Valašské Klobouky - V kroji, s kosou v ruce a se zpěvem přijíždí každý den do Valašských Klobouk desítky dobrovolníků z celé republiky. Míří na jubilejní třicátý ročník kosení bělokarpatských orchidejových luk. Právě jsou v přírodní rezervaci Javorůvky, kde ručně sekají jakoukoliv technikou těžko přístupná místa. Je to jediný způsob, jak ochránit typický ráz krajiny a vzácné druhy rostlin, hlavně orchidejí.
Místo válení se u moře zvolilo šest desítek lidí ze všech koutů republiky práci na bělokarpatských loukách. Vstávají ve čtyři hodiny ráno, za rosy, dokud slunce nemilosrdně nepálí. „Smyslem akce je pokosit a uklidit tady tu rezervaci Javorůvky a Dobšenou, aby zde mohly růst vzácné druhy rostlin, abychom vlastně zachránili přírodní dědictví tohoto kraje. Druhým pro nás stejně významným smyslem a tím jsme možná trochu originální, je uchovat a rozvíjet společenství těch lidí a luk. A lidí mezi sebou i na duchovním principu,“ vysvětluje podstatu tradičního kosení bělokarpatských luk jeden z organizátorů Miroslav Janík.
Vzácné květiny, mezi které patří například chráněné bělokarpatské orchideje, jen díky každoročnímu kosení ještě nezadusily agresivnější druhy rostlin. Český svaz ochránců přírody Kosenka z Valašských Klobouk kosení luk v přírodních rezervacích Bílé Potoky, Javorůvky a Dobšena pořádá letos už po třicáté. Zatímco na první ročník přijelo sedm dobrovolníků, teď se jich na loukách za čtrnáct dní trvání této akce vystřídají stovky. „Jsou tady lidé z Karlových Varů, Prahy, ale objevují se tady i nadšenci ze světa. Teď jsou tady ze Slovenska a Francie a byli tady i z Ameriky,“ představuje letošní osazenstvo Janík.
Čtrnáct dní na lukách, odměnou pouze strava
Odměnou za odvedenou práci je pro dobrovolníky strava a dobrý pocit. „Já jsem sem přijela před týdnem na doporučení kamaráda, chtěla jsem se naučit nějaké nové řemeslo a tak se mi tu zalíbilo, že jsem se rozhodla zůstatř tady celou dobu. S kosou už mi to jde,“ říká s úsměvem dobrovolnice Sylva Hermannová z Olomouce. „Já sem jezdím už pětadvacet let a přináší mi to radost z toho, že ten kraj je zachovávaný,“ říká Zdeněk Vlček ze Zlína.
„Jsme tady čtrnáct dní ve dne v noci na loukách. Když nekosíme, máme třeba různé přednášky, besedy, exkurze. Máme tady školičku kosení a vysvětlujeme i celou historii a učíme se tady taky zpívat a poznávat rostliny a vůbec celý tady ten kraj,“ uzavírá Janík.
Bělokarpatské kosení luk potrvá v přírodní rezervaci Javorůvka do 18. července. Přidat se může každý. Nikde se přihlašovat nemusí. Stačí jen s chutí a dobrou náladou vyšlapat do tamních lesů.
