a popření nároků podrobně zdůvodnil. „Když správce pohledávku prozkoumá a dojde k závěru, že není po právu, tak ji popře. Popřený věřitel může podat žalobu, a je veden klasický incidenční spor u soudu,“ řekl Brož. Správce podle Brože nemůže stranit velkému, malému, zajištěnému, či nezajištěnému věřiteli.
„Doufám, že po první schůzi věřitelů (19. června) bude co nejdříve nalezen konsenzus ohledně zpeněžování majetku a bude vyjasněna otázka, zda existuje zájemce o koupi a provozování podniku,“ dodal Brož.
Zájem o Pilsen Steel
O Pilsen Steel, jejíž problémy už řešil v březnu premiér Andrej Babiš (ANO) a v květnu ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO), se podle Smolkové zajímala strojírenská skupina Czechoslovak Group Jaroslava Strnada, pražská firma Trojek, významný obchodník s kovovými odpady a ostravská skupina BR Group.
„Nechceme dělat ukvapené závěry. Popření téměř všech pohledávek ale vyvolává pochybnosti a do celého insolvenčního řízení vnáší poměrně značnou míru nejistoty,“ řekl ředitel BR Group Jan Gajda. Čistší řešení by podle něj bylo, kdyby o budoucnosti tak velkého a složitého podniku rozhodovali věřitelé ovládající většinu pohledávek.