Ministerstvo kritizuje jihomoravské územní zásady. Vznikají v rozporu se zákonem

Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje vznikají v rozporu se zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí. K takovému závěru dospělo ministerstvo životního prostředí. Právě jeho požadavky údajně kraj ignoroval. Lidovecký radní Antonín Tesařík, který má územní plánování na starosti, uvedl, že se kraj postará o to, aby konečný návrh zásad už byl v souladu se zákonem.

Jižní Morava je jediným krajem, kterému zásady územního rozvoje chybí a nemohou tam tak vznikat stavby nadregionálního významu. Kvůli tomu v kraji není možné stavět žádné důležité dopravní stavby a od vstupu do Evropské unie se tam nepostavil ani kilometr dálnic. V nedohlednu je také stavba dálnice do Vídně.

Kritikům jihomoravských zásad nejvíce vadí, že kraj odsouvá řešení územního plánování v Brně a okolí. Po více než deseti letech příprav totiž kraj tvrdí, že nemá dostatek studií a podkladů, aby rozhodl o vedení klíčových dopravních tahů přes hlavní krajské město.

Ministerstvo životního prostředí proto letos v lednu uložilo kraji, aby dopravu v Brně a okolí v chystané studii řešil. Jenže jeho požadavek kraj do současného návrhu nezapracoval, a ani neuvedl proč. „Stanovisko má nezávazný charakter, kraj má možnost návrh přepracovat, nebo zdůvodnit, proč připomínky nevzal v potaz,“ vysvětlila mluvčí ministerstva Dominika Pospíšilová. 

  • Zásady územního rozvoje stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje. Vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití. 
  • Zásady územního rozvoje se pořizují pro celé území kraje a vydávají se formou opatření obecné povahy.
  • Zásady územního rozvoje jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území.

Podle radního Tesaříka (KDU-ČSL), který se územním plánováním zabývá, se ale jedná jen o formalitu, kterou kraj lehce opraví. „Jsme názoru, že požadavky jsme naplnili,“ uvedl Tesařík. Podle něj se jedná pouze o slovíčkaření. Jenže pokud se kraj s výtkami nevypořádá, hrozí, že zásady opět zruší soud, jak se už stalo před čtyřmi lety. 

Na rozdíl od Tesaříka se náměstek brněnského primátora Martin Ander (Strana Zelených) domnívá, že stanovisko ministerstva je oprávněné. „Zásady územního rozvoje musí řešit celý systém dopravy v  rámci jižní Moravy tak, aby byla tranzitní doprava odvedena mimo město. Předložený systém řešení neobsahuje,“ uvedl Ander.

Proti návrhu jsou i jihomoravské obce

S novým návrhem dokumentu navíc opět nesouhlasí řada jihomoravských obcí. Mezi největší kritiky zásad patří Ostopovice. Už nyní přes ně vede dálnice D1. A do budoucna by tam mohly vzniknout další klíčové dopravní stavby - například křižovatka se silnicí na Svitavy.

Problémem jsou také takzvané územní rezervy - šedá místa na mapě, která jsou nejproblematičtější.  „Zásady nebudou plnit svoji funkci, pokud půlka dopravních staveb bude vymezena jako rezervy. Z větší části, pokud jde o koncepci dopravy, je to dokument k ničemu,“ okomentoval zásady právník ze společnost Frank Bold Pavel Černý. 

Ve zmíněných místech totiž kraj výstavbu zablokuje. Jestli tam ale vůbec někdy bude silnice, rozhodne teprve připravovaná studie. Ani v tomto ale krajští politici chybu nevidí „Jihomoravský kraj nečeká, ale už připravuje zadání pro územní studii, aby mohla být okamžitě zadána,“ uvedl Tesařík.

Tesařík: Kraj nemůže na Brno čekat

Kraj přitom spěchá s vypořádáním připomínek veřejnosti, které bylo možné posílat do půlky června. Dosud nezveřejnil, kolik jich přišlo a jaké byly. Současná koalice sociálních demokratů a lidovců chce totiž vydat dokument do říjnových voleb. Minulý dokument o územních zásadách ale zrušil soud právě proto, že kraj nepostupoval zákonně.

Podle Andera je rychlé schválení zásad chybou. „Zkomplikuje to možnost rychlého řešení dopravní situace v Brně,“ dodal. Naopak Tesařík uvedl, že celý kraj nemůže čekat na jedno město. „Jihomoravský kraj je 673 měst a obcí, které potřebují zásady územního rozvoje, jež nejsou jen o dopravní infrastruktuře,“ uvedl. 

Ministerstvo kraj také upozornilo na to, že se nevypořádal s připomínkou ohledně protipovodňových opatření v povodí Dunaje, tedy v povodí Moravy, podle vládního usnesení. Další připomínkou je, že se kraj nevypořádal s nově vyhlášenými či upravenými evropsky významnými lokalitami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Po zásahu v příbramské nemocnici policie stíhá šest lidí a tři firmy

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) stíhá po úterním zásahu v příbramské nemocnici šest lidí a tři právnické osoby, informoval mluvčí policejní centrály Jaroslav Ibehej. Stíháni jsou pro trestné činy dotační podvod a zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě. Všechny osoby jsou stíhané na svobodě. Úřad veřejného evropského žalobce (EPPO) vyčíslil hodnotu ovlivněných zakázek na 280 milionů korun.
30. 4. 2026Aktualizováno30. 4. 2026

VideoJaro je pro plazy kritické. Hady v Podyjí ohrožují cyklisté

Plazi jsou na vrcholu jarní aktivity. V Národním parku Podyjí se teď turisté mohou potkat s ještěrkou zelenou nebo užovkou stromovou. Právě nejdelší tuzemský had na turistický ruch doplácí. Desítky těchto chráněných živočichů přejedou cyklisté za jediný rok. Nejvíce na jaře a v září, kdy je v terénu nejvíce mláďat. Pro hady jsou nejrizikovější tiché asfaltové cesty. V ohrožení nejsou jen teplomilní plazi, ale například v Jizerských horách i mloci.
28. 4. 2026

V Brně na akci SPD se protestovalo proti konání sjezdu sudetských Němců

V Brně se protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí SPD, jejíž šéf a předseda sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května, v rámci festivalu Meeting Brno. V polovině dubna vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu a usnesli se, že vítají snahy o usmíření.
28. 4. 2026

V kauze pokusu o zapálení synagogy v Brně dostal mladík celkem devět let vězení

V kauze pokusu o zapálení brněnské synagogy z ledna 2024 uložil tamní krajský soud obžalovanému mladíkovi dohromady devět let vězení. Potrestal ho za pokus o teroristický útok, pokus o vraždu a další skutky. Další dva roky vězení soud muži následně uložil za podporu propagace terorismu. Maximální možný trest v hlavní věci byl deset let. Obžalovaný se totiž některých činů dopustil jako mladistvý. Mladík se k větší části skutků doznal. Rozhodnutí není pravomocné, obhajoba i státní zástupkyně si ponechaly lhůtu pro možné odvolání.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Lidé zaplatili za mobilní domy, nedostali nic. Firmy dluží skoro tři sta milionů

Klienti brněnských firem Lavaro House a Corrida si objednali mobilní domy (neboli mobilheimy), kterých se ale nikdy nedočkali. Zaplacené zálohy jim firmy nevrátily, případně jen jejich malou část. Celkem věřitelům dluží až 285 milionů korun.
28. 4. 2026

Nadšenci z mnoha zemí přijeli na Vyškovsko fotit parní vlak

Do prvních slunečních paprsků se v sobotu v Nemoticích na Vyškovsku nesl ostrý hvizd parní píšťaly. Jindy ospalé nádraží a jeho okolí obsadilo šedesát nadšenců s fotoaparáty a kamerami. Jakmile vjela lokomotiva zvaná Rosnička do záběru, začaly cvakat závěrky. Za nevšedním snímkem dávno ukončeného parního provozu přijeli nejen Češi, Rakušané či Němci, ale také Američan, Japonec, Francouz a tři Španělé, sdělili spoluorganizátoři fotovlaků Petr Holub a Jiří Rubín.
25. 4. 2026

O prvním setkání se sovětským vojákem mohl Vladimír Leman vyprávět jen známým

Přestože celý svůj profesní život prožil Vladimír Leman v pelhřimovské nemocnici, kde působil nejdříve jako lékař a poté dlouhá léta jako primář interního oddělení, pochází z Brna, kde se v roce 1932 narodil na Obilním trhu. V Brně prožil i druhou světovou válku. Popisuje změny během okupace, zabíjení v Kounicových kolejích i dramatické okamžiky při příchodu Rudé armády.
25. 4. 2026

V Ústí přibývá opuštěných psů, někteří majitelé obcházejí poplatek za útulek

V Ústí nad Labem přibývá případů nejen odchycených psů bez čipu, ale i nemocných zvířat. Strážníci se domnívají, že lidé tímto způsobem mimo jiné zneužívají městský útulek, když nemají peníze na veterinární péči. Po ošetření si pak psa vyzvednou sousedé nebo příbuzní, aby se majitel vyhnul placení za léčbu i pokutě.
23. 4. 2026
Načítání...