Multifunkční hala v Brně bude „extrémně předražená“, míní Hollan. Nic neztratíme, reagoval Aberl

Nahrávám video
Události, komentáře: Aberl a Hollan o multifunkční hale v Brně
Zdroj: ČT24

Brno si půjčí na novou multifunkční halu 2,2 miliardy korun. Úvěr bude město splácet 25 let a na úrocích zaplatí přes 1,5 miliardy. Podle opozice jde o rizikový krok. Přínos „je neadekvátní obřím miliardám, které se na tento projekt věnují“, uvedl v pátečním pořadu Události, komentáře brněnský zastupitel Matěj Hollan (Žít Brno). Naopak radní pro sport a informační technologie Tomáš Aberl (TOP 09) řekl, že projekt je pro Brno zásadní.

„Pro Brno je stavba multifunkční haly velice důležitá,“ domnívá se radní pro sport a informační technologie Tomáš Aberl (TOP 09). Bez ní podle něj Brno nebude „místem, kam můžou jít diváci za velkou sportovní nebo kulturní akcí“.

Připomněl, že projekt vznikl již před časem a nyní je podle něj „paradoxně vhodná doba“ na postavení haly. „Máme na to rozpočet Brna přichystaný, situace vypadá příznivě,“ řekl Aberl.

Podle Hollana je naopak stavba „extrémně předražená“ a městský rozpočet příliš zatíží jak při investici, tak při provozu. „Bude to pro město prakticky neúnosné,“ řekl.

Kvůli stavbě multifunkční haly navíc nezbydou prostředky na zlepšování další sportovní infrastruktury, myslí si. Brno podle něj „opravdu potřebuje“ například nový fotbalový stadion nebo atletickou halu, ohrožen je i projekt na kreativní centrum spojené s místem bývalé věznice na Cejlu.

Podle Aberla je Hollanovo tvrzení nepravdivé. „Neztratíme vůbec nic. Nezastavujeme absolutně žádný investiční projekt,“ reagoval. Zmíněné projekty podle něj byly zastavené z jiných důvodů, které nejsou nijak spojeny s plány na stavbu multifunkční haly.

Podle Hollana by byl zanedbatelný i kulturní přínos stavby. Aberlovo tvrzení, že by hala přilákala populární hudební skupiny i vážnou hudbu, podle něj neobstojí. „Pro vážnou hudbu to například není vůbec. Pro vážnou hudbu se staví právě koncertní sál, který má mimochodem dvojnásobnou dotaci oproti této multifunkční hale ze státního rozpočtu,“ řekl.

O evropské dotaci by mělo být jasno v červenci

Predikce, že by kulturní akce do plánované brněnské haly přivedly 360 tisíc návštěvníků, označil Hollan za „hausnumera“, která „z ničeho nevychází“. Aberl reagoval tím, že výroky opozičního zastupitele jsou „nesmysly“. „Bude to velice lukrativní a dobré místo pro koncerty,“ domnívá se.

Město také stále čeká na takzvanou notifikaci Evropské komise, která hodnotí, jestli je takový projekt možné podpořit z veřejných zdrojů. „Je to poslední krůček, který nám schází k výstavbě haly. Pokud ji dostaneme, tak můžeme stavět,“ uvedl Aberl. O notifikaci by podle něj Evropská komise měla rozhodnout do půlky července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Soud zrušil část brněnského územního plánu

Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil část brněnského územního plánu, která upravovala využití území za Lužánkami. Město se při pořizování územního plánu nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před aktuálním soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou dvaadvacet metrů. Magistrát považuje rozsudek za překvapivý, chystá jeho právní analýzu, poté zváží další kroky.
11:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Brno k výročí návštěvy Alžběty II. smekne klobouk

Na brněnskou Novou radnici přibude nové umělecké dílo od Radka Talaše. Motiv červeného klobouku odkazuje k návštěvě britské královny Alžběty II., která moravskou metropoli navštívila 28. března před třiceti lety. Pamětní desku odhalí Brňané v den výročí, nyní klobouk odlili pracovníci slévárny v Popovicích na Uherskohradišťsku.
včera v 18:05

V Brně vznikne nový bulvár. Propojí budoucí nádraží s centrem

V Brně začala výstavba nové městské třídy nazvané Bulvár, která propojí nové hlavní nádraží s historickým centrem. Severní část má být hotová příští rok v létě, jižní se bude stavět později. Projekt je klíčový pro rozvoj nové čtvrti Trnitá, kde má vzniknout bydlení pro 15 tisíc obyvatel a až 20 tisíc pracovních míst.
včeraAktualizovánovčera v 17:43

Zametací vůz se v Brně propadl chodníkem do sklepa zbouraného domu

Zametací vůz v Grmelově ulici v Brně se ve středu dopoledne propadl chodníkem, vyproštovali jej hasiči, informovali na sociální síti Threads. Vůz se propadl zřejmě do sklepní části zbouraného domu, který stál vedle chodníku, a to asi do dvoumetrové hloubky. Ulice byla po dobu vyprošťování neprůjezdná. Řidič vozu je zraněný.
25. 2. 2026

Dálnici D2 u Břeclavi blokoval havarovaný kamion

Dálnici D2 u Břeclavi od noci na úterý asi devět hodin blokovala ve směru na Brno nehoda kamionu. Nákladní vůz se převrátil na bok a ležel přes všechny pruhy ve směru od slovenských hranic na Brno. Objízdná trasa vedla přes Slovensko. Informovaly o tom Národní dopravní informační centrum a policie.
24. 2. 2026Aktualizováno24. 2. 2026

Z jihomoravských nemocnic se má stát holding. Zaměstnanci nesouhlasí

Jihomoravští zastupitelé rozhodli o transformaci devíti krajských nemocnic z příspěvkových organizací do vertikálního holdingu. Každá nemocnice si ponechá vlastní vedení i odpovědnost. Rozvoj a investice bude řídit mateřská akciová společnost Jihomoravská zdravotní. Odboráři s transformací nesouhlasí, obávají se zejména dopadů na odměňování pracovníků a jejich jistoty. Protestovat přišli i na jednání zastupitelstva.
23. 2. 2026Aktualizováno23. 2. 2026

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
23. 2. 2026

Útoků na zdravotníky přibývá. Nemocnice posilují ochranu personálu

Slovních i fyzických útoků na personál v nemocnicích přibývá. Zdravotníci to přičítají bolesti a strachu, které lidé v danou chvíli prožívají, ale také vlivu návykových látek. Například ve Fakultní nemocnici Plzeň se počet případů za posledních pět let ztrojnásobil. K incidentům dochází nejčastěji na akutních ambulancích, například na urgentním příjmu. Nemocnice proto zavádí opatření na ochranu personálu a zaměstnance dlouhodobě školí ve spolupráci s policií i s využitím virtuální reality.
23. 2. 2026
Načítání...