Velehrad - Zatímco inspirativní prostory povznášejí, nízké stropy nutí návštěvníka chodit v předklonu. Takové jsou dojmy prvních návštěvníků z nově otevřené expozice pod velehradskou bazilikou. Stovky metrů chodeb schraňují kamenné skvosty ze 13. století, které po pěti letech oprav získaly důstojné zázemí.
Podzemí velehradské baziliky skrývá kamenné poklady
„Slovo lapidárium znamená místo, kde se uchovávají kameny. Jsou to kameny, které pocházejí z doby založení kláštera,“ pochlubil se osm století trvající historií některých exponátů Václav Dlapka z rezidence Tovaryšstva Ježíšova, jež pečuje o baziliku na Velehradě.
„Při opravách, které probíhaly v posledních letech, se rozhodlo, že část kláštera bude využita pro expozici. Právě tady se setkávali mniši, aby tu například volili opata nebo skládali řeholní sliby. Je to významné místo, kde se rozhodovalo o důležitých otázkách,“ připomenul genius loci duchovního místa Dlapka.
Lapidárium
Slovo lapidárium vzniklo z latinského lapis neboli kámen, a označuje místo, kde jsou shromážděny a vystavovány kamenné předměty jako sochy, náhrobky, sarkofágy, pomníky, kašny, kříže, milníky a kamenné části staveb. Nejstarší lapidária vznikala na místě zaniklých antických měst či osad, rozbořených barbary v období zániku Římské říše. Byla esteticky upravována a zpřístupňována už od doby renesance. Nynější lapidária jsou zpravidla součástí muzeí, galerií či expozic na hradech a zámcích.
GALERIE
videogallery_431853
Při odkrývání podzemních prostor objevili historici i 800 let staré odvodňovací kanály, které jsou dodnes funkční. „Pomáhá to odvodnění baziliky,“ vysvětlil v minulosti stavební dozorce Miroslav Machala. Stavaři museli ze spletité sítě chodeb odčerpat vodu, která do podzemních prostor zatékala při deštích.
Znovuobnovený odvětrávací systém pomohl díky průduchům chodby vysušit. Velehradské podzemí skrývá základy původní baziliky z doby, kdy sem dorazil řád cisterciáků, tedy z druhé poloviny 13. století. Pod bazilikou se skrývá 560 metrů chodeb, v nichž se ukrývá například nejstarší náhrobek na Moravě - náhrobní kámen olomouckého probošta Alexia s datem 1282.
Každý červenec míří na Velehrad až 25 tisíc lidí, kteří přicházejí na oslavy Dnů lidí dobré vůle. Během celého roku ale do tohoto duchovní centra zavítá půl milionu turistů. Velehrad by se tak jednou rád stal kombinací poutního místa a turistické atrakce, podobně jako například francouzské Lurdy. Celý areál pomohla vzkřísit investice 350 milionů korun, díky které se podařilo zpřístupnit i lapidárium.
Zlatou růži věnoval Velehradu papež Jan Pavel II.
Podzemní expozice Martyrion - Svědkové víry 20. století
Obnovené podzemí velehradské baziliky tvoří posvátné místo připomínající křesťanské mučedníky 20. století (tzv. martyrion). Pozoruhodná je tamní rozsáhlá sbírka dochovaných románských kamenných fragmentů původní baziliky, jež byla zničená za husitských válek (1421). Velehradské podzemní uchovává věrnou kopii Palladia země české, reliéf Matky Boží s dítětem. Podle legend se obraz váže s osobností sv. Metoděje, který měl tento reliéf věnovat české kněžne sv. Ludmile při jejím křtu. Do orámování obrazu jsou vloženy ostatky sv. Ludmily, sv. Václava, sv. Vojtěcha a sv. Prokopa. Je zde vystavena i zlatá růže, dar papeže Jana Pavla II. Velehradu.
Vstupné do expozice stojí 70 korun pro dospělé, děti a senioři zaplatí o dvacet korun méně.
Otvírací doba:
duben a říjen
pondělí - pátek: prohlídky v 10:00 a 14:00
sobota - neděle: otevřeno 9:00 - 12:00 a 13:00 - 17:00
květen až září
pondělí - neděle: otevřeno 9:00 - 12:00 a 13:00 - 17:00