Pilsen Steel má opět problémy: má dluhy a neodvádí pojištění

Plzeň - Plzeňské hutě a kovárny Pilsen Steel, které předloni odvrátily konkurz a loni prošly soudem povolenou reorganizací, mají opět problémy. Podnik podle odborářů neodvádí státu sociální a zdravotní pojištění a má opět dluhy u některých dodavatelů. Výroba firmy je přerušována častými odstávkami a je vytížená tak z jedné pětiny. Konkurzu se zřejmě už firma tentokrát nevyhne.

Pro podnik s necelými 850 zaměstnanci, z nichž většina nyní místo práce zůstává doma za 80 procent průměrné mzdy, by byl nejlepší konkurz, který by navrhl stát. Bylo by to nejlepší řešení, zaznělo na setkání vedení Plzeňského kraje s předsedy odborových organizací bývalé Škody Plzeň. Výrobní ředitel firmy Miloslav Boreček problémy s financováním výroby i částečné odstávky potvrdil. „Týká se to provozů, kde není taková náplň, abychom mohli vyrábět. Dluhy nějaké jsou. Ale je tam splátkový kalendář, takže by měly být do nějaké doby vyrovnané,“ uvedl.

Předsedkyně firemních odborů Ivanka Smolková v této situaci jiné řešení než konkurz už nevidí. „Jedině stát by mohl zasáhnout,“ říká druhý odborový předák Miroslav Cink. Míní, že jedině ten to může sebrat vlastníkovi i ruské bance VEB, která má podnik patřící ruskému podnikateli Igoru Šamisovi financovat, protože firma dluží státu.  

Úřady hledají řešení 

Hejtman Plzeňského kraje Václav Šlajs (ČSSD) uvedl, že už s ministryní práce a sociálních věcí hovořil o konkurzu firmy, v němž vidí šanci na záchranu podniku. Budu s ní mluvit příští týden, dodal. „Problematiku známe, několikrát už jsme o tom informovali ústředí. O tématu se mluvilo i na velké tripartitě,“ uvedl předseda Regionální rady odborových svazů ČMKOS Jindřich Brabec.

Na ministerstvu práce to dostal na starost náměstek Jan Marek. „Zkoumali i zastavení odvodů na sociální pojištění, splátkový kalendář i možnost, zda by bylo možno dát opětovně návrh na insolvenční řízení,“ uvedl právník Odborového svazu KOVO Vladimír Štich. Podle něj by se už zřejmě neřešilo jako minule reorganizací, ale konkurzem podniku. Situaci řeší i Úřad práce v Plzni, který si vyžádal přehledy pracovních pozic zaměstnanců a možnosti jejich možného dalšího uplatnění.    

Pilsen Steel
Zdroj: ČT24

Podle předsedkyně firemních odborů tak reorganizace podniku v roce 2011 nepomohla, situace se spíše ještě zhoršila. Odstávky trvají od 10. října. Využití výrobních kapacit tak přirovnala k Potěmkinově vesnici. „Ocelárna je celá doma. Zakázky jsou, ale není na profinancování výroby,“ řekla. Práci nemá formovna, stojí modelárna, občasné zakázky má velká kovárna i obrobna. „Ve čtvrtek, když jsme byli podepisovat další odstávku, tak vedení firmy přiznalo, že potřebují asi miliardu korun, aby se to rozběhlo, ale VEB ji dát nechce,“ uvedl Cink.  Majitel firmy se podle něj přesunul do Srbska, kde koupil další továrnu za jeden dolar. „Náš zákon mu umožňuje dál pokračovat v podnikání a vesele krást dál. Ale nikdo mu to nesebere, i když stát by mohl, ale asi se bojí Ruska,“ prohlásil.  

Odboráři uvedli, že podnik nikomu mzdu nedluží a vyplácí je v termínu. Lidé zatím hromadně neodcházejí, protože jde většinou o velmi specializované profese a navíc většina zaměstnanců je několik let před důchodem. Podle Smolkové jsou platy hutníků a kovářů ve firmě už pod krajským průměrem a od roku 2008 nedostali přidáno.  

Firma Pilsen Steel se od listopadu 2011 potýkala kvůli narůstajícím dluhům s výpadky výroby a dodávek energií. Na podzim roku 2013, poté co soud stejně jako věřitelé a správce odmítl konkurz podniku, schválil místní soud restrukturalizační plán, který měl zabránit ukončení výroby těchto hutí a kováren a výroba měla běžet dál bez omezení. „Plán řeší velice rychle dokončení reorganizace a insolvence. Díky jeho schválení předpokládáme navýšení zakázek. Reorganizace je jednoznačná jistota pro všechny,“ komentoval tehdejší soudní rozhodnutí právník podniku Petr Kališ. Nyní, o rok a půl později, se zřejmě ale podnik už konkurzu nevyhne.    

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Po jednání koaliční rady to uvedl předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD).
před 7 mminutami

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 27 mminutami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 2 hhodinami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 5 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 15 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 22 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...