Ministerstvo kritizuje jihomoravské územní zásady. Vznikají v rozporu se zákonem

Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje vznikají v rozporu se zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí. K takovému závěru dospělo ministerstvo životního prostředí. Právě jeho požadavky údajně kraj ignoroval. Lidovecký radní Antonín Tesařík, který má územní plánování na starosti, uvedl, že se kraj postará o to, aby konečný návrh zásad už byl v souladu se zákonem.

Jižní Morava je jediným krajem, kterému zásady územního rozvoje chybí a nemohou tam tak vznikat stavby nadregionálního významu. Kvůli tomu v kraji není možné stavět žádné důležité dopravní stavby a od vstupu do Evropské unie se tam nepostavil ani kilometr dálnic. V nedohlednu je také stavba dálnice do Vídně.

Kritikům jihomoravských zásad nejvíce vadí, že kraj odsouvá řešení územního plánování v Brně a okolí. Po více než deseti letech příprav totiž kraj tvrdí, že nemá dostatek studií a podkladů, aby rozhodl o vedení klíčových dopravních tahů přes hlavní krajské město.

Ministerstvo životního prostředí proto letos v lednu uložilo kraji, aby dopravu v Brně a okolí v chystané studii řešil. Jenže jeho požadavek kraj do současného návrhu nezapracoval, a ani neuvedl proč. „Stanovisko má nezávazný charakter, kraj má možnost návrh přepracovat, nebo zdůvodnit, proč připomínky nevzal v potaz,“ vysvětlila mluvčí ministerstva Dominika Pospíšilová. 

  • Zásady územního rozvoje stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje. Vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití. 
  • Zásady územního rozvoje se pořizují pro celé území kraje a vydávají se formou opatření obecné povahy.
  • Zásady územního rozvoje jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území.

Podle radního Tesaříka (KDU-ČSL), který se územním plánováním zabývá, se ale jedná jen o formalitu, kterou kraj lehce opraví. „Jsme názoru, že požadavky jsme naplnili,“ uvedl Tesařík. Podle něj se jedná pouze o slovíčkaření. Jenže pokud se kraj s výtkami nevypořádá, hrozí, že zásady opět zruší soud, jak se už stalo před čtyřmi lety. 

Na rozdíl od Tesaříka se náměstek brněnského primátora Martin Ander (Strana Zelených) domnívá, že stanovisko ministerstva je oprávněné. „Zásady územního rozvoje musí řešit celý systém dopravy v  rámci jižní Moravy tak, aby byla tranzitní doprava odvedena mimo město. Předložený systém řešení neobsahuje,“ uvedl Ander.

Proti návrhu jsou i jihomoravské obce

S novým návrhem dokumentu navíc opět nesouhlasí řada jihomoravských obcí. Mezi největší kritiky zásad patří Ostopovice. Už nyní přes ně vede dálnice D1. A do budoucna by tam mohly vzniknout další klíčové dopravní stavby - například křižovatka se silnicí na Svitavy.

Problémem jsou také takzvané územní rezervy - šedá místa na mapě, která jsou nejproblematičtější.  „Zásady nebudou plnit svoji funkci, pokud půlka dopravních staveb bude vymezena jako rezervy. Z větší části, pokud jde o koncepci dopravy, je to dokument k ničemu,“ okomentoval zásady právník ze společnost Frank Bold Pavel Černý. 

Ve zmíněných místech totiž kraj výstavbu zablokuje. Jestli tam ale vůbec někdy bude silnice, rozhodne teprve připravovaná studie. Ani v tomto ale krajští politici chybu nevidí „Jihomoravský kraj nečeká, ale už připravuje zadání pro územní studii, aby mohla být okamžitě zadána,“ uvedl Tesařík.

Tesařík: Kraj nemůže na Brno čekat

Kraj přitom spěchá s vypořádáním připomínek veřejnosti, které bylo možné posílat do půlky června. Dosud nezveřejnil, kolik jich přišlo a jaké byly. Současná koalice sociálních demokratů a lidovců chce totiž vydat dokument do říjnových voleb. Minulý dokument o územních zásadách ale zrušil soud právě proto, že kraj nepostupoval zákonně.

Podle Andera je rychlé schválení zásad chybou. „Zkomplikuje to možnost rychlého řešení dopravní situace v Brně,“ dodal. Naopak Tesařík uvedl, že celý kraj nemůže čekat na jedno město. „Jihomoravský kraj je 673 měst a obcí, které potřebují zásady územního rozvoje, jež nejsou jen o dopravní infrastruktuře,“ uvedl. 

Ministerstvo kraj také upozornilo na to, že se nevypořádal s připomínkou ohledně protipovodňových opatření v povodí Dunaje, tedy v povodí Moravy, podle vládního usnesení. Další připomínkou je, že se kraj nevypořádal s nově vyhlášenými či upravenými evropsky významnými lokalitami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
7. 10. 2026‌‌

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
6. 10. 2026‌‌

Ilegální tuningový sraz pokračoval v Brně bez vážnějších incidentů

Na ilegální akci tuningových aut se v sobotu v Brně sjela zhruba tisícovka vozů, večer a v noci se účastníci různě přesouvali do Olomouce. Policisté uvedli, že se podařilo zajistit průběh akce bez vážnějších incidentů a mimořádných událostí. Udělili za různé přestupky desítky pokut za více než 200 tisíc korun, některá auta zabavili, upřesnil mluvčí jihomoravské policie David Chaloupka.
4. 10. 2026‌‌

Ilegální tuningový sraz se přesouvá do Brna, v Praze se řešily hlavně přestupky

V souvislosti s pátečním ilegálním tuningovým srazem řešili policisté jen incidenty menšího charakteru. Zaznamenali 176 přestupků, jednoho řidiče zadrželi, uvedl mluvčí pražské policie Jan Daněk. Dalších prohřešků se účastníci dopustili v okolí Prahy. Během soboty se mají účastníci akce přesunout do Brna.
3. 10. 2026‌‌

Jen peníze nestačí. Klíčová je pro lidi bez domova podpora, ukázal experiment

Jednorázová finanční pomoc může lidem bez domova usnadnit cestu k bydlení, dlouhodobější efekt má ale podle experimentu New Leaf Česko podpora sociálního pracovníka. Vedoucí výzkumného týmu Melanie Zajacová doporučuje posílit terénní sociální práci, snížit počet klientů připadajících na jednoho pracovníka a omezit administrativu.
2. 10. 2026‌‌

Moje největší životní výhra byl manžel, říká bývalá basketbalová reprezentantka

Věra Horáková (rozená Grubrová) patřila k úspěšným československým basketbalovým reprezentantkám. S národním týmem procestovala v šedesátých letech řadu zemí. Vrcholovou kariéru ale podle ní ovlivňovala i tehdejší politická situace. V družstvu vládla nedůvěra a podezírání. Dnes třiadevadesátiletá pamětnice vzpomíná také na dětství za války a své úplné sportovní začátky.
26. 9. 2026‌‌

Kandidáti ve volbách v Brně debatovali o dopravě

Česká televize ve čtvrtek večer vysílala debatu hlavních kandidátů na primátora Brna. Diskutovali kandidáti z osmi uskupení, která mají dle průzkumu agentury Kantar pro ČT nejvyšší volební potenciál. Pozvání do debaty moderované Marcelou Augustovou přijali Jakub Hruška (Lidovci a Starostové – Brno blíž lidem), Jana Tichá Janulíková (Za Lužánky), Jiří Kment (SPD a nezávislí), Václav Trojan (ANO), Natálie Vencovská (Zelené Brno), Petr Vokřál (Přísaha), Adam Zemek (Piráti a Fakt Brno TU!) a Kamila Zlatušková (ODS, TOP 09 a nezávislí).
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.