Nemám strach, že se Evropa rozpadne, říká následník rakousko-uherského trůnu

5 minut
Rozhovor s Karlem Habsbursko-Lotrinským
Zdroj: ČT24

Střední Evropa by měla spolupracovat ještě více než nyní, s takovým vzkazem přijel do Brna Karel Habsbursko-Lotrinský. Podle posledního nástupce rakousko-uherského mocnářství jde o kulturně a historicky spojený prostor. Spolupracující menší státy můžou navíc podle něj vytvořit adekvátní protiváhu Německa nebo Francie v Evropské unii. Vnuk posledního císaře Karla I. zdůraznil, že pro to, abychom mohli chápat současnost a dívat se do budoucnosti, je nutné pochopit především minulost.

Co znamená pro vás a vaši rodinu říjen 1918?

Samozřejmě že říjen 1918 znamenal pro moji rodinu velký zlom. To rozhodně ano. Když je někdo tak dlouhou dobu ve funkci panovníka – a válka všechno změní, změnila celý evropský kontinent, rodina odešla v podstatě do exilu, rozptýlila se po celém světě – to je samozřejmě poměrně zásadní předěl.

Jak to tedy bude vaše rodina předávat dál? Váš dědeček, poslední císař Karel I., se pokusil v monarchii prosadit mírová ustanovení. Jak dlouho doufal, že rakousko-uherská monarchie v problémech obstojí? A kdy si uvědomil, že se to nepodaří?

On byl člověkem, který i mimo svou hlubokou víru věřil, že jakkoliv špatná je situace, člověk se vždy musí snažit dostat z ní to nejlepší. A na základě toho se musí nahlížet i na nejrůznější mírové snahy, které od něj vycházely. Přišel k moci v situaci, kdy se – po smrti císaře Františka Josefa – už válka v podstatě nedala zachránit.

Dokážete si představit, že by Rakousko-Uhersko v dnešní době fungovalo? Jak by to mohlo podle vašeho názoru ovlivnit další vývoj v 21. století?

Myslím si, že kolo dějin se prostě nedá otočit zpět. Domnívám se, že nemůžeme navázat tam, kde určitý dějinný úsek v roce 1918 skončil. Spíš musíme přemýšlet nad tím, co udělat s dnešní situací, ve sjednocené Evropě, pro náš kontinent.

A tady už se nabízí jistý prostor, kde jsou myslím vzpomínky důležité, a to je celý prostor střední Evropy. Střední Evropa není společenství států, ale spíše společenství regionů, které mají společnou historii, které prošly společným kulturním vývojem, které mají proto i dnes společné zájmy.

Narodil se v roce 1961 jako šesté dítě a první syn Otty Habsburského. V současnosti je hlavou habsbursko-lotrinského rodu. Stal se členem rakouských lidovců, na konci 90. let byl poslancem Evropského parlamentu. Angažuje se v Panevropském hnutí, jehož cílem je ještě užší spolupráce zemí Evropy.

Jsou aktuální tendence v EU správné? I s ohledem na to, že Rakousko-Uhersko vlastně zaplatilo za rozdíly a za individuální zájmy jednotlivých zemí? Je podle vašeho názoru možné udržet pospolu tak rozdílné země a mentality?

Jsem eurooptimista. Jsem někdo, kdo vždy věřil, že Evropa funguje. A to ne proto, že jsme tak rozdílní, ale proto, že máme společnou historii a společné hodnoty. My v Evropě, všechny státy, jsme utvářeni křesťanskou představou o světě.

Proto taky máme v evropské politice sociální komponenty, proto hraje odpovídající roli rodina, proto je to taky viditelné v architektuře všech oblastí, jak se naše představa o světě v čase vyvíjela a jak má pro nás i v dnešní společnosti svůj odpovídající význam. Proto nemám vůbec strach, že se teď Evropa rozpadne s těmi těžkostmi, jaké teď má.

Samozřejmě může vždy dojít k situacím, kdy se jedna země odloučí, jako například teď snahy Velké Británie v rámci brexitu, ale nemyslím si, že to něco změní na roli Evropy v rámci její historické spolupráce. Evropa dnes ve světě zastupuje jisté základní principy. Svobodně demokratické zřízení, sociální aspekty v hospodářství, to je něco, co Evropa poměrně zřetelně reprezentuje. A to bude v budoucnosti stále důležitější, jak se ostatní systémy stávají radikálnějšími, tak bude stále důležitější tyto základní principy prosazovat. A v tom musí Evropa držet pospolu a také bude držet pospolu.

Původně šlo o společný hospodářský prostor. Teď ale stále více a více jde o společné ideové hodnoty. Není to podle vašeho názoru nebezpečné? Neztrácejí podle vašeho názoru státy příliš na své vlastní suverenitě?

V Evropské unii existuje základní princip, který je ukotven v Maastrichtské smlouvě, a to je základní princip subsidiarity. A když je subsidiarita správně užita, pak státy příliš neztratí na své státní suverenitě, a zároveň spíše na jiných úrovních trochu suverenity získají. To tak samozřejmě také musí být, aby byla skutečně zajištěna správná spolupráce mezi různými státy a regiony.

Myslím si, že musíme najít řešení, které se hodí na všech úrovních Evropy, to znamená takzvaný princip „bottom up“, tedy že rozhodnutí přichází zdola nahoru, a ne princip „top down“, kde se to děje odshora dolů. A dnes je hodně takových stížností, jako že Brusel všechno diktuje, a je tak snadné všechno shodit na Evropu, protože se tam nikdo nebrání. Když ale politiku sledujeme realisticky, pak vidíme, že se problémy většinou nenachází na úrovni Evropy, ale na úrovni národní.

Jak vnímáte fenomén, že čím více moci Brusel získává, tím více volbám dominují nacionalistické politické strany?

Nevidím zde žádnou skutečnou souvislost. Vidím ji ale v tom, že si mnoho států nárokuje věci, které by měly být řešeny na evropské úrovni, a když si je nárokují, a pak je neumí vyřešit, tak svalují vinu na Brusel. To je velmi nespravedlivý princip.

Typickým příkladem je otázka migrace. To je problém, který nás v budoucnu ovlivní ještě mnohem silněji, konflikt na Středním východě, problematika Afriky neskončila, tím se budeme ještě mnoho let velmi intenzivně zabývat, a to je problém, který se nemůže vyřešit na národní úrovni.

Je to typicky problém, ke kterému potřebujeme evropskou spolupráci. Je to problém, na který běžné politické strany skutečně příliš necílí, a proto pak zbývá spousta paliva a munice pro okrajové strany, které jsou také o mnoho radikálnější a které se k tomu tématu staví velmi radikálně. Ale myslím si, že v okamžiku, kdy si uvědomíme, že s tímto tématem musíme naložit evropsky, a kdy se k němu realisticky postaví i centrální politické mocnosti, pak to ty okrajové radikální skupiny zase znova oslabí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Svoboda v pubertě. V Hodoníně rekapitulují umění 90. let

Galerie umění v Hodoníně se vrací do devadesátých let. Vizuální kulturu tohoto období mapuje výstava Svoboda v pubertě. Souborně předvádí díla čtyřiceti autorů, kteří začínali tvořit právě po sametové revoluci.
před 8 hhodinami

Brněnští vědci zkoumají hrozbu vychytralých mývalů

Mýval je savec sice drobný, ale na území Česka nemá přirozené nepřátele. Díky tomu a také jeho vyhlášenému důvtipu se může úspěšně šířit a poškozovat původní druhy. Jak velkou hrozbou ale reálně je, se neví. Právě proto spouští vědci první velký evropský projekt, který by to měl popsat.
včera v 10:38

Vandal zničil stromy v zámeckém parku v Miloticích

Neznámý vandal zničil v zámeckém parku v Miloticích na Hodonínsku třicet stromů. Duby a lípy tam přitom byly vysazené pouze necelé dva roky a po incidentu už do zamýšlené velikosti nikdy nevyrostou. Škoda se odhaduje na tři sta tisíc korun, případem se zabývají policisté. Za informace, které by pomohly pachatele odhalit, nabízí kastelán zámku Evžen Boček padesát tisíc korun.
17. 6. 2025

Exšéfovi brněnské hospodářské kriminálky Machalovi soud zpřísnil trest

Městský soud v Brně za zneužívání zvláštního policejního fondu na placení informátorů zpřísnil podmíněný a peněžitý trest bývalému šéfovi brněnské hospodářské kriminální policie Vladimíru Machalovi. S trestem odešla i jeho bývalá podřízená Jitka Broďáková, kterou soud dříve nepotrestal. Oba seznal vinnými ze zneužití pravomoci úřední osoby. Rozhodnutí není pravomocné, oba se odvolali. Státní zástupkyně Petra Lastovecká rozhodnutí soudu uvítala.
17. 6. 2025

Operní Král Roger je v Brně rozpolcen mezi dvěma světy

Národní divadlo Brno poprvé na svém jevišti přestaví Krále Rogera – operu polského skladatele Karola Szymanowského Král Roger. Odehrává se na sicilském královském dvoře, kde příchod pastýře naruší zavedený řád tamních hodnot a vidění světa. V hudbě se promítají prvky impresionismu i arabské kultury.
13. 6. 2025

Požár střechy bytového domu v Brně mají hasiči pod kontrolou

Požár střechy bytového domu v Brně-Chrlicích se podařilo hasičům vpodvečer po několika hodinách lokalizovat a dohašují jej. Hasiči vyhlásili zvláštní, tedy nejvyšší stupeň požárního poplachu. Osm lidí je evakuovaných, tři hasiči se zranili, informoval mluvčí hasičů Jaroslav Mikoška. Škody půjdou do milionů korun, přesnější vyčíslení bude možné až později. Podle policie byla příčinou pravděpodobně nedbalost při provádění stavebních prací.
11. 6. 2025Aktualizováno11. 6. 2025

Ve Vesně se naučila šít, to Pazdírkovou zachránilo před nasazením v továrně

Drahomíra Pazdírková nechtěla dělat v kvartě gymnázia reparát z matematiky a odešla do jedné z dívčích škol brněnské Vesny. Naučila se tam mimo jiné šít, což ji pravděpodobně zachránilo od totálního nasazení v továrně na letadla v Kuřimi, kde skončily její spolužačky z gymnázia. Pazdírková pracovala v krejčovské dílně, kde zašívala vojenské oblečení.
10. 6. 2025

Blažek pozastavil členství v ODS

Pavel Blažek kvůli bitcoinové kauze pozastavil členství v ODS. Zároveň oznámil rezignaci na funkci předsedy jihomoravské krajské organizace občanských demokratů, které předsedá od roku 2014. Do doby konání nejbližšího regionálního sněmu je řízením regionu pověřený Jiří Crha, jenž je místopředsedou regionálního sdružení.
7. 6. 2025Aktualizováno7. 6. 2025
Načítání...