Brno - Městský soud v Praze vyhověl aktivistům a zrušil rozhodnutí ministerstva dopravy o výstavbě Královopolských tunelů pod Dobrovského ulicí v brněnské městské části Žabovřesky. Soud tak vyhověl žalobě občanského sdružení Velký městský okruh Brno (VMO), které protestovalo proti vydání stavebního povolení. Podle předsedy sdružení Karla Štěpaníka by se práce na stavbě měly přerušit.
Mluvčí Městského soudu v Praze Martina Lhotáková řekla, že soud do
měsíce vydá podrobné písemné odůvodnění verdiktu. Mluvčí zatím neví, jestli verdikt znamená zrušení platnosti stavebního povolení.
Martin Kolátor z Ředitelství silnic a dálnic uvedl, že přestože rozhodnutí
soudu je ze 27. října, společnost se o něm dozvěděla až dnes a teprve začíná promýšlet další postup. Vyjádření ministerstva se nepodařilo získat.
Stavba tunelů a navazujících mimoúrovňových křižovatek se má stát součástí velkého městského okruhu v Brně, který by měl výrazně snížit tranzitní dopravu centrem metropole. Samotná ražba tunelů skončila letos v březnu. Na tunely mají navazovat mimoúrovňové křižovatky, na kterých se nyní pracuje.
Královopolské tunely
Stavba dvou tunelů pod Dobrovského ulicí, které měří 1237 a 1258 metrů, má stát kolem 6,5 miliardy korun. Donedávna se počítalo se zprůjezdněním na podzim 2011 a kompletním dokončením v roce 2014. Poslední verdikt soudu však může dokončení stavby ještě oddálit.
Podle Štěpaníka není zajištěna dostatečná ochrana před hlukem pro obyvatele sídliště v okolí křižovatek ve výstavbě. „Odvolali jsme se proti vydání stavebního povolení. To ovšem ministerstvo dopravy zamítlo. Proti tomuto zamítnutí jsme podali žalobu. Soud teď po třech letech naznal, že ministerstvo udělalo chybu,“ vysvětlil Štěpaník. Podle něj by rozhodnutí soudu mělo vyústit v přerušení stavebních prací do doby, než ministerstvo dopravy rozhodne, jak bude na verdikt soudu reagovat.
Proti projektu od počátku někteří obyvatelé protestují. Už samotná ražba tunelů začala na jaře 2007 po několikaletém zpoždění. To bylo způsobeno jednak specifickými geologickými podmínkami - tunely se razily do nestabilních vrstev neogenních jílů - a také protesty obyvatel okolních domů. Lidé se obávali toho, že ražba naruší statiku jejich domů. Tunely se proto musely razit v Česku unikátní metodou, která minimalizuje negativní dopad prací na okolní zástavbu. Šlo o takzvanou jádrovou metodu ražby, kdy byl tubus tunelu rozdělen na několik dílčích výrubů.
Protesty ekologů si vyžádaly také architektonickou úpravu dvou komínových výduchů. Základy několika budov sousedících se stavbou tunelů byly vyztuženy speciální injektáží, řekl šéf stavební firmy OHL ŽS Michal Štefl.
Investor už také v minulosti zaplatil výměnu desítek oken s protihlukovým těsněním. Přesto se nevyhnul několika žalobám, z nichž některé dosud neskončily.
