Brno/Strání – Moravská města a obce dnes žijí oslavami fašanku, tedy masopustu. Brnem se rozpustilé masky a tanečníci v krojích prohnali teprve podruhé, zato ve Strání na Uherskohradišťsku je tradice masopustu dodržována po staletí. I dnes šly v obci všechny povinnosti stranou a na fašanku se sešla celá vesnice.
Strání je navíc výjimečné tím, že se průvodu neúčastní masky, ale tamní muži v krojích. Doslova na každém kroku tancují rituální tanec se šavlemi, který do dnešních dob přežil už jen ve třech vesnicích Bílých Karpat. Původ tance se datuje do 17. století, kdy Stráním vedla významná obchodní stezka. Význam tance se nejspíše odkazuje ke zbojníkům, kteří v Javořině přepadávali obchodníky. Veselí skončí půlnočním pochováním basy a zahájením půstu.
Brněnský fašank dnes začal na Náměstí Svobody, kde dostal požehnání. Folklorní soubory se pak vydaly na cestu centrem města. Osmdesátka lidí v maskách představila různé tradice z různých částí Moravy. Po šesté hodině večer se masopustní veselice přesune do klubu na Vlhké ulici, kde se bude pochovávat basa.
Fašank
Slovo je zkomoleninou německého slova Fasching a je na Moravě užívaným výrazem pro masopust. Masopust sice začíná 6. ledna, ale vrcholí právě v těchto dnech – v pondělí nebo v úterý 40 dní před Velikonocemi. Obcemi prochází fašankové průvody masek a oslavy se nesou ve znamení rozvernosti, nevázanosti a jsou provoněné koblihami, slaninou a pálenkou.
Mezi maškarami nechyběly medvědí kůže, které patří k nejstarším a nejrozšířenějším masopustním maskám v Česku. Další se liší podle regionu ve vzhledu i ve jménech. Ke známým patří Bába, Nevěsta, Žid, Pohřebenář neboli Slaměný, Turek a Ras. V Brně se v ulicích objevily i nápadité a vtipné masky, které nejspíš s tradicí nemají nic společného - například tučňáknebo čáp se žábou v zobáku.
V minulosti byl masopust spojen s tradičními pověrami, zabezpečit měl plodnost a prosperitu rodiny i hospodářství. Bylo to také poslední uvolnění před čtyřicetidenním půstem, který byl vždy spojen s duchovní očistou.
