Pilsen Steel má opět problémy: má dluhy a neodvádí pojištění

Plzeň - Plzeňské hutě a kovárny Pilsen Steel, které předloni odvrátily konkurz a loni prošly soudem povolenou reorganizací, mají opět problémy. Podnik podle odborářů neodvádí státu sociální a zdravotní pojištění a má opět dluhy u některých dodavatelů. Výroba firmy je přerušována častými odstávkami a je vytížená tak z jedné pětiny. Konkurzu se zřejmě už firma tentokrát nevyhne.

Pro podnik s necelými 850 zaměstnanci, z nichž většina nyní místo práce zůstává doma za 80 procent průměrné mzdy, by byl nejlepší konkurz, který by navrhl stát. Bylo by to nejlepší řešení, zaznělo na setkání vedení Plzeňského kraje s předsedy odborových organizací bývalé Škody Plzeň. Výrobní ředitel firmy Miloslav Boreček problémy s financováním výroby i částečné odstávky potvrdil. „Týká se to provozů, kde není taková náplň, abychom mohli vyrábět. Dluhy nějaké jsou. Ale je tam splátkový kalendář, takže by měly být do nějaké doby vyrovnané,“ uvedl.

Předsedkyně firemních odborů Ivanka Smolková v této situaci jiné řešení než konkurz už nevidí. „Jedině stát by mohl zasáhnout,“ říká druhý odborový předák Miroslav Cink. Míní, že jedině ten to může sebrat vlastníkovi i ruské bance VEB, která má podnik patřící ruskému podnikateli Igoru Šamisovi financovat, protože firma dluží státu.  

Úřady hledají řešení 

Hejtman Plzeňského kraje Václav Šlajs (ČSSD) uvedl, že už s ministryní práce a sociálních věcí hovořil o konkurzu firmy, v němž vidí šanci na záchranu podniku. Budu s ní mluvit příští týden, dodal. „Problematiku známe, několikrát už jsme o tom informovali ústředí. O tématu se mluvilo i na velké tripartitě,“ uvedl předseda Regionální rady odborových svazů ČMKOS Jindřich Brabec.

Na ministerstvu práce to dostal na starost náměstek Jan Marek. „Zkoumali i zastavení odvodů na sociální pojištění, splátkový kalendář i možnost, zda by bylo možno dát opětovně návrh na insolvenční řízení,“ uvedl právník Odborového svazu KOVO Vladimír Štich. Podle něj by se už zřejmě neřešilo jako minule reorganizací, ale konkurzem podniku. Situaci řeší i Úřad práce v Plzni, který si vyžádal přehledy pracovních pozic zaměstnanců a možnosti jejich možného dalšího uplatnění.    

Pilsen Steel
Zdroj: ČT24

Podle předsedkyně firemních odborů tak reorganizace podniku v roce 2011 nepomohla, situace se spíše ještě zhoršila. Odstávky trvají od 10. října. Využití výrobních kapacit tak přirovnala k Potěmkinově vesnici. „Ocelárna je celá doma. Zakázky jsou, ale není na profinancování výroby,“ řekla. Práci nemá formovna, stojí modelárna, občasné zakázky má velká kovárna i obrobna. „Ve čtvrtek, když jsme byli podepisovat další odstávku, tak vedení firmy přiznalo, že potřebují asi miliardu korun, aby se to rozběhlo, ale VEB ji dát nechce,“ uvedl Cink.  Majitel firmy se podle něj přesunul do Srbska, kde koupil další továrnu za jeden dolar. „Náš zákon mu umožňuje dál pokračovat v podnikání a vesele krást dál. Ale nikdo mu to nesebere, i když stát by mohl, ale asi se bojí Ruska,“ prohlásil.  

Odboráři uvedli, že podnik nikomu mzdu nedluží a vyplácí je v termínu. Lidé zatím hromadně neodcházejí, protože jde většinou o velmi specializované profese a navíc většina zaměstnanců je několik let před důchodem. Podle Smolkové jsou platy hutníků a kovářů ve firmě už pod krajským průměrem a od roku 2008 nedostali přidáno.  

Firma Pilsen Steel se od listopadu 2011 potýkala kvůli narůstajícím dluhům s výpadky výroby a dodávek energií. Na podzim roku 2013, poté co soud stejně jako věřitelé a správce odmítl konkurz podniku, schválil místní soud restrukturalizační plán, který měl zabránit ukončení výroby těchto hutí a kováren a výroba měla běžet dál bez omezení. „Plán řeší velice rychle dokončení reorganizace a insolvence. Díky jeho schválení předpokládáme navýšení zakázek. Reorganizace je jednoznačná jistota pro všechny,“ komentoval tehdejší soudní rozhodnutí právník podniku Petr Kališ. Nyní, o rok a půl později, se zřejmě ale podnik už konkurzu nevyhne.    

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 7 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 7 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 17 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
9. 2. 2026
Načítání...