Praha – Regionální operační program Severozápad možná bude brzy částečně obnoven. Podle náměstka ministerstva financí Miroslava Mateje připravuje půjčku, ze které by Karlovarský kraj mohl zaplatit svoji část dvouapůlmiliardové korekce, kterou nařídila Evropská komise. Ministerstvo už odeslalo její příslib, uvedl Matej v Otázkách Václava Moravce. Ústecký kraj naopak odmítá cokoli zaplatit, evropské dotace tak zřejmě už nedostane. Odmítnutí podílet se na korekci přesto považuje senátorka a zastupitelka Alena Dernerová (nez. za Severočechy.cz) za správné – stejně jako současné vedení kraje trvá na tom, že odpovědnost by si měli rozdělit konkrétní lidé, kteří pochybili, s ministerstvem financí, které neprovádělo dostatečnou kontrolu.
Vyplácení dotací z ROP Severozápad pozastavily státní a evropské úřady loni v červnu, od té doby kraje, města a obce i soukromníci z Ústeckého a Karlovarského kraje marně čekají na stovky milionů korun. V Karlovarském kraji by se to ale mohlo brzy změnit. „Příslib o návratné finanční výpomoci do roku 2020 ze strany ministerstva financí byl již oficiálně odeslán. Pokud Evropská komise bude souhlasit s tím, že se dofinancuje jenom tato část programu, nic by tomu nemělo bránit,“ přiblížil ministerský náměstek Miroslav Matej. Klíčové však bude rozhodnutí zastupitelstva, které ke konkrétnímu závěru ještě nedospělo. Podle Mateje sice rozhodnutí v Karlových Varech padlo, ale zřejmě není zcela závazné.
Ústecký kraj naopak po téměř jednomyslném rozhodnutí zastupitelstva odmítl zaplatit část plošné korekce, kterou nařídila Evropská komise. Zastupitelka a senátorka Alena Dernerová je přesvědčena, že je to jediná možnost – krajů by se podle ní korekce vůbec neměla dotknout. „Za to nemůže Ústecký kraj. Kraj není zřizovatelem právnické osoby, kterou je regionální rada. Regionální rada jako taková je právnická osoba státu,“ poukázala. Fakt, že radu řídí krajští politici, Dernerová sice nezpochybňuje, je však přesvědčena, že se potrestat mají pouze ti, kteří zastavení operačního programu způsobili svými špatnými projekty a chybným rozdělováním dotací. „Proč mají platit lidé Ústeckého kraje nebo Karlovarského kraje to, co nerozkradli? Za těmi by korekce jít neměly,“ poukázala.
Senátorka Alena Dernerová:
„My – jako Severočeši, resp. já, inženýr Zelenka a senátor Doubrava – jsme podali trestní oznámení na regionální radu jako na právnickou osobu. V ní jsou ty fyzické osoby, které o tom rozhodovali.“
Finanční zátěž by potom měl nést i stát, který podle senátorky pochybil při kontrole. Ministerstvo se tak na problémech ROP Severozápad podílí nejméně ze 40 procent, míní Dernerová.
Osobní odpovědnost může dohledat dotační úřad
Možnost, že by korekce zaplatili přímo ti, kteří jejich placení svým chováním způsobili, zřejmě nenastane – pokud kontrola konkrétních projektů včas odhalí chyby, vše se vyřizuje bez dodatečných plošných korekcí. „Problém je, pokud celková míra chyb přesáhne stanovenou hodnotu (dvě procenta). Pak pravidla jasně praví, že se to týká celého programu,“ uvedl Miroslav Matej. Upozornil, že v případě regionálních operačních programů mohli odpovědné politiky voliči potrestat na podzim nezvolením, což neučinili.
Náměstek ministra financí ovšem přiznal, že v případě ROP Severozápad je korekce velmi vysoká. I tak ale může dotační úřad zkontrolovat jednotlivé zakázky a peníze, které má regionální rada uhradit, získat od příjemců. „Částečně vykompenzuje dopad plošné korekce,“ řekl Matej.
Náměstek ministra financí Miroslav Matej:
„Problémem u Severozápadu je, že korekce vystřelila hrozně vysoko. Měli jsme plošné korekce už i u jiných programů a tam se to nějakým způsobem vyřešilo. Jde o to, že pokud ta korekce zasáhne celý program, nic nebrání úřadu regionální rady, aby zintenzivněním své kontrolní činnosti šel i na ty projekty, které nebyly předmětem původního auditu. Pokud zjistí porušení předpisů, tak si stáhne prostředky od těchto příjemců.“
Ministerstvo stále odmítá, že mělo možnost kontrolovat
Minulý týden, poté, co se z Bruselu ozvala kritika způsobu, jakým bylo kontrolováno rozdělování evropských dotací v ROP Severozápad, odmítl ministr financí Miroslav Kalousek přímou odpovědnost svého úřadu. Připomněl, že až do konce minulého roku ministerstvo pouze připravovalo metodiku, podle které vyplácení dotací kontroloval přímo Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad.
Kalouskův náměstek Matej nyní upřesnil, že ministerstvo mohlo v operačním programu provádět audit, na něj však mohlo dojít až zpětně. „Auditní orgán nemá možnost jít na audit evropských prostředků dříve, než jsou vyžádány z Evropské unie,“ uvedl s tím, že mezi vyplacením dotace ze státních peněz a jejich tzv. certifikací, tedy vyžádáním od EU, často uplyne i několik let.
Úřad regionální rady naproti tomu prováděl kontrolu využívání prostředků průběžně. Mohl tak zabránit pochybením. „Přenášet odpovědnost z úrovně regionů na auditní orgán ministerstva financí je absurdní,“ podotkl Matej.
Podle Aleny Dernerové ale podle nařízení Evropské rady byl stát povinen zajistit dostatečnou a nezávislou kontrolu operačních programů. „Pokud ministerstvo financí přenese zodpovědnost kontroly na další subjekt, je současně povinno zajistit nezávislost té kontroly. Například v Ústeckém kraji, ale dá se říct i v jiných krajích, nezávislá kontrola nebyla,“ shrnula senátorka-zastupitelka.
Příjemci čekají na miliardy, o peníze mohou přijít i bezproblematické projekty
Potíže Regionální rady Severozápad začaly již v roce 2011. Policie obvinila tehdejšího ředitele Úřadu Regionální rady Petra Kušnierze, že bral úplatky za to, že zprostředkoval přidělení dotací na určité projekty – Kušnierze za to soud nakonec poslal do vězení. Verdikt na pět let se přitom nelíbí Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze, které vyzvalo ministra spravedlnosti, aby podal stížnost na porušení zákona. Podle státního zástupce Adama Bašného neměl odvolací soud důvod snížit původně vyměřený trest 7,5 roku. Bašný ovšem přiznal, že stížnost už na samotnou délku trestu nebude mít vliv.
Pravidlem se potom staly policejní razie v sídle úřadu, policie si později odvedla i dalšího ředitele úřadu Pavla Markvarta.
Do sídla loni také zavítali auditoři ministerstva financí i Evropské komise, kteří hodnotili chybovost při rozdělování dotací. Následně Evropská unie a stát přestaly dotace proplácet. Nedošlo tentokrát k pouhému pozastavení certifikace, kdy dotace dočasně proplácí stát a o peníze z EU nežádá, ale k úplnému přerušení toku peněz.
Přislíbenou dotaci tak dodnes nedostal například Děčín, který s vidinou evropských peněz postavil knihovnu a další projekty za 230 milionů korun, Chomutov stále čeká na 260 milionů přislíbených jako příspěvek na aquapark, potíže má i většina dalších statutárních měst na severozápadě. Dalších 100 milionů se nedostává například podnikatelům, kteří staví sjezdovky v Krušných horách.
