Znojmo - Podhradí nad Dyjí se potýká s nedostatkem peněz na protipovodňová opatření. Obec, kterou protíná silný proud řeky, je tak nucena k tomu, aby se začala na možný začátek velké vody z tajícího sněhu připravovat i bez betonových stěn. A problém číslo dvě. Podhradí nemá peníze ani na tolik potřebnou kanalizaci.
Velká voda potrápila Podhradí nad Dyjí několikrát - nejvíce v roce 2004 a 2006. Obec s 50-ti obyvateli ale chrání před často rozvodněnou řekou jen val vytvořený uměle z vykopaného dna. „Čekáme na schválení dotace ze státního fondu životního prostředí, pokud bude schválena, tak pro nás je priorita kanalizace, potom až protipovodňová opatření,“ uvedl starosta Podhradí Petr Čálek (nez.).
Problém první. Při častých záplavách mají místní lidé potíže s tím, že odpadní jímky množství vody nevstřebají a splašky vytékají ven. K řešení problému přistupilo vedení obce svérázně, pokusilo prodat obecní úřad a přivydělat si tak asi tří milony korun. Ani ty ale stačit nebudou. Kanalizace by totiž přišla na tři desítky miliónů.
A problém druhý. Prodražují se také přípravné práce na betonové stěny, které mají vyrůst na březích řeky Dyje. Územní řízení bude dražší o deset miliónů korun.
Na vodu z tajícího sněhu se připravuje i Znojmo
Na blížící se tání sněhu se přitom začalo připravovat také samotné Znojmo. Hráz často blokují kmeny stromů a větve, což před čtyřmi lety vedlo k tomu, že stavidlo nešlo řádně spustit a voda zaplavila okolní zahrady. Kontrolu jedné z důležitých protipovodňových zábran provádělo město spolu se strážníky a hasiči. „Při objiždění břehů jsme zjistili drobné nedostatky v tom, že zahrádkáři vyvážejí své odpadky a větve na břeh řeky,“ popsal místostarosta Znojma Jan Blažíček (ODS).
Vranovská přehrada má pro Znojmo při tání sněhu zásadní význam. Letošní rok se přitom zapisuje do její historie - hladina této nádrže dosáhla svého 20-ti letého minima. Pohybuje se nyní ve výšce 337 metrů nad mořem - to vytváří zásobu asi pro 155 milionů kubíků vody.
