Od prvního června ztratí obce možnost vydávat souhlas pro získání doplatku na bydlení. Nově budou moci pouze doplatek doporučit. Změna začne platit v souvislosti s novelou zákona o hmotné nouzi. V Karviné se obávají, že tak nejspíš ztratili možnost, jak dostat z neplatičů alespoň část dluhů na nájemném a dalších službách.
„Když jsme vydávali nebo nevydávali souhlas, tak jsme mohli ovlivnit, koho na svém území chceme, a koho ne. Třeba, že nebudeme podporovat lidi, kteří jsou odjinud, nebo neplatiče,“ sdělil náměstek primátora Karviné Miroslav Hajdušík (KSČM).
Podle mluvčího ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáně to ale bylo „sporné, až protiústavní“. „I teď bude moci obec spolupracovat, ale nebude mít zkrátka hlavní slovo,“ podotkl.
Například v ubytovně Kosmos v Karviné mají obsazených všech 130 míst. Spolu s malou dcerou tady žije i mladý pár - Daniel a Karla. Nastěhovali se nedávno. Zatím neví, jak vysoký doplatek na bydlení dostanou.
„Vyřizuji si normálně podporu… a čekám dva měsíce, než mi to pošlou,“ říká Daniel, který dodává, že i s partnerkou nyní žije z mateřské. Také jeho se dotkne novela zákona o hmotné nouzi. Stanoviska obce se sice již tolik jako dříve obávat nemusí. Změní se však maximální výše doplatku při bydlení na ubytovnách - od června se snižuje z 90 na 80 procent nákladů, které stanovuje stát.
Neplatí? Nedostal doplatek na bydlení
Karviná v minulosti podmínila udělování souhlasu s doplatky na bydlení povinností splácet závazky vůči městu. Zastupitelé města i díky tomu uváděli, že našli způsob, jak přimět lidi, kteří mají dluhy vůči městu, aby peníze spláceli. Třeba jen po malých částkách, ale pravidelně. Karviná loni už takto od dlužníků vyinkasovala skoro dvě stě padesát tisíc korun.
K loňskému lednu mělo závazky u města asi 430 příjemců dávek na bydlení, kteří dlužili zhruba 1,6 milionu korun. Příjemci dávek městu nejčastěji nehradí poplatky za odpad, nájemné nebo peníze za pokuty či další správní poplatky.
Nově si bude moci obec formou takzvaného opatření obecné povahy sama určit, jakou lokalitu považuje za natolik problematickou, že v ní úplně zakáže vyplácení doplatku na bydlení. Pokud by takto rozhodli, platilo by to pro nově příchozí. Ti, kteří už v lokalitě žijí déle, peníze by dostávali i nadále. Tímto způsobem má podle MPSV dojít k postupné likvidaci těch nejhorších ubytoven.
„Cílem novely je postupně přestěhovat lidi z ubytoven do jiných typů bydlení. Do roku 2020 by se v Česku mělo podle odhadů ministerských úředníků 6000 lidí přesunout z ubytoven do bytů,“ zjistila redaktorka České televize Tereza Krumpholzová.
Město chce vybrané skupiny chránit zdmi
Kvůli četným ghettům se sociálně slabými obyvateli již karvinská radnice odsouhlasila nový pilotní projekt, který cílí na takzvané bezpečné bydlení. Povolila oddělení několika bytových domů v Karviné od vyloučené lokality na Novém Městě, a to několika ploty a branami.
Projekt by měl být dokončen letos v létě. Pokud se osvědčí, nevyloučilo město podle redaktorky České televize Martiny Koziolové jeho rozšíření do dalších městských částí.
Česká republika již zažila podobný projekt. Přibližně před osmnácti lety tehdy v Ústí nad Labem vyrostla betonová zeď, která měla vyřešit komplikované soužití místních s menšinovou romskou komunitou. Stavba v Matiční ulici byla odstraněna po šesti týdnech na nátlak české vlády a po protestech českých i zahraničních ochránců lidských práv, kteří v ní spatřovali projev rasismu.
